Českému zemědělství uškodil pokles zemědělské výroby

České zemědělství podle analytiků stále bojuje s nevhodnou strukturou. Aktuálním problémem je hlavně pokles živočišné produkce. Rostlinná výroba klade důraz na plodiny s rychlým výnosem, které ale poškozují krajinu. Farmáři si ale v budoucnu možná polepší. Ministr zemědělství Petr Bendl v pondělí prohlásil, že pro zemědělce bude chtít víc peněz ze státního rozpočtu. Ty by měly dorovnat chybějící evropské dotace.

Petr Bendl, foto: ČTK

Čeští zemědělci, stejně jako jejich kolegové z nových členských zemí Evropské unie, pobírají na dotacích méně peněz než farmáři v původních členských státech. Na dorovnání plateb z Evropské unie by mohli dostat kolem půl miliardy korun. Zda ale resort skutečně peníze pro zemědělce získá, bude záležet zejména na ministerstvu financí a také sněmovně. Agrární analytik Petr Havel říká, že čeští zemědělci na tom v evropském srovnání nejsou tak špatně.

"V některých parametrech se zemědělství systémově zlepšuje. Loni například vytvořilo i díky vyšším evropským dotacím historicky nejvyšší zisk. Také výsledky agrárního obchodu, například v 1. čtvrtletí letošního roku, se zlepšují."

Deficit má ale Česká republika v živočišné výrobě, tedy například v chovu prasat nebo drůbeže. To se nyní může zlepšit, je to ale běh na dlouhou trať.

„Živočišná produkce u nás nějakou dobu v porovnání s konkurencí ve vyspělých zemí v EU stagnovala, tak trochu nám v poslední době trochu poodjel vlak. Sice se ho snažíme v poslední době dohnat, ale bude to problém. Nějaký čas to bude trvat a chce to také nějaké peníze."

Od příštího roku by dotační rozdíly mezi členskými státy měly zmizet, nebo se alespoň výrazně zmírnit. Ministerstvo zemědělství chce také podpořit farmáře z peněz pozemkového fondu, kde ubere přes dvě miliardy korun. Největší část z toho, celkem 800 milionů korun, má jít na spolufinancování Programu rozvoje venkova, jehož zdrojem jsou primárně evropské peníze. Česká republika také na konci března u vyhrála dlouholetý spor Soudního dvora EU. Případ se týkal zásob, které si firmy v ČR před vstupem do unie v roce 2004 u některých zemědělských produktů udělaly. Česko se s Evropskou komisí soudilo o více než 12 milionů eur - tedy asi 300 milionů korun. Nezáleží ale jen na penězích, ale také na kvalitě výroby, říká Petr Havel.

"Jsme konkurenceschopní řekněme v pěstování obilovin a olejnin a potom i ve výrobcích z těchto komodit, čili tudy vede cesta. České zemědělství a zejména potravinářství ale musí sázet na vyšší kvalitu. Tím může být lepší například oproti polské produkci. Rozhoduje totiž nakonec potravina, a ne to obilí na poli. Má to ale jednu základní podmínku: spotřebitel v ČR se musí naučit kupovat vyšší kvalitu, vyhledávat ji, porozumět jí a vědět, co kupuje."

Velmi oblíbené se v Česku staly v posledních letech takzvané farmářské trhy. Na náměstích větších měst nabízejí zemědělci produkty ze svých farem, suroviny jsou tedy přímo od výrobce. Zachrání ale tyto trhy zemědělce?

"Je docela možné, že se farmářské trhy budou rozvíjet, ale je evidentní, že odbyt českých potravin farmářské trhy nespasí. Je to přece jen výsek, který je nějakým způsobem specifický. Může představovat řádově maximálně několik procent."

Loni směřovalo na podporu zemědělců, potravinářů či vodohospodářů celkem 42,5 miliardy korun. Meziročně to bylo o více než miliardu méně. Pokles dotací způsobilo omezování podpor ze státních peněz v rámci úspor státního rozpočtu.