Zprávy

VZP dostala od státu 3 miliardy na urychlení zpožděných plateb lékařům

Tři miliardy korun poslala na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny ministr financí Bohuslav Sobotka. Částka má o jeden až dva týdny zkrátit nynější dvouměsíční zpoždění plateb lékařům a nemocnicím za péči o pacienty. Nejde o peníze navíc, ale o dřívější platbu státu za děti, důchodce a další jeho pojištěnce. Ve středu se na tomto řešení shodli premiér Jiří Paroubek s ministry zdravotnictví Davidem Rathem a financí Bohuslavem Sobotkou. Kvůli opožděným platbám vyhlásili počátkem týdne stávkovou pohotovost praktičtí lékaři. Stejný krok ve středu avizovali také pediatři. Ambulantní specialisté a zubaři připravují protestní informační kampaň. Lékárníci, kteří již udržují stávkovou pohotovost, rozhodnutí o případné stávce odložili na počátek příštího týdne.

Lékařské odbory upozorní Ratha na ohrožení soukromých praxí

Lékařské odbory upozorní ministra zdravotnictví Davida Ratha na ohrožení soukromých lékařských praxí. Podle předsedy Lékařského odborového klubu Milana Kubka hrozí likvidace stovek těchto praxí ze strany zdravotních pojišťoven. "Požadujeme trvalý smluvní vztah s pojišťovnami pro soukromé lékaře, který budou obě smluvní strany moci vypovědět pouze z jasně stanovených důvodů," řekl Kubek. Pojišťovny zatím plánují smlouvy na omezenou dobu pěti let. Kubek zdůraznil, že pacienti mají právo vybrat si lékaře. O existenci jejich praxí musejí proto rozhodovat pacienti, nikoli úředníci pojišťoven. Kubek se obává korupce, která by s neprůhledným rozhodováním o smlouvách mohla být spojena. Smlouvy se zdravotními pojišťovnami končí lékařům a nemocnicím v pololetí, do té doby se musejí dohodnout na znění nových smluv. Kubek uvedl, že soukromé praxe jsou ekonomicky ohroženy také pozdními platbami Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejich ekonomiku může těžce narušit i ministerská vyhláška o úhradách zdravotní péče v prvním pololetí. Návrhy smluvních dodatků, v nichž se stanoví, kolik dostanou lékaři za péči zaplaceno, jsou podle Kubka pro lékaře nevýhodné. "Vyzýváme ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo, že soukromí lékaři budou moci podepisovat dodatky ke smlouvám bez strachu z toho, že by je zdravotní pojišťovny chtěly napálit," prohlásil.

Maďarský prezident ocenil gesto české vlády

Na dvoudenní pracovní návštěvu České republiky přijel maďarský prezident László Sólyom. Na Pražském hradě jednal se svým českým protějškem Václavem Klausem a večer se prezidenti zúčastní otevření nového sídla maďarského velvyslanectví v Praze. V pátek se Sólyom setká s premiérem Jiřím Paroubkem. Již v první den návštěvy ale ocenil fakt, že loňské gesto vůči německým antifašistům z bývalého Československa se vztahuje i na příslušníky maďarské menšiny. Sólyom uvedl, že premiér Jiří Paroubek loni v tomto duchu zaslal dopis maďarské organizaci v Čechách Soužití. Prezident Václav Klaus řekl, že o Paroubkově dopisu nevěděl. Kvůli gestu vůči někdejším československým občanům německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti nacismu, se Klaus s Paroubkem dostal do sporu. "Na mém stanovisku se nic nemění," řekl Klaus po jednání se Sólyomem. Maďarsko Paroubkův dopis vítá. "V tomto dopisu prohlásil, že omluva, kterou vyjádřil vůči příslušníkům německé menšiny, se rovněž vztahuje na polskou a maďarskou menšinu," řekl Sólyom. Podle Sólyoma otázka takzvaných Benešových dekretů nepředstavuje žádný problém v česko-maďarských vztazích. "Tento dopis představuje však šanci k uklidnění různých nálad jak z politického, tak z lidského hlediska. Maďarsko tento dopis vítá," prohlásila hlava maďarského státu.

Čtyřiašedesátiletý právník Sólyom působil v minulosti jako univerzitní profesor, v 90. letech stál v čele maďarského Ústavního soudu. V 80. letech se mimo jiné angažoval proti stavbě vodní elektrárny Gabčíkovo-Nagymaros. Třetím prezidentem postkomunistického Maďarska byl zvolen loni v červnu. Českou republiku navštívil maďarský prezident naposledy v roce 2001, kdy do Prahy přijel Sólyomův předchůdce Ferenc Mádl. Klaus byl v Maďarsku na státní návštěvě v říjnu 2003, v listopadu téhož roku se pak v Budapešti zúčastnil setkání prezidentů visegrádské čtyřky.

Odbojáři přišli o bezplatnou přepravu

Ministerstvo financí od ledna zrušilo bezplatnou autobusovou a železniční přepravu seniorům, kteří jsou členy svazu bojovníků za svobodu, konfederace politických vězňů či svazu pomocných technických praporů. Podle úřadu si odbojáři tyto cesty mohou hradit ze zvláštního příspěvku k důchodu, jejž dostali jako ocenění za svůj boj za bývalé Československo. Zástupcům konfederace se krok ministerstva nelíbí. Podle nich zrušení výhod v dopravě ohrožuje chod celé organizace.

Španělsko možná otevře svůj pracovní trh Čechům

Po Británii, Irsku a Švédsku by letos mohlo pro Čechy otevřít svůj pracovní trh také Španělsko. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Česká republika nepřináší a nemůže přinést ohrožení pracovního trhu v kterémkoliv státu Evropské unie," řekl ministr a zdůraznil, že volný pohyb osob patří mezi základní svobody občanů unie a jako takový by měl být respektován ve všech členských státech. Podle něj ale zatím nejsou signály, že by cestou liberalizace šly i další země.

Loprais odstoupil z rallye Dakar

Dvanáctou etapou z Bamaka do Labé ve čtvrtek pokračuje 28. ročník rallye Dakar. Těsně před jejím startem odstoupil šestinásobný vítěz kategorie kamiónů Karel Loprais. Reportér Českého rozhlasu Jan Říha přímo z konvoje rallye hlásí: "Karel Loprais ještě včera absolvoval masáž, a vyšetření u lékaře a dnes ráno se rozhodl před 12. etapou, že z rallye Dakar odstoupí. Bolesti žeber v oblasti zad už byly tak nesnesitelné, že nemohl pokračovat v závodě dál." Loprais opouští rallye z průběžné páté příčky v kategorii kamionů. Pod českou vlajkou ale jede Brazilec De Azavedo, v průběžném hodnocení čtvrtý.

Český premiér ve Skandinávii

Český premiér Jiří Paroubek se v Kodani setká s dánskou královnou Margrethe II. Soukromá audience u panovnice bude mít ryze zdvořilostní a společenský charakter. Hlavní pracovní jednání povede Paroubek se svým protějškem Andersem Foghem Rasmussenem. Do Dánska přilétá předseda české vlády z Norska, kde ve středu jednal o dodávkách zemního plynu či uvolnění pracovního trhu. O dočasných opatřeních, která neumožňují českým občanům neomezeně pracovat ve většině západních evropských zemí, bude český premiér Paroubek zřejmě mluvit i v Kodani. Při jednání s Rasmussenem chce rovněž potvrdit výborné česko-dánské vztahy nebo vyzvat k posílení hospodářské spolupráce.

Norsko neví, zda otevře svůj pracovní trh českým občanům

Norská vláda zatím nerozhodla, zda otevře svůj pracovní trh pro české občany. Norský premiér Jens Stoltenberg po setkání se svým českým protějškem Jiřím Paroubkem ve středu řekl, že jeho vláda musí vyhodnotit dosavadní zkušenosti. Norsko není členem Evropské unie, je s ní ale úzce propojeno v Evropském hospodářském prostoru. Premiéři jednali o ekonomické spolupráci a o možném posílení norských dodávek zemního plynu do České republiky. O zrušení či ponechání přechodného omezení volného pohybu osob by mělo skandinávské království rozhodnout letos v květnu, po dvou letech od přijetí desítky nováčků. Stoltenberg prohlásil, že jeho vláda nechce nikomu zakazovat hledat si v Norsku práci, ale musí si být jistá, že pracovníci z nových států EU budou mít v Norsku rovnocenné podmínky zaručující důstojný život. Norsko není součástí Evropské unie, s pětadvacítkou je ale úzce propojeno v rámci Evropského hospodářského prostoru. Oslo stejně jako většina starých členských zemí unie s výjimkou Británie, Irska a Švédska svůj pracovní trh před přílivem pracovních sil ze střední a východní Evropy chrání. Přechodná opatření považuje český premiér Paroubek především za psychologický problém - obavy z přílivu pracovníků ze střední a východní Evropy a zneužívání sociálního systému vyspělých evropských států jsou podle něj zbytečné. Předsedové české a norské vlády se bavili i o posílení ekonomické spolupráce obou zemí, o přílivu norských investic i turistů do České republiky. Hovořili o dovozu norského plynu, který tvoří čtvrtinu z celkového objemu české spotřeby, zbytek proudí z Ruska. Alternativní zdroj ze severu se ukázal důležitým při nedávných sporech mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli této strategické surovině. Paroubek poznamenal, že nynější kapacity norských plynovodů jsou omezené, jednání se proto orientuje do budoucnosti. "Norové by museli přikročit k budování nového vedení plynu, to nějaký čas bude trvat. Ale bude to kratší čas, než my budeme potřebovat větší dodávky plynu," uvedl. Dodal, že jak se bude v Česku zvyšovat životní úroveň, poroste i spotřeba energie, a republika na to musí myslet už nyní.

Zpřísněný trest pro bývalého příslušníka StB

Městský soud v Praze zpřísnil trest pro bývalého příslušníka komunistické Státní bezpečnosti Jiřího Šimáka a odsoudil ho na čtyři roky vězení. Podle soudu Šimák v 80. letech v rámci tajné akce Asanace mučil odpůrce režimu, aby je donutil k emigraci. Odvolací soud tak o rok zpřísnil předloňský rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Původně byl se Šimákem odsouzen na tři roky vězení také Zbyněk Dudek. Ten se ale k odvolacímu jednání nedostavil, a jeho věc tak městský soud vyloučil k samostatnému jednání. Bývalí příslušníci StB podle rozsudku nejprve v červnu 1981 mučili v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici Zbyňka Benýška, škrtili ho mokrým ručníkem, bili ho a lili mu na hlavu vodu, dokud neomdlel. O několik měsíců později podle spisu napadli disidentku Zinu Freundovou, které tloukli hlavou o zeď, šlapali jí po rukou a vyhrožovali jí. Napadení se v obavě o svůj život skutečně odstěhovali: Benýšek emigroval do Rakouska, Freundová do Británie. Ačkoli od spáchání údajných činů do jejich oznámení v roce 1995 uplynulo 14 let, případ nebyl promlčen. Období let 1948 až 1989 se u podezření z politického pronásledování do promlčecí lhůty nezapočítává. Šimák s Dudkem byli odsouzeni už v roce 2002.

Národní strana chce postavit v Letech památník obětem války, Romové jsou pobouřeni

Národní strana chce postavit památník obětem druhé světové války v Letech u Písku, kde byl za druhé světové války shromažďovací tábor pro Romy před jejich transportem do vyhlazovacích táborů. Na památníku má být nápis, že tábor byl německým nacistickým zařízením, nikoli českým. Se záměrem Národní strany ostře nesouhlasí Romové, kteří zamýšlený památník považují za provokaci. Tábor zřídila na pokyn z Berlína protektorátní vláda, personál tvořili čeští zaměstnanci. V provozu byl zhruba rok od srpna 1942. Zemřely v něm převážně následkem infekčních nemocí více než tři stovky lidí. Zčásti v obvodu někdejšího tábora nyní stojí velkokapacitní vepřín, o jehož zbourání usilují zejména romské organizace. Zastáncem tohoto kroku byl i někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl; nepodařilo se mu ale přesvědčit kabinet, aby na vykoupení vepřína uvolnil peníze. Národní strana je proti zbourání vepřína. Podle ní tábor nebyl koncentrační, nýbrž internační. Text téhož obsahu má být i na památníku v podobě třítunového balvanu, který chtějí předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová a volební lídr Jan Skácel odhalit 21. ledna v místech někdejšího tábora. Podle televize Nova má být na památníku uvedeno, že tábor byl obyčejný pracovní a Romové v něm umírali pouze na běžné nemoci. Někteří zástupci romských organizací jsou tím tak pobouřeni, že chtějí stavbě zabránit třeba i vlastními těly. "Pro mě je Národní strana stranou fašistickou," řekl k tomu předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý. Edelmannová to odmítla. Nově řekla, že strana se profiluje především proti nepřizpůsobivým menšinám a je jedno, jakého jsou etnika. "Je to rasismus toho nejhrubšího zrna," řekl televizi Nova Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu. Růžička, který v táboře ztratil dva předky, chce vlastním tělem výstavbě památníku, o nějž usiluje Národní strana, zabránit. Proti argumentům Národní strany se podle Novy postavil i současný vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek.

Koruna mírně oslabila ze středečního maxima

Česká měna ve čtvrtek sestoupila ze středečních rekordních hodnot. Kvůli vývoji v celém středoevropském regionu oslabila na 28 korun 76 haléřů za euro. Vůči dolaru koruna ale naopak posílila na hodnotu 23,67. Ve středu koruna vylepšila svůj historický rekord na 28,70 za euro. Na historická maxima vystoupala i slovenská měna. Důvodem pohybů je především vývoj polského zlotého, který nyní diktuje směr všem středoevropským měnám.

Koruně k silným hodnotám podle analytiků pomáhají spekulace, že se korejská automobilka Hyundai rozhodne pro výstavbu továrny v Česku. Důležitou roli hrají i dlouhodobě dobré výsledky zahraničního obchodu a průmyslu. Impuls k dalšímu vývoji koruny by mohlo přinést páteční zveřejnění platební bilance, případně schvalování státního rozpočtu v Polsku.

Pro vojáky je působení v Afghánistánu věcí profesní cti

Účast v zahraničních misích je pro vojáky z 601. skupiny speciálních sil v Prostějově otázkou profesní cti. Podle velitele Ondřeje Páleníka není výjimkou ani působení v Afghánistánu, přestože patří k nejnáročnějším. O vyslání protiteroristické jednotky do střední Asie rozhodla vláda a musí ji potvrdit parlament. Prostějovští specialisté budou moci vycházet ze svých dřívějších zkušeností. Do spojenecké operace v Afghánistánu se protiteroristická jednotka zapojila již v roce 2004. "Vojáci jdou do mise na rozkaz. Ale není nikdo, kdo by tam nechtěl jet. Je to otázka profesní cti," řekl Páleník. Předběžné seznamy možných účastníků již sice připravuje, ale podle něj je nutné nejprve počkat na schválení mise Parlamentem ČR. Páleník dále řekl, že vojáci nebudou muset před odjezdem do Afghánistánu procházet speciálním výcvikem. "Speciální přípravu nepotřebujeme, připravujeme se průběžně. Doladíme jen některé maličkosti, které budou potřeba," doplnil. Potvrdil rovněž, že působení v protiteroristické jednotce v Afghánistánu je pro vojáky velmi náročné. "Není to žádná humanitární pomoc, ale jedná se o bojovou misi. Vojáci tam jdou bojovat s teroristy," řekl Páleník. Podle mluvčího ministra obrany Andreje Čírtka odletí prostějovští specialisté do Afghánistánu zřejmě v první polovině roku. Mise se bude podobat nasazení v roce 2004. Česko před dvěma lety poslalo do afghánských hor 120 vojáků, kteří v protiteroristické operaci Trvalá svoboda působili půl roku po boku Američanů. Česko má nyní v Afghánistánu 43 vojáků v německém rekonstrukčním týmu na severu země, dalších 17 vojáků působí v Kábulu v meteorologické a pyrotechnické jednotce. Obě mise pracují pod velením NATO. Ministerstvo obrany chce, aby se počet vojáků na severu zdvojnásobil, na podzim má navíc na čtyři měsíce přijet nový kontingent určený k ochraně kábulského letiště. Mezinárodní jednotky působí v Afghánistánu od podzimu 2001, kdy americko-britská aliance ze země vyhnala talibanský režim. Později se přidaly i další země NATO.

Česko požádalo o vydání uprchlého vězně Čabrady z Francie

Česká republika odeslala do Francie oficiální žádost o vydání uprchlého vězně Romana Čabrady. Oznámil to mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Čabrada byl odsouzen k výjimečnému trestu 24 let vězení za vraždu německého starosty. Loni v listopadu utekl z plzeňské věznice spolu s Rostislavem Roztočilem, který si odpykával trest za vraždu egyptského studenta. Roztočila zadržela 12. listopadu policie v Německu, Čabradu 14. prosince zatkli ve Francii. "Ministerstvo spravedlnosti požádalo o vydání pana Čabrady z Francie. Tam byl zadržen na základě mezinárodního zatykače, který jsme vydali v souvislosti s jeho útěkem z borské věznice. Očekáváme, že francouzská strana rozhodne v co nejkratší době, nicméně je to její svobodné rozhodnutí, které může být do několika týdnů i měsíců," uvedl mluvčí Dimun. Pokud podle něj Francie vydá Čabradu do ČR, bude umístěn do některého z vězení s nejpřísnějším režimem, pravděpodobně do Valdic na Jičínsku. "Navíc mu hrozí i trestní stíhání pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí," dodal mluvčí. Čabradovi zřejmě hrozí ještě další obvinění. Po útěku z vězení a přesunu do Vídně prý v rakouské metropoli vyhrožoval svému komplici Roztočilovi i jeho rodině smrtí a požadoval po něm 1500 eur (asi 45.000 korun) na pořízení falešných dokladů a na další cestu do Itálie. Čabradovo vydání do ČR to však podle Dimuna nemůže zkomplikovat. "V tomto případě platí, že kdo požádá o vydání dřív, toho vydávací žádost je projednávaná dříve," podotkl Dimun. Česká republika již požádala o vydání také v případě Roztočila, německý soud ve Stuttgartu o jeho dalším osudu zatím nerozhodl. Roztočil však také čeká na verdikt Krajského soudu v Praze, který bude 20. ledna opět projednávat jeho žádost o obnovu 20 let starého procesu, při němž byl odsouzen k výjimečnému trestu. Roztočil tehdy dostal 24 let vězení; později mu byl trest snížen na 17 let. V době rozsudku žil v Rakousku; na žádost tehdejší ČSSR byl sice zatčen, ale rakouské úřady ho odmítly vydat. V roce 1992 jej nevydalo ani Německo, kam se přestěhoval. Zadržen byl až v roce 2000 na přechodu ve Svatém Kříži. Do té doby prý pravidelně navštěvoval rodnou zemi bez jakýchkoli problémů a několikrát legálně obdržel pas ČSSR. Čabrada byl loni odsouzen k výjimečnému trestu 24 let vězení pro vraždu německého starosty, obchod s drogami a loupež v Německu.

Českému průmyslu se loni dařilo

Českému průmyslu se loni dařilo. V listopadu průmyslová výroba zrychlila tempo růstu na 7,2 procenta a rostla tak ještě o něco rychleji, než v říjnu. Oznámil to Český statistický úřad. Růst průmyslu je pozitivní zprávou pro celou českou ekonomiku, protože výrazně přispívá k jejímu růstu. V čem spočívají hlavní příčiny takových výsledků, vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek. "V první řadě je to rozšiřování výrobních a exportních kapacit, oživení v západní Evropě... to jsou asi ty dva nejdůležitější faktory, které táhnou celý český průmysl. Dařilo se všem odvětvím, nicméně automobilový průmysl si udržuje dominantní pozici - v loňském roce, stejně tak jako v letošním roce."

Letos méně nedostatků při výprodejích

Obchodní řetězce mají stále problémy s dodržováním pravidel při výprodejích. Nedostatky letos odhalila až každá třetí z kontrol České obchodní inspekce, zaměřených na povánoční výprodeje. Podle ústředního ředitele inspekce Jiřího Pěkného je ale prohřešků méně, než jich bylo na začátku loňského roku. "Proti loňskému roku ten začátek je mnohem lepší. A co se týče těch závažných zjištění, tak můžeme říct, že byly pouze tři. Ve třech případech docházelo k masivnímu porušování zákona a k předražování, kde řetězec nabízel například 30-procentní slevu a ta sleva de facto u kasy vůbec nebyla dodržena."

Připravuje se novela zákona o azylu

Cizinci, pobývající na území Česka kvůli tomu, že jim jinde hrozí nebezpečí z důvodu rasy, náboženství, národnosti nebo přesvědčení, by zde měli mít v budoucnu lepší přístup k sociálním službám a práci. Změnu by má přinést novela zákona o azylu, jejíž návrh ve středu přijala vláda. Zákon musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Česká republika je mezi novými členy Evropské unie po osmatřicetimilionovém Polsku na druhém místě, pokud jde o počet žadatelů o azyl.

Evropská komise žaluje Česko

Evropská komise zažalovala Českou republiku kvůli dlouhodobé neschopnosti českého státu sladit svou legislativu a praxi s požadavky Unie na uznávání diplomů lékařů a zubařů. Je to vůbec poprvé co se evropská exekutiva v případě Česka obrátila na Evropský soudní dvůr.

EK doporučila Česku zlepšit kvalitu plánování rozpočtů

Evropská komise doporučila České republice, aby zlepšila kvalitu plánování svých rozpočtů a posílila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí urychlením reformy důchodů a zdravotního pojištění. Ve výroční zprávě o českém programu konvergence také vyzvala český stát, aby se lépe chopil očekávaného hospodářského růstu a pro rok 2008 naplánoval nižší deficit než 2,7 procenta HDP.

Počasí

Je téměř jasno, někde se udržuje nízká oblačnost nebo mrznoucí mlhy. Teploty se pohybují od -3 do +1 stupně.