Zprávy

r_2100x1400_radio_praha.png

CVVM: Češi jsou spokojeni s členstvím země v Evropské unii

Většina Čechů je spokojena s členstvím země v Evropské unii. Spokojenost vyjadřuje 64 procent lidí, nespokojenost pociťuje 22 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Těsně před květnovým vstupem Česka do unie se lidé v březnu 2004 vyjadřovali k EU kritičtěji. S blížícím se vstupem do EU tehdy vyjádřilo spokojenost 57 procent respondentů, třetina jej vnímala s nevolí. Po zhruba ročním odstupu a zkušenostech s členstvím Česka v EU je tedy postoj lidí k unii výrazně lepší. Na členství v EU Češi zdaleka nejvíce oceňují otevření hranic, volnější cestování. Tuto výhodu jmenovali čtyři z deseti dotázaných. Asi pětina respondentů chválí nové pracovní příležitosti, které se členstvím v EU Čechům otevřely. Zhruba desetina lidí uvedla jako přínos volný pohyb zboží a přináležitost k většímu celku. Zhruba jeden člověk z deseti ovšem uvedl, že členství v unii nepřineslo Česku žádné výhody, pouze nepříjemnosti. Jako největší nevýhodu lidé vnímají nutnost podřídit se někdy rozhodnutí jiných. Takový názor zastává téměř třetina Čechů. Lidé mají také pocit, že Česko má v unii druhořadé postavení a nemá stejné podmínky jako ostatní členské státy. Respondenti si také stěžovali, že členství znamenalo pokles životní úrovně obyvatel a mělo negativní dopady na české zemědělství.

STEM: ODS suverénně vede, ČSSD si polepšila, ale zůstává za KSČM

ODS si udržuje suverénní postavení v čele žebříčku stranických preferencí. Aktuální průzkum agentury STEM potvrdil vzestup obliby ČSSD, druhou KSČM však sociální demokracie dosud nedostihla. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by překročila už jen KDU-ČSL. Z malých stran si nejlépe vede Strana zelených. Občanské demokraty by podle průzkumu nyní volilo 31,8 procenta dotázaných, komunisty 18 procent a sociální demokraty 15 procent lidí. Všechny tři strany si oproti květnu polepšily - nejvíce ČSSD - o 3,6 procenta. "Výkyv způsobený politickou krizí byl překonán a strany se vracejí ke svým obvyklým hodnotám," uvedli autoři průzkumu. Upozornili rovněž, že ODS i přes zlepšení nedosahuje tak dobrých výsledků jako před několika měsíci, kdy ji dávalo přednost i více než 35 procent voličů. Obliba lidovců zůstává stabilní, nyní dosáhla 6,4 procenta hlasů. Vládní unionisty podpořilo procento respondentů, což by pro vstup do sněmovny nestačilo. Stranu zelených si vybralo 3,2 procenta občanů. Bezmála deset procent lidí neví, koho by volilo, přes osm procent lidí uvedlo, že by si nevybrali žádnou stranu. Voleb se chce účastnit 47 procent lidí, nezájem dalo najevo 27 procent respondentů a 26 procent si to ještě rozmýšlí. Ochota volit se od května nezměnila.

Havel je pro ratifikaci ústavy a zamítavá referenda nepřeceňuje

Bývalý prezident Václav Havel podporuje ratifikaci evropské ústavní smlouvy. Soudí, že neschválení tohoto dokumentu v referendech ve Francii a Nizozemsku je jen "jedna z malých nehod na padesátileté evropské cestě." Havel to řekl v Praze na obědě s velvyslanci zemí EU, sdělil ČTK jeho tajemník Jakub Hladík. Na obědě, svolaném velvyslanectvím Lucemburska, současnou předsedající zemí EU, se sešli vpředvečer vrcholného summitu. Na něm by špičky zemí EU měly rozhodnout, jak řešit vzniklou situaci po zamítavých referendech ve dvou zakládajících členských zemích. Bývalá hlava českého státu ratifikaci ústavy podporuje mimo jiné proto, že tak již učinila řada členských zemí, uvedl Hladík. Havel navrhl vytvoření pracovní skupiny, která by ve věci ústavy zformulovala další postup. Podle Havla je nutná další evropská integrace, klíčový podle něj zůstává důraz na kulturní, spirituální a historickou jedinečnost evropského sjednocování. "Evropa se po dlouhá staletí sjednocovala jinými prostředky než dnes," řekl podle Hladíka Havel. Na rozdíl od svého nástupce Václava Klause dává Havel najevo, že evropská ústavní smlouva je mu blízká. "Pokud chceme, aby byla unie bližší občanům, pak se unie podle mého názoru musí vybavit základním zákonem," napsal Havel v květnu pro francouzský list Le Monde. Aby euroústava začala platit, musí ji ratifikovat všech 25 členských zemí, v referendu či parlamentu. Deset jich tak už učinilo. Zatím pouze Británie oznámila po neúspěšných plebiscitech ve Francii a Nizozemsku, že ratifikaci odkládá. V České republice by se mělo konat referendum, však stále to není jasné a vyloučeno tak není ani parlamentní schvalování.

Bublan: Kritickým bodem rozšíření Schengenu je informační systém

Od ledna příštího roku má Evropská unie hodnotit připravenost Česka na vstup do schengenského prostoru a v říjnu 2007 by se republika mohla stát jeho součástí. Jednou z podmínek vstupu je však zprovoznění speciálního informačního systému. Právě tento bod ministr vnitra František Bublan označil za nejkritičtější fázi přípravy na rozšíření skupiny zemí umožňujících volný pohyb osob. Příprava na vstup do Schengenu a na blížící se hodnocení Rady Evropy je tématem ve středu zahájeného třídenního semináře ministerstva vnitra. Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsala Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v Schengenu 13 zemí původní "patnáctky" bez Británie a Irska. Naopak součástí jsou i státy mimo EU, Norsko a Island. Občané takzvaného Schengenu mohou mezi členskými státy volně cestovat bez hraničních kontrol. Zrušení vnitřních hranic se země snaží kompenzovat zesílením kontroly vnější hranice; pokud jedna ze signatářských zemí odmítne někomu vstup či azyl, ostatní tak učiní automaticky. Na vstup do Schengenu se připravují všechny státy visegrádské čtyřky. Pro Česko je ale nejdůležitější, jak uspěje Polsko a Slovensko. Pokud se rozšíření uskuteční podle plánu a do prostoru vstoupí také tyto dva státy, nebude Česko hraničit s žádnou nečlenskou zemí. Jedinou vstupní branou do společného prostoru by se tak v České republice stala mezinárodní letiště. Bublan proto předpokládá, že po rozšíření Schengenu by se asi o čtvrtinu snížily stavy cizinecké policie. "Dojde k částečnému zrušení, ale nic radikálního," řekl ministr. Vedoucí oddělení schengenské spolupráce ministerstva vnitra Jiří Čelikovský uvedl, že do konečného rozhodnutí musí být Česko připraveno i na variantu, že bude hraničním státem schengenského prostoru. "Je to pouze hypotetická varianta, ale jednotky musí na hraničních přechodech zůstat do poslední chvíle," řekl. Pro fungování jednotného prostoru je nutná rozsáhlá databáze, kde všechny státy shromažďují informace například o osobách vstupujících do jednotlivých zemí. Nynější systém už nevyhovuje, a EU proto vytváří nový s názvem SIS II. Jeho budování je ale podle Bublana v časovém skluzu. Nový systém umožní nejen rozšířit výměnu údajů z nynějších patnácti zemí až na dvojnásobek států, ale má obsahovat i informace o osobách, na které je vydán evropský zatykač, o podezřelých z terorismu, popřípadě o dětech unesených mimo EU jedním z rodičů. Systém by měl také zvládat zpracování biometrických údajů, tedy digitálních fotografií a otisků. Kvůli pašování kradených aut by do něj měly mít přístup také úřady registrující vozidla. Bublan řekl, že bude obsahovat mnohem podrobnější informace o jednotlivých osobách: "Nejde jenom o jméno a datum narození, ale bude tam daleko větší množství dat."

Šéf ČSSD Stanislav Gross chce, aby volebním lídrem byl Paroubek

Předseda ČSSD Stanislav Gross chce, aby byl lídrem sociální demokracie v parlamentních volbách i kandidátem na příštího předsedu vlády nynější premiér Jiří Paroubek. Řekl to na tiskové konferenci v Lidovém domě. Popularita Paroubka od té doby, co nahradil Grosse v premiérském křesle, stoupá. Postoupil na páté místo v žebříčku popularity. Pokud si mají lidé vybrat, zda by měl být po příštích volbách premiérem Paroubek nebo šéf ODS Mirek Topolánek, výsledek je nerozhodný. Současnému premiérovi dává přednost nejen většina voličů ČSSD, ale i vládních lidovců a unionistů. Paroubek se ambicemi stát se lídrem strany netají. ČSSD bude podle Grosse o kandidátkách pro příští volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 rozhodovat v září či v říjnu. Připustil, že o lídrovi se mluví již dnes, přestože rozhodnutí padne rovněž na podzim. Gross připustil, že první místopředseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka je "nepochybně také kvalitní kandidát". Dodal však, že každý má ve straně nějakou úlohu. "Zatím to vidím takto, pokud chcete znát mé momentální rozpoložení," dodal. To, že má Paroubek velké šance stát se v příštích volbách lídrem ČSSD, připustil již dříve v médiích Sobotka. Ve funkci premiéra podle něj začal velmi dobře a nedělá chyby, které by ho mohly nějakým způsobem diskvalifikovat. Gross ve středu řekl, že se chce vrátit o sedm let zpátky, chodit mezi lidi a dělat práci, která náleží někomu, kdo "nezaujímá v uvozovkách to úplně první místo." Tak jsou podle něj rozděleny úlohy. Jde prý o to, zda je sociální demokracie schopna porážet své konkurenty, řešit věcná témata a zabránit neproduktivním politickým střetům. Gross se zcela jasně nevyjádřil, zda bude vůbec kandidovat v příštích volbách.

Poslanecká sněmovna odložila rozhodnutí o přísnějších trestech

Lidé, kteří poruší zákony, se zatím nemusí bát přísnějších trestů. Poslanecká sněmovna ve středu nedokončila druhé čtení vládního návrhu nového trestního zákoníku, který má tresty zpřísnit, a vrátila jej k novému projednání svým výborům. O schválení předlohy rozhodne zřejmě až po prázdninách. Česko tak zatím nebude následovat Slovensko, které novou normu zpřísňující postih zločinců přijalo v květnu. Podle ministra spravedlnosti Pavla Němce jde o tak zásadní kodex, že sněmovně nelze bránit v tom, aby se k němu výbory vrátily. "Není to nic neobvyklého. Jako předkladatel to budu respektovat," řekl novinářům. Naznačil, že krok sněmovny mu dává další prostor pro to, aby znovu mohl poslance přesvědčovat o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nový trestní zákoník zachovává 15 let. Někteří poslanci se ale chystali navrhnout její snížení o rok. Rozhodnutí sněmovny nebylo překvapivé. Naznačila ho dopolední rozprava. Zamítnutí, nebo vrácení zákoníku navrhovali zástupci opozice, kteří při rozhodování o vrácení předlohy přehlasovali koalici, jíž někteří poslanci chyběli. Jednoznačně pro nový zákoník byli sociální demokraté, podpořil ho i ministr Němec. Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský pochyboval o tom, že nové projednávání předlohy ve výborech něco změní. Novým trestným činem se má stát usmrcení nemocné osoby na její žádost, tedy eutanazie, a neposkytnutí pomoci oběti dopravní nehody. Trestat by bylo možné nelegální odposlechy. Za vraždu má hrozit až třicetileté vězení - to je o pět let více než teď - či jako dosud doživotí. Vyšší mají být tresty za mravní ohrožování mládeže. Zákon má omezit provozování prostituce v okolí škol a míst pro děti. Trestné má být i to, když někdo odmítne v restauraci obsloužit hosta z rasových důvodů.

O Železného imunitě bude EP rozhodovat asi až na podzim

Evropský parlament (EP) rozhodne o tom, zda vyhoví žádostem o odnětí imunity českému europoslanci Vladimíru Železnému, pravděpodobně na podzim. "Pracuje se teď na překladech všech materiálů od české vlády a Senátu, které jsme obdrželi. Svůj návrh předložím na podzim," řekla ČTK rakouská socialistická europoslankyně Maria Bergerová. Právní výbor EP ji jmenoval zpravodajkou pro Železného případ poté, co byla výboru předána první žádost o odnětí imunity vypracovaná pražským městským soudem v rámci šetření případu daňového úniku při obchodování s obrazy. V zimě ještě Bergerová předpokládala, že do léta EP v této věci rozhodne. EP obdržel z Prahy ještě dvě další obsílky. Podle českých zdrojů se týkají obvinění Železného z poškozování věřitele, konkrétně společnosti Central European Media Enterprises, a z krácení daní v souvislosti s převodem obchodního podílu ve společnosti CET 21. Bergerová se zabývá všemi třemi žádostmi. Železný byl v právním výboru EP vyslechnut za zavřenými dveřmi loni v listopadu. Podle anonymních svědectví udělal na poslance silný dojem, protože jim vylíčil okolnosti, které neznali, a předložil řadu argumentů. Ty se staly obsahem dotazů EP adresovaných českým orgánům.

Přepisování soudních záznamů vězni mohou ochránci dat zablokovat

Zamýšlené zapojení vězňů do přepisování zvukových záznamů ze soudních jednání by mohl Úřad pro ochranu osobních údajů zablokovat, kdyby ministerstvo spravedlnosti nevyhovělo jeho požadavkům na zaručení ochrany soukromí. Úřad by mohl odmítnout registraci tohoto přepisování soudních záznamů. Předseda úřadu Karel Neuwirt ale věří, že ministerstvo bude postoj ochránců dat respektovat. Neuwirt podotkl, že ministerstvo na nedávné odmítavé stanovisko úřadu reagovalo tím, že do příslušné smlouvy s Vězeňskou službou vložilo pasáž zlepšující ochranu osobních údajů lidí, kteří by u soudu vypovídali. Ochránci soukromí ale úplně spokojeni nejsou. "Pořád vidíme velké úskalí v možném narušení soukromí jednotlivců tím, že soudní spisy by byly přepisovány odsouzenými osobami," řekl předseda úřadu. I kdyby mezi přepisujícími vězni měli být lidé, u nichž je nízké riziko, že by citlivé informace a údaje zneužili, "úřad na to nemůže přistoupit, jestliže máme chránit soukromí jednotlivců," dodal Neuwirt. Hlavním cílem záměru ministerstva je pomoci soudům, které musí zpracovat množství písemností, přitom ale nemají dostatek administrativních sil. S ohledem na námitky ochránců dat chce přesně stanovit, které materiály budou vězňové přepisovat, a s jakými informacemi se tedy budou seznamovat. Jedná se také o tom, jak přesně s písemnostmi zacházet a kam je ukládat.

Brněnský politik přistižený při krádeži chce být dál zastupitelem

Brněnský politik Petr Fridrich, který byl začátkem května přistižen při krádeži v supermarketu, chce dál pokračovat v práci v krajském zastupitelstvu i na radnici městské části Brno-střed. Již se vrátil z psychiatrické léčebny v Brně, kde byl po události hospitalizován. Nyní je v domácím léčení. "Nebyl jsem nemocný, jen unavený a vyčerpaný, po regeneraci jsem připraven pokračovat v práci zastupitele," řekl Fridrich ČTK. Přesný termín svého návratu si netroufl odhadnout. "To nechám na doktorech," upřesnil. O tom, že by se vzdal mandátů v zastupitelstvech, zatím neuvažuje. "Za svou chybu jsem už zaplatil tím, že jsem rezignoval na post šéfa finančního výboru na kraji," míní. Fridrich původně rezignoval i na funkci radního v obvodě Brno-střed, svou rezignaci však dodatečně stáhl. Připustil, že jeho další působení v politice může ovlivnit ještě postoj jeho stranických kolegů.

Telefónica prý nepočítá s Berdárem v čele Českého Telecomu

Nový vlastník Českého Telecomu, španělská Telefónica, údajně nepočítá s Gabrielem Berdárem jako generálním ředitelem tuzemského dominantního operátora. ČTK to ve středu řekly dva důvěryhodné zdroje. Telefónica má prý rovněž jasno, kdo šéfa Telecomu vystřídá. "Měl by jej (Berdára) nahradit manažer ze zahraničí," řekl ČTK zdroj z okolí nového vlastníka, ale jméno uvést nechtěl. Oficiální vyjádření Telefóniky se zatím nepodařilo získat. Telefónica by měla ve čtvrtek zaplatit státu zbývajících 90 procent z kupní ceny 82,6 miliardy korun a převzít 51,1 procenta akcií Telecomu. První personální změny se čekají bezprostředně po řádné valné hromadě, která se bude konat 23. června. Na hromadě by již měla Telefónica vystupovat jako nový vlastník.

Jihočeská univerzita připravuje společný obor s lineckými kolegy

Prvním přeshraničním oborem, který se bude studovat střídavě na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Univerzitě Johanna Keplera v Linci, se zřejmě stane biologická chemie. Nabídku výuky obohatí pravděpodobně v roce 2007 a bude se přednášet v angličtině. Rektor Jihočeské univerzity Václav Bůžek uvedl, že každoročně by na tento obor mohlo být přijímáno 15 až 20 studentů. Cílem je podle něho nabídnout kvalitní studijní obor biologická chemie, který vyplní chybějící vzdělávací základnu v geografickém prostoru od Prahy na jih až po Vídeň. "Budeme se snažit, aby v roce 2007 mohli takto koncipovaný obor začít studovat první maturanti a maturantky," řekl rektor. Podle děkana biologické fakulty Libora Grubhoffera je snahou připravovaného oboru využít předností obou univerzitních center. "V Linci je to tradice kvalitních chemických disciplín a v Českých Budějovicích zkušenosti a tradice biologických oborů včetně molekulární biologie," uvedl.

Na Valašsku místy kvetou vzácné a chráněné orchidejové louky

Vzácné orchidejové louky v těchto dnech kvetou na některých místech na Vsetínsku. V posledních letech bylo na Valašsku objeveno přes 30 druhů orchidejí. Nádherné barevné scenérie vytvářejí květy například v lokalitě zvané Gallovské lúky nebo na loukách poblíž obcí Hovězí a Huslenky. "V současné době kvete především hlavinka horská a pětiprstka žežulník. Odkvétá prstnatec májový a na různých místech kvete nebo odkvétá druh zvaný vemeník dvoulistý," řekl ČTK znalec orchidejí Jan Pavelka. Nakvétání orchidejových luk ovlivnilo také chladné počasí. Největším problémem byly podle ochránců přírody mrazíky, které nastaly v druhé polovině května. U orchidejí rostoucích volně na loukách daleko od lesa nebo u květin, jež nebyly chráněny stromy před mrazem, teplotní extrémy přímo dopadly na rostliny. Ochránci přírody každoročně louky pomáhají kosit a udržovat pozemky, na nichž rostou. Na Vsetínsku se starají o zhruba 50 hektarů vzácných orchidejových luk. Majitelé pozemků nedokážou louky ošetřovat tak, aby lučním orchidejím neublížili. Na Valašsku tak pravidelně vykvétá například orchidej zvaná vstavač mužský nebo vstavač vojenský.

Národní archiv má dokumenty o československých dětech v Británii

Pozapomenuté osudy českých a slovenských dětí žijících ve Velké Británii v dobách druhé světové války by měly připomenout nové dokumenty, které ve středu předal místopředseda Senátu Edvard Outrata do rukou ředitelky Národního archivu Evy Drašarové. "Děkuji všem bývalým studentům za dokumenty, které jsou přínosné nejenom pro historiky," řekl pracovník Národního archivu Jiří Křesťan. Důvody, proč se děti ocitly na britských ostrovech, se různily, tím hlavním byla hitlerovská okupace Československa v letech 1939 až 1945. Kromě potomků československých pilotů navštěvovaly Československou státní školu národní Hany Benešové a Československou státní střední školu i židovští uprchlíci před nacismem. Jednou z nich byla Jitka Kleinerová, která společně s rodiči jako dítě židovského původu emigrovala před nacistickou hrozbou. "Ve škole jsme měli týdně pouze dvě hodiny angličtiny, jinak se vyučovalo česky," říká vitální žena, jež se dnes jmenuje Svechovsky. Podle ní se většina dětí těšila na návrat do svobodné vlasti, v důsledku politických okolností se však jejich iluze rychle rozplynuly. "Naše rodina se vrátila do Československa, po roce 1968 jsem se rozhodla pro opětovnou emigraci, tentokrát do USA," říká žena, která žije v Arizoně. "Ráda se vracím do Prahy, jsem potěšena, že vidím v pražských ulicích rozesmátou mládež," říká žena, která mluví i po letech plynnou češtinou. Mezi československými dětmi, které za války žily v Británii, byl i nynější senátor Outrata. Sovětská intervence v roce 1968 jej donutila k vystěhování do Kanady. Touha po domovu ho v roce 1993 zavedla zpět do České republiky, kde je aktivně činný v politickém životě. "Jsem rád, že naše škola má zastoupení v českém parlamentu," žertoval Outrata.

Po dlouhé nemoci zemřel akademický malíř Josef Jíra

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku nedožitých šestasedmdesáti let akademický malíř Josef Jíra. ČTK to oznámil starosta Malé Skály na Jablonecku Jiří Nejedlo. Rodák z Turnova a jeden z nejznámějších malířů současnosti se kromě malířské tvorby věnoval například i grafice a ilustraci, získal řadu ocenění. Loni mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění. "Josef Jíra byl velmi zajímavý výtvarník, hlavně v 60. a 70. letech, kdy dělal jednak kresby a grafiku, ale i koláže a obrazy. Někdy obrazy i propojoval s koláží. Vytvářel i obrazové cykly, mnohé byly velmi zajímavé," řekl ČTK historik umění Jiří Machalický. Jírovy práce popisuje jako velmi expresivní záznamy různých příběhů a situací. "Byly to třeba situace z hospody, často maloval města a na své poslední pražské výstavě ve Strahovském klášteře představoval své realizace betlémů," doplnil. Jíra byl velmi oblíbený mezi sběrateli, kteří za ním často jezdili na Malou Skálu, kde žil střídavě s pobyty v Praze.

Zemřel herec, divadelní teoretik a překladatel Leoš Suchařípa

Ve věku třiasedmdesáti let zemřel v Praze po kratší nemoci herec, divadelní teoretik a překladatel Leoš Suchařípa. Herec, známý svou rolí stárnoucího seladona Karla z filmu Věry Chytilové Faunovo pozdní odpoledne, byl v angažmá v Divadle Na zábradlí. Poslední rolí, kterou tam vytvořil, byl Andrej Prozorov ve Frielově hře Afterplay. Suchařípa byl původně divadelní teoretik, působil v časopise Divadlo, na přelomu 70. a 80. let se začal prosazovat jako herec.

V Olomouci zřejmě vznikne muzeum železniční historie

Za olomouckým hlavním vlakovým nádražím zřejmě v budoucnu vznikne muzeum železniční historie. Milovníci drah by tam měli nalézt například modely železničních vozů, historické oděvy či dokumenty. Na studii záměru nyní radnice uvolnila zhruba 200.000 korun. "Muzeum by mělo vyrůst v městské části Hodolany, kde vyústí budovaný podchod pod železniční tratí. V Olomouci máme dobrou spolupráci s Českými drahami a máme rovněž zájem, aby se město stalo pro turisty atraktivní," vysvětlil důvody vzniku muzea primátor Martin Tesařík. Podle předsedy Nadace okřídlené kolo Josefa Tomečka, který se na projektu podílí, by měl v Olomouci vzniknout depozitář Národního technického muzea a Českých drah. "Hlavním cílem je prezentovat infrastrukturu Českých drah, která dosud nikde vystavena není. V muzeu by měli zájemci najít vše, co souvisí se stavbou dráhy. Chybět by neměly například kolejové jeřáby, koleje či návěstidla," řekl ČTK Tomeček. Podotkl, že součástí depozitáře by měla být také prezentace motorových vozů. "Oblast Olomoucka a Šumperska je historicky vázána na dopravu motorovými vozidly," dodal Tomeček. Podle zástupců Českých drah by se muzeum mohlo začít budovat již v příštím roce, kdy bude dostavěn podchod do Hodolan.

Tři kudrnatí kluci v pruhovaném triku slavili šedesátiny

Tři kudrnatí kluci v pruhovaném triku ve středu v pražském kině Evald slavili narozeniny. Ač na to nevypadají, je jim už šedesát let. Stejně jako "jejich" studiu, jehož logem jsou. Přesto však nejdou do důchodu. Na oslavě narozenin Studia Bratři v triku byl promítán krátký animovaný snímek Zasadil dědek řepu s hudbou Václava Trojana. Byl vůbec prvním titulem tohoto studia a v roce 1945 ho natočil jeho první šéf Jiří Trnka. Mnozí z pamětníků se pak poznali na plátně při projekci letitého dokumentu o tvorbě studia. Bratry v triku založila skupina výtvarníků z někdejšího Ateliéru filmového triku. Snímek nazvaný O místo na slunci z šedesátých let byl vůbec prvním filmem z Čech, který získal nominaci na Oscara. Jeho autorem byl František Vystrčil a s obdivem se o něm vyjádřil Charlie Chaplin. "Nejsem si jistý, zda to je oslava či tryzna," řekl režisér Břetislav Pojar a připomněl tak tíživou finanční situaci ne svou vinou zadluženého studia. "Naděje však umírá poslední, přeci jen občas ještě můžeme něco udělat. Přál bych těm mladým, aby zažili podobnou éru jako my, kdy český kreslený film dobýval svět," dodal.

Počasí

Čtvrtek bude oblačný až zatažený, zejména na východě se občas objeví déšť nebo přeháňky a místy bouřky, ojediněle s kroupami. V Čechách od západu oblačno až polojasno a přeháňky se objeví jen místy. Teploty 21 až 25 stupňů, na horách kolem 19 stupňů. Mírný severozápadní vítr do 20 km/h. v bouřkách zesílí.