Zprávy Radia Praha

V Senátu proběhlo slyšení o zahraniční politice ČR

Rozšíření Severoatlantické aliance, přistoupení ČR k Evropské unii a české bezpečnostní zájmy - o těchto tématech nejčastěji hovořili účastníci úterního veřejného slyšení Senátu. To mělo poskytnout základ pro formulování budoucí zahraniční politiky České republiky. Prezident Václav Havel zdůraznil zásadní historický význam nadcházejícího summitu NATO v Praze, na němž bude aliance jednat o svém rozšíření. Havel je pro rozšíření NATO o řadu evropských zemích, ke členství Ruska v alianci má ale výhrady. Čeští politici většinou s Havlovou vizí rozšíření aliance souhlasí. Předseda Senátu Petr Pithart prohlásil, že odmítnout členství v EU by pro Česko znamenalo ohrožení jeho bezpečnosti. V projevu kritizoval české eurorealisty za to, že hovoří spíše o nevýhodách členství v unii. Ministr zahraničí Jan Kavan polemizoval s Pithartovým tvrzením, že se snižuje počet lidí podporujících vstup do EU. Kavan je pro posílení role Evropské komise jako ochránce malých členů.

EK potvrdila možnost čtvrteční schůzky premiéru k Melku

Evropská komise potvrdila, že se připravuje čtvrteční schůzka premiérů Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela za účasti komisaře Güntera Verheugena v Bruselu. Jejím cílem má být ukončení procesu z Melku, který se týká jaderné elektrárny Temelín. Podle Evropské komise lze jednání z posledních dní mezi Prahou a Vídní označit za pozitivní. Verheugen by podle EK určitě nezval do Bruselu premiéry Rakouska a České republiky, kdyby si nebyl jist, že lze uzavřít dohodu o ukončení procesu z Melku. Schůzka by měla umožnit, aby EU mohla při jednání s Českou republikou do konce roku uzavřít kapitolu "energetika".

Vláda přerušila projednávání dokumentu o Temelínu do večera

Vláda ve středu přerušila projednávání dokumentu o jaderné elektrárně Temelín. Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling novinářům řekl, že materiál je komplikovaný, a proto se ministři znovu sejdou ve 20:00 v Kramářově vile, až jej podrobně prostudují. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka dostali členové vlády text dokumentu ráno. Místopředseda vlády Pavel Rychetský novinářům před začátkem jednání řekl, že po vypořádání poslední zprávy by už nic nemělo bránit tomu, aby byla uzavřena kapitola energetiky při jednání o vstupu do Evropské unie a Temelín byl uveden do provozu.

Telička odmítl v Berlíně jednat o Benešových dekretech

Státní tajemník Pavel Telička v Berlíně na fóru věnovaném rozšíření Evropské unie se odmítl zabývat Benešovými dekrety a soustředit se ve vztahu s Německem hlavně na otázky minulosti. Poválečné vyvlastnění a vysídlení Němců, stejně jako otázka Temelína, jsou podle Teličky bilaterální problémy a nemělo by se o nich jednat v souvislosti s naším začleňováním do Evropské unie. Telička vystoupil v diskusi uspořádané a přenášené německou veřejnoprávní televizí ZDF a jeho partnerem byl Ingo Friedrich, místopředseda Evropského parlamentu za bavorskou Křesťanskosociální unii, která tradičně obhajuje zájmy vysídlených sudetských Němců. Friedrich argumentoval, že československé dekrety o poválečném vysídlení a vyvlastnění Němců, stejně jako otázka jaderné elektrárny Temelín, nejsou jen dvoustranný problém, ale že v těchto případech je zainteresováno také Rakousko.

Cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu

Poslanecká sněmovna na doporučení Senátu vrátila do Ústavy tu část zákona, podle které je hlavním cílem činnosti České národní banky péče o cenovou stabilitu. Přijatý návrh je podle vicepremiéra Pavla Rychetského v souladu s požadavky Evropské unie. Senátoři kritizovali, že v původní verzi nebyl cíl ČNB stanoven. Některé části novely zákona o ČNB napadl prezident Václav Havel u Ústavního soudu. Soudci Havlovi dali v červnu za pravdu a zrušili většinu jím navrhovaných částí zákona. Soud například odstranil pasáž zákona, která uvádí, že guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady navrhuje vláda.

Poslanci schválili zpřísněný azylový zákon

Novelu azylového zákona, která má zpřísnit podmínky pro žadatele o azyl v České republice, schválila ve znění navrženém Senátem Poslanecká sněmovna. Úpravy umožní policii a zpravodajským službám získávat přehled o telefonátech jakékoliv osoby, BIS pak získání jakýchkoliv údajů od orgánů veřejné správy. Novela zákona má cizincům zabránit ve zneužívání azylu k nelegální migraci do dalších zemí. Do loňského září žádalo v Česku o azyl měsíčně zhruba 500 cizinců, od loňského října se však počet žádostí razantně zvyšoval: letos v srpnu to už bylo 1775 žádostí. Loni bylo v České republice evidováno téměř 8800 žadatelů, letos jejich počet zřejmě přesáhne 20.000. O azyl na českém území dosud žádali nejvíce lidé z Rumunska, Bulharska a zemí bývalého Sovětského svazu.

Sněmovna schválila zákon o církvích

Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu a znovu schválila vládní návrh zákona o církvích v původním sněmovním znění. Zástupci církví tvrdí, že nový zákon omezí dosavadní náboženskou svobodu a ohrozí činnost charit a diakonií. Ministr kultury Pavel Dostál tyto obavy odmítl jako neopodstatněné. Přijatý zákon předpokládá, že podnikání a jiná výdělečná činnost církví budou pouze jejich doplňkovou výdělečnou činností. Zisk budou moci použít jen k plnění cílů své činnosti. Zákon rovněž zjednodušuje evidenci církví s malým počtem věřících. Jednadvacet tradičních církví a náboženských společností bude mít větší práva než nově registrované subjekty. Budou tedy moci působit v armádě či věznicích, vyučovat náboženství na státních školách, zřizovat církevní školy a uzavírat církevní sňatky.

Sněmovna schválila senátní verzi návrhu zákona o myslivosti

Poslanecká sněmovna schválila senátní verzi návrhu zákona o myslivosti. Senát do původního poslaneckého návrhu vnesl 65 pozměňovacích návrhů. Senátoři doporučili posílit proti sněmovní verzi práva vlastníků pozemků ve vztahu k myslivcům. Nezapracovali však do něj návrhy na vypuštění chráněných druhů ze seznamu lovené zvěře, jak chtěli ekologové. Součástí zákona se stalo ustanovení, podle něhož orgán státní správy myslivosti má za nehonební prohlásit pozemky v zájmu jejich vlastníka. Senát zpřesnil i ustanovení o povinnostech uživatelů a vlastníků honebních pozemků a zmírnil povinnost oznamovat zemědělské práce na honebních pozemcích myslivcům s předstihem.

Bezpečnostní prověrky musí být přezkoumatelné

Ústavní soud v úterý rozhodl, že lidé, kteří nezískali osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi, musí vědět, proč se tak stalo a musí mít možnost požádat o soudní přezkoumání rozhodnutí. Ústavní soud dospěl k tomuto závěru, když se zabýval případy bývalého agenta Bezpečnostní informační služby Jana Tomana a pracovníka ministerstva financí Václava Rombalda. Oba neprošli prověrkami a museli ze svých míst odejít. Poté, co Toman a Rombald neprošli prověrkami, podali stížnost soudu, ve které žádali o zrušení těchto rozhodnutí. Zároveň žádali, aby soud ze zákona vypustil pasáže o tom, že nevydání osvědčení nemusí být zdůvodněno a není možný přezkum. Soudu jim dal za pravdu. Rozhodl, že pasáže budou vypuštěny ze zákona, ale až od 30. června 2002, kdy začne platit jeho novela.

Tvrdík vyznamenal muže, kteří v Okrouhlé zachránili havarované z vojenského vrtulníku

Záslužný kříž ministra obrany první třídy převzali v úterý od ministra Jaroslava Tvrdíka Jaroslav Kindl a Rostislav Šenk z jihočeské obce Okrouhlá za podíl na záchraně pasažérů a posádky z vojenského vrtulníku Mi-8S. Vrtulník, na jehož palubě byli i americký astronaut českého původu Eugene Cernan a československý kosmonaut Vladimír Remek, havaroval nedaleko jejich obce havaroval 28. října. Záslužný kříž dostal před několika dny i Vladimír Remek. Medailí za hrdinství byl ještě v den havárie prezidentem Václavem Havlem vyznamenán vojenský policista Jaroslav Šelong. Jeho označení za hlavního zachránce všech lidí z vrtulníku rozladilo obyvatele Okrouhlé, kteří u nehody pomáhali také.

Reaktor v Temelíně bude po měsící opět spuštěn

Obsluha prvního bloku temelínské jaderné elektrárny nastartuje reaktor po téměř čtyřtýdenní odstávce V úterý v noci nebo až ve středu ráno. Pracovníci Temelína na čtyři týdny přerušili práci reaktoru, aby mohli ochladit blok a odstranit netěsnost u jednoho z čerpadel. Provedli také úpravy na turbosoustrojí a zkontrolovali zařízení primárního i sekundárního okruhu. Testy etapy energetického spouštění s výkonem reaktoru do 75 procent budou trvat ještě dva týdny a pak blok čekají poslední dvě etapy. Na přelomu ledna a února příštího roku by mohl začít zkušební provoz a o 18 měsíců později komerční provoz bloku.

Čeští biochemici získali prestižní vědeckou cenu

Letošní hlavní Descartesovu cenu Evropské unie získal mezinárodní projekt "Vývoj nových léků proti viru HIV", na kterém se podílela česká Akademie věd. Český tým vedl Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Projekt především umožnil objevit nové léky proti AIDS. Jeden z nich, Viread, nedávno schválily americké úřady pro praktickou léčbu. Účastnické týmy vítězného projektu si rozdělí 700.000 eur. Podmínkou je, že peníze použijí na další vědeckou práci. O Descartesovy ceny usilovalo 50 evropských projektů, z nichž se do finále dostalo sedm.

Petici za obnovení devitalizace podepsalo 7000 lidí

Na 7000 lidí již podepsalo petici za obnovení výzkumu léčby rakoviny takzvanou devitalizací. Petici organizuje Česká strana národně sociální, archy s podpisy chtějí organizátoři koncem ledna předat ministrovi zdravotnictví a předsedovi Poslanecké sněmovny. Autoři petice se domnívají, že zastavení devitalizačního programu bylo předčasné. Zkoušky byly podle nich zastaveny pod tlakem farmaceutických lobby, které by v případě, že by se tato metoda ukázala jako životaschopná a použitelná, přišly o zisky z prodeje chemoterapeutických prostředků. Devitalizace spočívá v podvázání rakovinného nádoru. V důsledku tohoto zákroku by měl nádor odumřít a následná imunologická reakce organismu by měla odstranit metastázy. Podle vědecké rady ministerstva zdravotnictví ale metoda očekávané výsledky nepřinesla, a proto byl její výzkum pozastaven.

Britská rada darovala městské knihovně fond za miliony korun

Knihy, výukové materiály a zvukové nosiče v hodnotě přes osm milionů korun darovali Městské knihovně v Praze zástupci Britské rady. Knižní fond v anglickém jazyce se tak podle generálního ředitele rady Davida Greena dostane k širšímu okruhu čtenářů. Britská rada podepsala s městskou knihovnou smlouvu na tři roky. Chce s ní mimo jiné spolupracovat na novém literárním projektu, který má čtenářům přiblížit nejlepší díla současné britské literatury. Rada na rok 2002 připravuje i projekce filmů, univerzitní kursy a knižní veletrhy. Britská rada působí v České republice od roku 1992 a má zde osm center.

Kostel na Karlově bude znovu sloužit církevním účelům

Odsvěcený barokní kostel sv. Kateřiny v areálu Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově v Praze 2 by měl znovu sloužit církevním účelům. Objekt je v současnosti v majetku hlavního města a městská rada chce kostel zapůjčit na 20 let Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě. Rada odmítla návrh, aby stavba z počátku 18. století, byla využita ke komerčním účelům. Kostel není dlouhodobě běžně přístupný. Stavba je připisována významným barokním stavitelům Karlu Ignáci Dienzenhoferovi a Františku Maxmilianovi Kaňkovi. Autorem nástropní freskové výzdoby je Václav Vavřinec Reiner a štukové výzdoby sochař František Weis. Plán oprav pro příští rok počítá s více než 45,6 miliónu korun.

Počasí:

Bude oblačno, občas déšť, ráno ojediněle mrznoucí. Nejvyšší teploty 0 až 4 stupně Celsia.