Zprávy Radia Praha
Mezi prvními voliči byl prezident, premiér a další politici
Jako jedni z prvních přišli k volebním urnám nejvyšší ústavní činitelé. Krátce po 14:00 využil svého volebního práva prezident Václav Havel. Hlasovací lístek již odevzdali také premiér Miloš Zeman (ČSSD), předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) a lídři KDU-ČSL, Unie svobody-DEU a KSČM Cyril Svoboda, Hana Marvanová a Miroslav Grebeníček. Havel a jeho manželka Dagmar dorazili do volební místnosti v základní škole Norbertov na pražské Ořechovce krátce po jejím otevření. Jako první odešla za plentu Dagmar Havlová, vzápětí po ní i prezident. Ani jeden z nich neprozradil, čí kandidátní listina byla v obálce, kterou do urny vhodili. Zeman volil ve volební místnosti radnice v Novém Veselí na Žďársku v doprovodu manželky Ivany a nezbytné ochranky. Za plentou se zdrželi delší dobu. Zeman svou obálku raději zalepil, i když jej předseda volební komise ujistil, že nemusí. Novinářům potom premiér řekl, že volil "k překvapení všech" ČSSD a své preferenční hlasy dal Zdeňku Jičínskému a Janě Volfové. Manželka s ním prý svoji volbu nijak nekonzultovala. O přítomnost premiéra nikdo z místních nejevil zájem, před ním vhodilo do urny hlas šest voličů. V obci o 1200 obyvatelích, kde si Zeman koupil část chalupy, je na seznamu zapsáno 951 oprávněných voličů. Lístek s kandidátkou Koalice vhodil krátce po 14:15 do urny ve škole v Josefské ulici v Praze šéf horní komory Petr Pithart. Lidovecký předseda Cyril Svoboda vhodil kandidátku Koalice do urny ve volební místnosti v restauraci U Zezuláků v Hradci Králové. Podle svých slov využil práva dát dvěma kandidátům preferenční hlasy. Také Marvanová neskrývala, komu dala hlas. Zda někoho na kandidátce zakroužkovala, ale neprozradila. Deset minut po otevření volebních místností hlasoval v Mikulově Miroslav Grebeníček. Český katolický primas kardinál Miloslav Vlk vhodil hlasovací lístek do urny půl hodiny po otevření volební místnosti na Pražském hradě poblíž Arcibiskupského paláce. Setkal se tam s příslušníky Hradní stráže a s kapucíny z nedaleké Lorety. Svého volebního práva už využila také řada ministrů a předsedů dalších kandidujících stran.
Na americkém kontinentu české parlamentní volby začaly o den dříve
Otevřením volebních místností na americkém kontinentě začaly ve čtvrtek české parlamentní volby. Možnost ovlivnit složení Poslanecké sněmovny mají letos poprvé i čeští občané, kteří žijí nebo jen dočasně přebývají v cizině. Ze zhruba 70.000 českých krajanů tuto nabídku využil jen minimální počet. K volbám na 108 zastupitelských úřadech po celém světě se zapsalo pouze 2960 lidí. Mnoho krajanů z velkých zemí od účasti ve volbách odradila skutečnost, že volební zákon navzdory jejich naléhání nepočítá s korespondenčním způsobem hlasování. Týká se to například USA, Austrálie, Kanady či Ruska.
Zatímco v Evropě i na dalších kontinentech se hlasuje tradičně v pátek a v sobotu, na americkém kontinentě bylo 17 volebních místností otevřeno kvůli časovému posunu už ve čtvrtek a v pátek od 14:00 do 21:00 místního času. První voliče tak podle časových pásem přivítali na velvyslanectvích v Brazílii, Uruguayi a Argentině, a to ve čtvrtek po 19:00 středoevropského letního času (SELČ).
O hodinu později se začalo volit ve venezuelském Caracasu a v Santiagu de Chile, s dvouhodinovým odstupem se otevřely volební místnosti na východním pobřeží USA, v Montrealu a Ottawě, v Havaně, kolumbijské Bogotě a peruánské Limě. Od 22:00 SELČ hlasovali voliči v Mexiku a v kostarické metropoli San José, jako poslední se v Americe otevřel pro voliče konzulát v Los Angeles, kde hlasování začalo o dvě hodiny později.
Volební seriál se poté přesunul do Austrálie, kde se v pátek v 06:00 SELČ otevřely volební místnosti v Sydney a hlavním městě Canbeře. O hodinu později se volilo například v Tokiu a v Soulu, v Pekingu o dvě hodiny později. První hlasovací lístky se objevily ve volebních urnách v Hanoji či Bangkoku v 09:00 SELČ. Po 09:30 SELČ se dostavili voliči k urně v Dillí, v 11:00 SELČ se volilo v pákistánském Islámábádu.
Češi v Moskvě začali hlasovat ve 12:00. Čeští vojáci v Kuvajtu odvolili po 13:00 SELČ, kdy začalo také hlasování v Londýně, Dublinu, Lisabonu a čtyřech afrických metropolích. V dalších čtyřech, například v Dakaru, se začalo hlasovat stejně jako v ČR a většině evropských zemích, tedy ve 14:00 SELČ. Páteční hlasování končí ve 22:00, sobotní odstartuje v 08:00 a skončí ve 14:00 místního času.
Čeští voliči v zahraničí dostali na rozdíl od tuzemských voličů hlasovací lístky až ve volebních místnostech. I když pocházejí z různých koutů České republiky, rozhodovat se budou mezi 23 volebními uskupeními, které kandidují v Jihomoravském kraji. S kandidáty se tak mohli seznámit nejsnáze prostřednictvím internetových stránek. Odkazy na webové prezentace kandidujících stran nabízí i internetová stránka ministerstva zahraničí. I když se k volbám na velvyslanectvích zapsaly necelé tři tisícovky Čechů, počet voličů by nakonec mohl být vyšší. Češi v zahraničí mohou totiž volit také po předložení voličského průkazu.
Nejen diplomati, ale také krajané a turisti přistoupili k hlasovací urně na českém velvyslanectví v Rakousku. Za první hodinu po otevření volební místnosti se hlasování zúčastnilo 32 lidí, což překvapilo i členy volební komise. Zájem o volby ale asi po půlhodině opadl a v 15:30 SELČ již seděli v místnosti pouze členové komise. Mezi prvními, kteří odevzdali své hlasy, nechyběl velvyslanec Jiří Gruša a jeden z nejznámějších českých šlechticů Karel Schwarzenberg.
Ve volebním okrsku 34 v budově českého velvyslanectví ve slovenské metropoli panoval hned po zahájení voleb do české Poslanecké sněmovny docela čilý ruch. Během první hodinky stačila odvolit více než čtvrtina z místních voličů. Očekává se, že právě v Bratislavě bude hlasovat nejvíce českých občanů, kteří svůj hlas odevzdají za hranicemi vlasti.
Nečekaně velký zájem voličů překvapil těsně po otevření volební místnosti komisi na českém konzulátě v Paříži. Kromě několika desítek krajanů zaregistrovaných ve volebním seznamu přišla podle odhadu během prvních dvou hodin provozu místnosti v Paříži odvolit i zhruba třicítka Čechů s voličským průkazem. Z krajanů odvolili například publicista a bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, publicista Antonín J. Liehm či Anna Stránská z Asociace Olgy Havlové ve Francii, která je předsedkyní volební komise. Stejně jako ostatní krajané však míní, že volit by se mělo spíše korespondenčně. Řada voličů se divila, že může volit jen do Jihomoravského kraje, který byl pro zahraniční volební okrsky vybrán losem.
Hodinu po otevření volební místnosti v Bruselu, kde se očekává maximálně kolem stovky voličů, vhodilo do volební urny své hlasovací lístky přes deset voličů. Podobná situace je i v Haagu, řekl ČTK tamní konzulát. Oba konzuláty také potvrdily, že zájem o účast ve volbách projevila jen nepatrná část českých krajanů žijících v Belgii, Lucembursku a Nizozemsku.
Na sněmovní volby dohlížejí mezinárodní pozorovatelé OBSE
Na sněmovní volby, které začaly v České republice, dohlíží i desítka mezinárodních pozorovatelů Organizace pro bezpečnost Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Do Česka je pozvala vláda. Pozorovatelé působí v Praze, na Plzeňsku, Ostravsku a Brněnsku. Experti mohou namátkově navštívit volební místnosti. Sledovali již průběh volební kampaně i předvolební zpravodajství hlavních českých médií. Nyní je čeká například monitoring sčítání hlasů od občanů a vůbec všeho, co s volbami souvisí. Přítomnost volebních misí OBSE v zemích středo a východoevropského regionu je tradiční.
Předseda sociální demokracie Špidla chce vytvořit koalici
Předseda sociální demokracie Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že existuje "zřetelná vůle" vytvořit vládní koalici na programovém základě. Nyní před volbami však je podle něj naprosto zbytečné uvažovat o jakýchkoli koaličních uskupeních a geometriích. Na dotaz ČTK, jaký je jeho názor na jednobarevnou vládu, o které hovoří jako o ideální premiér Miloš Zeman, Špidla odpověděl, že ji považuje za "teoreticky možnou".
Volby jsou sice klidné ale někde jsou problémy
Policie zajistila v Chanově přes 440 obálek jen s hlasovacími lístky ČSSD. Případ vyšetřuje jako maření přípravy a průběhu voleb a porušování listovního tajemství. Z tohoto trestného činu obvinila doručovatele, jenž obálky s hlasovacími lístky roznášel. Vyhlásila i pátrání po muži z Obrnic na Mostecku, který se prý na manipulaci s volebními lístky podílel a údajně byl i iniciátorem činu. Poslanec a volební lídr ČSSD za Ústecký kraj Josef Hojdar považuje okolnosti případu za politickou sabotáž.
Magistrát v Hradci Králové se zase setkal s problémem při vydávání voličských průkazů, které umožňují lidem volit mimo trvalé bydliště. Členka skupiny Schovanky Lída Heligerová o průkaz žádala ve středu kolem 14:30, úředníci jí ho odmítli vydat s tím, že lhůta skončila ve 14:00. Podle volebního zákona ale mohla zpěvačka průkaz získat až do 16:00. Vedoucí správního odboru magistrátu Jiří Kozák chybu přiznal s tím, že špatně stanovený termín pro vydávání průkazů stanovil okresní úřad.
Novinář a podnikatel holandského původu Otakar van Gemund naopak chce v souvislosti s předvolební kampaní podat trestní oznámení a stížnost na postup policie, která ho ve čtvrtek zadržela s protestním transparentem na volebním mítinku ODS. Propuštěn byl až asi po sedmi hodinách. Van Gemund si stěžuje, že ho policisté odvlekli na stanici a neřekli mu, čím podle nich mítink ODS narušil. Míní, že pořadatelům setkání, kteří prý o policii o zásah požádali, nejvíce vadil jeho transparent - velký bílý pták, který v zobáku nesl potrhanou vlajku Evropské unie.
Obyvatelé Ústí nad Labem nevědí, kde mají volit. Při minulých volbách byla v obálce s volebními lístky i adresa volební místnosti, tentokrát nikoli. Úředníci ale tvrdí, že postupovali podle zákona: adresy volebních místností jsou vyvěšeny na úředních deskách. Mluvčí magistrátu Milan Knotek ale řekl, že kdo chtěl, měl čas adresu si zjistit.
Odboráři Nové huti se obávají možné budoucí vlády pravice
Odboráři ostravské Nové huti se obávají možné budoucí vlády pravice - ODS a Koalice. Někteří politici těchto stran se v minulých dnech vyjádřili, že uvažují o zrušení nebo nepodepsání smlouvy Fondu národního majetku s nizozemskou skupinou LNM Holdings o prodeji Nové huti. Smlouva by se měla uzavřít v nejbližších dnech. Odboráři největšího tuzemského producenta oceli mají proti sociálnědemokratické vládě mnoho výhrad k postupu privatizace nebo restrukturalizace hutí. Podle nich ale selhala nikoliv poslední vláda, ale předchozí.
Česká ambasáda ve Vídni vybrána za kontaktní zastupitelství NATO
Velvyslanectví České republiky ve Vídni bylo vybráno za kontaktní zastupitelství NATO pro Rakousko. Řekl to velvyslanec Jiří Gruša, jenž v pátek odpoledne krátce na toto téma hovořil také s generálním tajemníkem aliance Georgem Robertsonem, který je na návštěvě alpské republiky. Gruša také dostal pozvánku k zářijové návštěvě hlavní centrály aliance v Bruselu, kde bude s jejími představiteli jednat o úloze zastupitelství. Velvyslanec také doufá, že pro tento "významný politický úkol" dostane jeho úřad také personální posily z Česka.
Fond národního majetku nevyhověl vládě a nepodepsal propojení ČEZ s distributory
Zástupci Fondu národního majetku nesplnili vládní usnesení a nepodepsali smlouvy umožňující spojení elektrárenské společnosti ČEZ s distributory elektřiny a prodej přenosové soustavy ČEPS do rukou státu. Podpis smluv by podle Fondu národního majetku nebyl v souladu s usnesením úterní valné hromady ČEZ, která rozhodla o vypracování nezávislého ocenění ČEPS. Z vládního usnesení však podle FNM vyplývá, že další posudek nebude vypracován. Vláda ve středu pověřila ministra financí Jiřího Rusnoka, aby do pátku zajistil podpis smluv. Ty měli podepsat dva zástupci výkonného výboru. Fond se tak rozhodnutí vlády vzepřel již podruhé, již jednou na valné hromadě převod zablokoval. Tehdy to stálo místo jeho předsedkyni Zdenku Němcovou.
Společnost CET 21 odvolala Železného z funkce svého jednatele i generálního ředitele
Společnost CET 21 odvolala Vladimíra Železného z funkce svého jednatele i generálního ředitele. Sdělil to jednatel CET 21 Aleš Rozehnal. Mluvčí CET 21 Martin Chalupský však médiím řekl, že Železný nadále zůstává ředitelem televize. Podle serveru idnes byly důvodem odvolání nejasné finanční operace a závazky televize Nova. Železného mají údajně ve vedení TV Nova vystřídat Libuše Šmuclerová a Aleš Rozehnal. Železný však zatím zůstává jednatelem společnosti CET 21 - odvolání z této funkce totiž musí schválit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. O odvolání Železného rozhodla CET 21 usnesením mimo valnou hromadu, jehož účinnost je ale podle mluvčího rady Pavla Baráka odložena. Rada rozhodne až 27. srpna na řádném zasedání. I podle místopředsedy rady Petra Štěpánka se na struktuře Novy ani na osobě generálního ředitele a jednatelích teď nic nemění. Radní vedení Novy pravděpodobně vyslechnou příští středu nebo čtvrtek. Štěpánek kritizoval to, že konflikt na Nově se odehrává první den voleb do sněmovny. Televize požádala o policejní ochranu poté, co zaměstnanec Rozehnalovy advokátní kanceláře se členy soukromé ochranky obsadil prostory v budově České produkční 2000 - servisní organizace Novy. Naopak členové Železného ochranky kolem 17:00 násilím vyvlekli z budovy TV Nova ochranku dalšího z vlastníků CET 21 Petra Kršáka. Po incidentu přijeli na místo policisté ze zásahové jednotky. Chalupský prohlásil, že vysílání Novy televize plně kontroluje a servis České produkční 2000, který se od Rozehnalova postupu distancuje, je poskytován v plném rozsahu. Až soud bude zřejmě mít poslední slovo v otázce, zda je Vladimír Železný jednatelem a ředitelem společnosti CET 21 a prakticky tedy i televize Nova. Jak po jednání se Železným řekl jednatel CET 21 Aleš Rozehnal, Železný odvolání odmítl akceptovat.
Načasování odvolání Vladimíra Železného z funkcí ve společnosti CET 21, která je držitelem licence na vysílání televize Nova, považují politici, politologové, mediální experti i odborníci na veřejné mínění za krajně podezřelé. Domnívají se, že změny ve vedení významného média naplánovali jejich iniciátoři na den voleb záměrně, aby byla kauze věnována co nejmenší pozornost.
O tom, kdo má soudit kauzu Asance, rozhodne vrchní soud neveřejně
O tom, u kterého soudu první instance se má konat proces s 11 bývalými vysokými důstojníky Státní bezpečnosti, rozhodne tříčlenný senát Vrchního soudu v Praze v neveřejném jednání. Verdikt by podle jeho mluvčího Jana Fořta měl padnout zhruba do deseti dní. Jedenáct bývalých náčelníků krajských správ StB je obžalováno z účasti na akci Asanace, zaměřené na šikanování disidentů. Na skupinu vysokých důstojníků StB podalo v listopadu státní zastupitelství obžalobu pro zneužití pravomoci veřejného činitele Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Soud šestého pražského obvodu ale případ postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem s odůvodněním, že na Ústecku žije nejvíce obětí Asanace. Někteří obžalovaní proti tomu podali stížnost, a tak kauza z rozhodnutí vrchního soudu znovu skončila v Praze 6. Akce StB s krycím názvem Asanace měla v letech 1977 až 1985 psychickým i fyzickým násilím donutit signatáře Charty 77, aby si sami podali žádost o vystěhování do ciziny.
A ještě krátce o počasí v České republice:
Bude oblačno až polojasno a zpočátku místy, během dne ojediněle přeháňky. Denní teploty 20 až 25 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů bude kolem 16 stupňů Celsia.
