Zprávy Radia Praha

Prezident Havel omilostnil muže, který za totality zastřelil pohraničníka

Prezident Václav Havel udělil milost muži, který v roce 1959 zastřelil při útěku za hranice pohraničníka. Muž byl odsouzen k 13 letům a vyhoštění. Trest odnětí svobody si již odpykal a Havel mu tedy nyní odpustil i trest vyhoštění. "Velmi lituje, že před lety způsobil smrt jiného člověka, neměl v úmyslu ho zastřelit, ale jen zastrašit, aby mu tenkrát nepřekazil jeho úmysl uprchnout přes hranice. V současné době je velice vážně nemocný a jeho onemocnění nedává naději na dlouhé přežití. Na sklonku svého života by ještě rád navštívil své sourozence a hrob rodičů," uvádí se v odůvodnění milosti na internetových stránkách Hradu. Omilostněný muž v roce 1959 zběhl do tehdejšího západního Německa. Sám byl pohraničníkem a při útěku vystřelil na svého kolegu, který na následky zranění zemřel. Z Německa později odcestoval do Spojených států, kde se usadil a získal americké občanství. Po 20 letech, v roce 1979, přijel do Československa, kde byl ale zatčen a odsouzen. Prominutí trestu vyhoštění v tomto případě prezidentovi doporučil i ministr spravedlnosti.

Sociální demokraté najdou pro Bureše podporu asi jen těžko

Pokud sociální demokracie skutečně navrhne jako svého kandidáta do první prezidentské volby Jaroslava Bureše, zřejmě jen těžko pro něj bude získávat hlasy jiných parlamentních stran. Pro většinu zákonodárců KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, koaličních partnerů ČSSD, je bývalý ministr spravedlnosti nepřijatelný. ODS nehodlá dát hlasy nikomu jinému než svému kandidátovi Václavu Klausovi. Komunisté mají svého favorita Miroslava Kříženeckého pro první kolo, až poté jsou ochotni jednat o případné podpoře jiných kandidátů. Politici poukázali na to, že Bureš zřejmě nezíská ani podporu všech poslanců a senátorů ČSSD, která není v této věci jednotná. Místopředseda senátorského Klubu otevřené demokracie Jan Hadrava (US-DEU) uvedl, že tato šestnáctičlenná frakce v úvahách o prezidentských kandidátech s Burešem nepočítala. Její podporu pravděpodobně nezíská. Unionistická poslankyně Hana Marvanová řekla, že se mohou objevit i další jména, ať už je to třeba bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý či senátorka Jaroslava Moserová (ODA), i když jejich šance uspět jsou daleko menší než Motejlovy. I předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl potvrdil, že Bureš je pro unii nepřijatelný. Také lidovci dali více či méně otevřeně najevo, že Bureše na Hradě nechtějí. Někteří dokonce míní, že se šance jejich kandidáta Petra Pitharta v případě Burešovy nominace zvýší. Jinou představu o hlavě státu má ODS. "Je tady výrazný a kvalitní kandidát, a tím je Václav Klaus. Zvítězí-li zdravý rozum nad politickými či osobními antipatiemi, tak musí být každému jasné, kdo by byl nejvhodnějším prezidentem," prohlásil místopředseda ODS Petr Nečas. Zopakoval, že občanští demokraté nikomu jinému než Klausovi hlasy nedají. Místopředseda Poslanecké sněmovny za KSČM Vojtěch Filip nevidí před prvním kolem volby velký prostor pro vyjednávání, jiná situace bude podle něj před druhým kolem. Tam postoupí ten, kdo získá většinu ve sněmovně a většinu v Senátu. Vzhledem k nejednotě v ČSSD považuje Filip za favorita prvního klání Klause. O podpoře kandidátovi ČSSD má s ostatními stranami vyjednávat první místopředseda Stanislav Gross. Na základě vyjádření politiků se zdá, že ho čeká náročná mise s nejistými výsledky.

ČSSD v krajích není jednotná v tom, koho by chtěla na Hradě

Zástupci krajských organizací ČSSD nemají jednotný názor na to, koho by měla sociální demokracie vyslat do prezidentských voleb. V sobotu přitom mají na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD prezidentského kandidáta nejsilnější vládní strany vybrat. Hovoří se mezi nimi o všech kandidátech, kteří se ve stranickém referendu umístili na prvních třech místech. Podporu má i taktika expremiéra a dlouholetého předsedy strany Miloše Zemana. Zeman dostal v referendu zhruba polovinu platných hlasů, první prezidentské volby se ale účastnit nechce a doporučuje, aby ji ČSSD vynechala. Předsedkyně jihomoravské ČSSD Zuzana Domesová by na Hradě ráda viděla Zemana. Motejla naopak jihomoravský čestný předseda, bývalý ministr vnitra Zemanovy vlády, Václav Grulich. Předseda ČSSD Pardubického kraje Miroslav Váňa nepředpokládá, že by výbor sociální demokracie odmítl doporučení předsednictva, aby nominoval Bureše. Liberečtí členové výboru očekávají před výběrem prezidentského kandidáta rozsáhlou diskusi. S Burešovou nominací, ale souhlasí, protože strana by podle nich měla respektovat výsledky referenda, které si sama vymyslela i Zamanovo stanovisko, který do první volby nechce. Bureše podpoří i proto, že rodákem z jejich kraje. Nejednotní jsou členové výboru z kraje Vysočina. Podle předsedy tamnější organizace ČSSD Zdeňka Chláda jich část bude hlasovat pro Bureše a část podpoří Zemanův názor, že by ČSSD měla první prezidentskou volbu vynechat. Nevyloučil ani to, že by mohl někdo prosazovat Motejla. "Myslím si, že by se výsledky referenda měly ctít," řekl karlovarský krajský předseda ČSSD Jakub Páník. Rozhodování zástupců své organizace ve výboru ale považuje za zcela osobní.

Jaroslav Bureš chce vysvětlovat, jak by vykonával prezidentské kompetence

Náměstek vicepremiéra pro legislativu Jaroslav Bureš, kterého chce ČSSD nominovat do první prezidentské volby, považuje toto rozhodnutí za logické, berou-li sociální demokraté vážně výsledky referenda. Řekl, že chce poslancům a senátorům vysvětlovat, jak by vykonával kompetence hlavy státu. Bureš věří v úspěch. Sází na to, že bude kandidátem nejsilnější politické strany, která vyhrála volby a sestavila vládu. Význam podle něj bude mít i to, že jednání o podpoře s politickými stranami povede místopředseda Stanislav Gross. Ten ho totiž k účasti v referendu vybídl. "Já si nemyslím, že je vůbec možné posuzovat vhodnost kandidatury toho či onoho bez toho, že by jasně řekl, jakým chce být prezidentem," uvedl Bureš. I členům výboru ČSSD chce proto na sobotním zasedání vysvětlit, jakým chce být prezidentem. Někteří sociální demokraté z okruhu předsedy Vladimíra Špidly dosud hovořili jako o prezidentském kandidátovi o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, který skončil v referendu jako třetí za Burešem. Očekává se, že by se mohl výbor i jeho nominací v sobotu zabývat.

Nezvolí-li se prezident, rozdělí si pravomoci Špidla se Zaorálkem

Sociální demokraté mohou bez voleb ovládnout tři nejvýznamnější křesla ve státě. Pokud se poslancům a senátorům do 2. února, kdy Václavu Havlovi vyprší prezidentský mandát, nepodaří zvolit jeho nástupce, rozdělí si mezi sebou většinu pravomocí hlavy státu premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla a sociálnědemokratický šéf dolní komory Lubomír Zaorálek. Na Zaorálka by například přešlo právo jmenovat a odvolat vládu. Z prezidentských pravomocí by získal také právo svolat zasedání Poslanecké sněmovny po volbách a mohl by ji zároveň rozpustit. Zaorálek by místo prezidenta také pověřoval vládu, jejíž případnou demisi by přijal, aby vykonávala své funkce do jmenování nového kabinetu. Šéf sněmovny by ale také jmenoval soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, a členy bankovní rady České národní banky. Pokud by se úřad prezidenta uvolnil a nový ještě nebyl zvolen, předseda vlády by například zastupoval stát navenek, sjednával a ratifikoval mezinárodní smlouvy a stal by se také vrchním velitelem ozbrojených sil. Špidla by rovněž přijímal diplomaty, vysílal by do zahraničí české velvyslance, propůjčoval a uděloval by státní vyznamenání. Měl by také právo udělovat amnestii. Premiérovi by příslušely i další pravomoci, které nejsou výslovně uvedeny v ústavě. Místo prezidenta by však nemohl nikdo vracet sněmovně zákony a také by nemohl nikdo udělovat milosti. Do rukou sociálních demokratů by se ale zřejmě dostalo právo vyhlásit referendum pro vstup země do EU. Předběžně byl jeho termín vyhlášen na 15. a 16. června.

Místopředseda Evropské komise Kinnock věří, že se příští týden finanční pozice kandidátů zlepší

Místopředseda Evropské komise Neil Kinnock věří, že kandidátským zemím se příští týden podaří dosáhnout určitého zlepšení finančních podmínek po vstupu do EU. Kinnock, který je Brit, zároveň řekl, že Británii připadá rozumný návrh, který pro vyřešení finanční a zemědělské situace předložilo Dánsko jako současná předsednická země EU. Nový dánský návrh počítá pro desítku kandidátů s dalšími 1,3 miliardy eur; dodatečné prostředky jsou určeny pro zemědělce, na ostrahu hranic a na jadernou bezpečnost. Kandidátským zemím se ve finanční oblasti nelíbí hlavně navržená výše přímých podpor pro zemědělce ve výši 25 procent. Míní také, že doba deseti let, po které budou zvyšovány, je příliš dlouhá.

Zemědělský výbor navrhl posílit přímé dotace rolníkům na rok 2003

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny navrhl posílit přímé dotace zemědělcům pro příští rok o 350 miliónů korun na 2,31 miliardy korun. Návrh, který schválila vláda, počítal s 1,96 miliardy proti 2,4 miliardy korun, jež jsou na přímé podpory vyčleněny letos. Dodatečné peníze zemědělský výbor ubral z dotace 1,4 miliardy korun, která byla navržena pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Poslanci podle něj také přidali 50 miliónů na podporu potravinářů, kteří by tak měli dostat celkem 250 miliónů korun. O 150 miliónů na 635 miliónů pak zvýšili dotace pro chovatele masných krav, ovcí a koz. Z toho asi 50 miliónů má tvořit rezervu. Zemědělský výbor také navrhl otevřít dva nové dotační tituly. První s objemem milión korun je určen pro mák, druhý s částkou 60 miliónů má sloužit k restrukturalizaci vinic. Podle předchozí verze, kterou schválila vláda, se systém dotačních programů pro příští rok výrazně neměnil. Přibyl pouze program na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků s 70 milióny korun. Vypuštěna byla naopak podpora vinic, kterou převzal Vinařský fond. Návrh přímých zemědělských podpor na příští rok bude ještě schvalovat na svém jednání Poslanecká sněmovna.

Moravskoslezský kraj je připraven na vstup do EU

Moravskoslezský kraj patří v republice mezi nejlépe připravené kraje na vstup do Evropské unie, řekl na návštěvě Ostravy vedoucí Delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Pozitivně hodnotil především práci krajského úřadu a jeho úředníků, ale i schopnost kraje získávat značné množství peněz z fondů Evropské unie. Dodal, že po vstupu do Evropské unie může Česká republika z nejrůznějších fondů ročně dostat až čtyřnásobně více financí než dosud. Za nejpalčivější problém regionu označil Cibrian vysokou nezaměstnanost, která v říjnu činila 15,3 procenta, zatímco celorepubliková nezaměstnanost je o více než šest procent nižší.

Vláda v pondělí projedná nové průmyslové programy

Vláda v pondělí projedná nové programy Sektorového operačního programu Průmysl, navrhované k zahájení v roce 2003. Částka se má přitom zvýšit na 130 z letošních zhruba 110 miliónů korun. "V souvislosti s přípravou České republiky na členství v Evropské unii jsou aktualizovány programy na období 2004 až 2006," sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. České průmyslové podniky ucházející se o státní podporu pomocí těchto programů vyčerpaly loni asi 202 miliónů korun z přichystaných 240 miliónů. Pokles prostředků letos a příští rok je dán omezenými možnostmi státního rozpočtu. Vyhlášené programy mají přispět k rozvoji regionálního průmyslu a služeb, výrobních oborů využívajících tuzemské obnovitelné zdroje a zvýšení znalostí.

Středočeši vyzvali vládu, aby s kraji řešila situaci nemocnic

Středočeské zastupitelstvo na svém posledním zasedání konstatovalo, že přebírá okresní nemocnice s dluhy, které kraj nebude schopen krýt ze svého rozpočtu. "Současně vyzvalo vládu k aktivní spolupráci s kraji k zajištění fungujícího systému poskytování zdravotních služeb a odstranění příčin zadluženosti nemocnic," řekl středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Zastupitelé dále uložili krajské radě, aby jednala s věřiteli o vyrovnání dluhů. Dluh středočeských nemocnic, které kraj převezme k 1. lednu 2003, je předběžně odhadnut na 486 miliónů korun, uvedl hejtman. Ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) ve čtvrtek po mimořádném jednání vlády zopakovala, že kabinet nemocnice plošně oddlužovat nehodlá. Kraje se brání zadlužené nemocnice převzít, v jejich stanovisku je podporuje i řada opozičních poslanců. Zadlužené nemocnice budou moci podle ministryně Součkové těžit z toho, že stát zvýší platby za děti a důchodce, což představuje dvě miliardy korun navíc. Víc peněz do zdravotnictví poplyne i díky zvýšení minimální mzdy, což znamená rovněž vyšší odvody na pojištění.

IP banka považuje škody žádané od státu po Nomuře za absurdní

Společnost IP banka, nástupkyně zkrachovalé IPB, považuje výši škody vyčíslené v žalobě státu proti Nomuře za absurdní. "Z ekonomického pohledu se jedná o nesmysl, protože tak významný nedostatek aktiv by vedl k naprostému kolapsu banky," řekl místopředseda představenstva IP banky Tomáš Kopřiva. Stát tento týden zažaloval Nomuru o náhradu škody až do výše 263 miliard korun. Vyčíslení škody je podle Ministerstva financí založeno na odhadech čisté ztráty, kterou utrpěla Česká republika v souvislosti s nucenou správou uvalenou na IPB. Naopak Nomura jako bývalý majoritní vlastník již dříve zažalovala český stát o 40 miliard. Kromě nákladů na nucenou správu stát do celkové škody zahrnul i záruky dané ČSOB při prodeji podniku IPB v červnu 2000. Právě tyto záruky zkoumá antimonopolní úřad. IP banka tyto záruky považuje za nedovolenou státní pomoc. Většina nákladů státu tak podle Kopřivy vznikla právě kvůli podmínkám poskytnutých státními garancemi pro ČSOB. "Dokumentace k těmto garancím obsahuje ustanovení, jejichž výhodnost pro ČSOB je nevysvětlitelná," dodal. Slabá právní pozice státu tak podle něj vede k enormnímu růstu nákladů. "Oznámenou žalobu České republiky je možno také chápat jako účelový prostředek, který má v očích české veřejnosti ospravedlnit zvýhodňování ČSOB a legalizovat absurdní částky, které ČSOB inkasuje z veřejných prostředků," dodal Kopřiva. Žalobu odmítá rovněž Nomura, podle které je tento nárok neopodstatněný a vysoce přesahuje veškerá aktiva IPB. Krach IPB provázejí desítky dalších soudních sporů. Např. ČSOB zahájila arbitráž proti Nomuře o 24 miliard kvůli akciím českých pivovarů. Nástupkyně bývalé IPB, společnost IP Banka, podala žalobu na neplatnost prodeje IPB do rukou ČSOB u Městského soudu v Praze a u Arbitrážní komory v Paříži.

Česko a Rakousko již nominovaly odborníky do diskusní skupiny

Společná česko-rakouská vědecká pracovní skupina, která se bude zabývat ekonomickými a bezpečnostními otázkami spojenými nejen s Jadernou elektrárnou Temelín, ale i celkovým využíváním energií, už má své členy. Odborníků bude celkem deset, po pěti z obou zemí. Sdělil to tiskový odbor ministerstva zahraničních věcí s tím, že zahájení činnosti skupiny se předpokládá začátkem příštího roku. Koordinaci činnosti české pracovní skupiny bude mít na starosti rektor Karlovy univerzity v Praze Ivan Wilhelm, který současně jmenuje pět českých odborníků. K nim patří František Janouch ze stockholmského Královského institutu pro jadernou fyziku, Jaroslav Knapek z Českého vysokého učení technického, Jaroslav Maroušek z Ústavu pro efektivní využívání energie, Ivan Rynda z Karlovy univerzity a Jan Těšitel z Akademie věd ČR. Rakouskou expertní skupinu povede Stefan Schleicher z Univerzity Karla-Franze v Grazu. Kromě něj je v pětici nominovaných odborníků ještě Reinhard Haas, Manfred Heindler, Hermann Hofbauer a Wolfgang Streicher. O vytvoření skupiny nesoucí název Trvale udržitelná energetická politika v Evropě se v říjnu dohodli ve Vranově nad Dyjí český ministr zahraničí Cyril Svoboda a rakouský ministr zemědělství a ekologie Wilhelm Molterer. Oba se shodli, že práce skupiny může přispět ke zlepšování česko-rakouských vztahů. Ministři již v říjnu zadali dva úkoly. Prvním je zhodnocení zásobování elektrickou energií z pohledu ekologie a ekonomiky. Druhou kapitolu bude tvořit posuzování bezpečnosti provozu elektráren.

Městský soud zastavil stíhání komunistického prokurátora Pješčaka

Pražský městský soud zastavil s odkazem na amnestii trestní stíhání bývalého komunistického prokurátora Jána Pješčaka kvůli justiční vraždě četaře Aloise Jeřábka v 50. letech. Podle soudu se poslední generální prokurátor ČSSR na vraždě nepodílel, ale porušil povinnosti veřejného činitele. Na tento trestný čin se vztahuje amnestie prezidenta republiky z května 1960, řekla náměstkyně pražského městského státního zástupce Marcela Kratochvílová. Případem se bude zabývat pražský vrchní soud. Zastupitelství se zastavením stíhání nesouhlasí a podle Kratochvílové podalo stížnost. Kauza se vleče již několik let a odvolací soud stíhání Pješčaka již jednou zastavil. Po stížnosti dřívějšího ministra spravedlnosti se do sporu vložil Nejvyšší soud, který případ vrátil k došetření. Uložil, aby se buď našly důkazy o vraždě nebo se stíhání kvůli amnestii zastavilo. Pokud jde o stíhání pro vraždu, dodatečné vyšetřování přineslo důkaz ve prospěch obviněného, řekl předseda senátu městského soudu Luboš Vlasák.

Inspekce povolila provoz spalovny nebezpečných odpadů v Lysé

Česká inspekce životního prostředí vydala rozhodnutí, kterým schvaluje provoz spalovny nebezpečných odpadů společnosti Rean v Lysé nad Labem na Nymbursku. Toto povolení bude platit dva roky. Městský stavební úřad tak má již v rukou všechny potřebné podklady pro vydání kolaudačního rozhodnutí. Proti spalovně již řadu měsíců protestuje ekologické sdružení Arnika i část obyvatel města. Obávají se hlavně vysokých koncentrací dioxinů i porušování zákona při nakládání s nebezpečným odpadem, který se zde bude pálit. Kritikové spalovny také soudí, že většina odpadu se sem bude vozit z jiných regionů, a její existence je proto neodůvodněná. Vedení Reanu naopak prohlásilo, že spalovna bude v tuzemsku patřit k nejmodernějším zařízením svého druhu a bude plnit všechny ekologické limity. Jindřich Petrlík z Arniky řekl, že se proti rozhodnutí kraje k plánu na snižování emisí určitě odvolá. Arnika hodlá také v této souvislosti oslovit ministra životního prostředí Libora Ambrozka.

Za 10 let v UNESCO se Krumlovu podařilo opravit 90 procent domů

Za deset let od zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO se v historickém jádru Českého Krumlova podařilo opravit 90 procent z celkového počtu asi 300 domů. Zatímco na přelomu 80. a 90. let minulého století zde byly tři čtvrtiny objektů v havarijním stavu, nyní je takový stav maximálně v pěti procentech domů, řekl ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu Miroslav Reitinger. Podle něj se během posledního desetiletí stabilizovala roční návštěvnost Krumlova kolem 1,5 miliónu turistů. Ve městě pro ně vzniklo na 2500 lůžek a téměř stovka stravovacích zařízení. Velký přínos členství v UNESCO potvrzuje také vedoucí správy Státního hradu a zámku Český Krumlov Pavel Slavko. Podle něj za tu dobu prošlo placenými okruhy zámku přes 2,2 miliónu turistů a návštěvnost stoupla o 90 až 100 procent na loňských skoro 300.000 lidí. UNESCO přitom podle Reitingera a Slavka není přímo zdroj financí, ale způsob, jak na město upozornit případné investory. Zároveň je chápou jako závazek pro město, které musí dodržovat velmi přísná pravidla pro setrvání v organizaci. Zástupci města, ministerstva kultury a dalších organizací se v Českém Krumlově sešli, aby společně oslavili desetileté výročí od zápisu Českého Krumlova na seznam UNESCO. Krumlov byl v prosinci 1992 spolu s Prahou a Telčí prvními českými památkami, které se na prestižní seznam dostaly. Dnes je jich 11; jako poslední byla zapsána brněnská vila Tugendhat. V rámci oslav převzal Český Krumlov šek v hodnotě dvou miliónů korun na opravu památek UNESCO poškozených letošními povodněmi. Sbírku uspořádalo sdružení České dědictví UNESCO. Dalších 10.000 eur (asi 310.000 korun) získal Krumlov od německého města Freyung a 800 eur (asi 24.000 korun) převzal starosta František Mikeš od pěveckého sboru z německého Sonnergergeru. Současně bylo založeno krizové konto pro případ ohrožení památek UNESCO v České republice, do kterého Český Krumlov ihned vložil půl miliónu korun. Výročí připomene výstava 10 let UNESCO v Českém Krumlově, která je otevřena v městské galerii.

Házenkářky otočily na ME zápas se Slovinskem a vyhrály 25:20

České házenkářky zahájily mistrovství Evropy v dánském Aarhusu výhrou nad Slovinskem po senzačním obratu v poměru 25:20. Českému týmu přitom vůbec nevyšel začátek, prohrával až o osm gólů a po poločase musel dohánět čtyřbrankové manko. Po změně stran však svěřenkyně Jiřího Zerzáně soupeřky přehrály. V sobotu nastoupí české hráčky proti Bělorusku, základní skupinu D zakončí v neděli zápasem s Maďarskem. Do další fáze postoupí tři družstva.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude oblačno až zataženo a místy sněžení nebo sněhové přeháňky. Nejvyšší teploty kolem nuly. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů kolem -2 stupňů Celsia.