Zprávy Radia Praha

r_2100x1400_radio_praha.png

Prezident Klaus a předseda vlády Špidla podepsali Smlouvu o přistoupení k Evropské unii

Český prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla podepsali v Aténách Smlouvu o přistoupení k Evropské unii. Česká republika na jejím základě vstoupí do EU 1. května 2004, pokud do té doby úspěšně proběhne proces ratifikace. O vstupu do unie definitivně rozhodnou čeští občané v referendu, které se má uskutečnit v polovině června. Premiér Špidla přednesl tříminutový projev v češtině. Řekl v něm mimo jiné, že Česká republika se stává dobrovolně rovnoprávným členem společenství, do něhož chce přinést svůj vlastní otisk a jehož budoucnost chce aktivně ovlivňovat. Upozornil, že bylo definitivně překonáno rozdělení Evropy; je veliká šance, aby svobodná a prosperující Evropa byla už trvale zárukou lidských práv a ekonomického pokroku. Špidla promluvil na slavnostní ceremonii podpisu Smlouvy o přistoupení jako třetí, po premiérovi hostitelské země Kostasovi Simitisovi a po belgickém premiérovi Guy Verhofstadtovi. Smluvní dokument má 4800 stran a skládá se z mnoha částí, včetně národních příloh, jež obsahují vyjednané podmínky přistoupení každé země k unii. Praví se v něm, že "Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika se stávají členy Evropské unie a smluvními stranami smluv, na nichž je Unie založena, jak byly změněny nebo doplněny". Václav Klaus usedl za podpisový stolek vpravo, Vladimír Špidla vlevo. Klaus připomněl, že v roce 1996 jako tehdejší český premiér podal v roce 1996 za Českou republiku přihlášku do Evropské unie. Česká republika podle něj vždycky byla, je a bude účastníkem klíčovým momentů v evropské historii.

Konec války ukončil i pravidelné tiskovky na ministerstvu obrany

České ministerstvo obrany uspořádalo od začátku války v Iráku jedenadvacet tiskových konferencí. Poprvé se jeho zástupci s novináři sešli 20. března, kdy útok začal, naposledy to bylo ve středu. Vytrvalí novináři dostali od náměstka ministra obrany Jana Váni pamětní plakety s emblémem ministerstva. Žádný z českých žurnalistů ale nedokázal to, co někteří lidé z ministerstva - absolvovat všechna tato setkání.

První čeští lékaři začnou v Basře působit už ve čtvrtek

Do jihoirácké Basry, kde bude působit česká 7. polní nemocnice, se ve středu dopoledne odjeli podívat velvyslankyně Česka v Kuvajtu Jana Hybášková a velitel českého kontingentu v oblasti Dušan Lupuljev. Už ve čtvrtek je budou následovat dva lékaři a dvě sestry z česko-slovenského protichemického praporu, kteří by měli začít pomáhat místním doktorům v jedné z nemocnic Basry. Cílem české mise v Basře bude domluvit přesné umístění nemocnice. Je také potřeba vyjednat s Brity bezpečnostní zajištění českých lékařů. Velvyslankyni a svého velitele doprovázelo do Iráku 17 českých vojáků. Do Kuvajtu odletí ve čtvrtek z Pardubic první letadlo s vojáky nemocnice - půjde o 40 ženistů, lékařů a příslušníků jejich ochrany. Tato výprava by měla připravit podrobné plány na vybudování celého zařízení. V těchto chvílích se také jedná o tom, kde bude rozmístěno 30 úpraven vody, které sebou vojáci z polní nemocnice do Iráku přivezou. Počítá se s několika stanicemi, z nichž v každé by bylo šest úpraven. Úpravna dokáže vyrobit až 4000 litrů pitné vody za hodinu. Česká armáda předpokládá, že zaškolí místní personál a úpravny předá jako humanitární dar.

O cestě civilních lékařů do Iráku s vojenskou nemocnicí se jedná

Ministerstvo obrany a vojáci ze 7. polní nemocnice intenzivně vyjednávají s ministerstvem zdravotnictví o cestě skupiny osmi až deseti brněnských lékařů do Iráku spolu s vojenskými lékaři. Civilní tým traumatologů z Brna, který v pondělí lidem z ministerstva obrany nabídla ministryně zdravotnictví Marie Součková, je připravován na zásahy v zahraničí, například při zemětřeseních. Vojáci přesto neoficiálně upozorňují na obtíže spojené se zapojením civilistů do práce sehraného týmu vojenské nemocnice. Na tiskové konferenci velitel 7. polní nemocnice Mojmír Mrva prohlásil, že právě tito lékaři by se mohli připojit ke dvěma vojenským doktorům z česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu. Ti budou od čtvrtka přímo v jedné z nemocnic v Basře pomáhat místním lékařům.

Británie ocenila rozhodnutí České republiky vyslat do Iráku polní nemocnici, a to do pásma, které spravují britští vojáci. Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová řekla v úterý na tiskové konferenci, že humanitární pomoc je nyní povinností každého - ať už měl na zahájení války jakýkoli názor. Ve středu informoval ministryni o českém rozhodnutí velvyslanec Štefan Füle.

Sněmovna zamítla zvyšování spotřebních daní z tabáku a lihu

Poslaneckou sněmovnou neprošly dva návrhy týkající se daňových zákonů. Poslanci vládě zamítli návrh na zvýšení spotřebních daní z cigaret a lihu a neuspěl ani návrh ODS na zrušení daně z nemovitostí. Vláda neprosadila novely zákona o soudech a soudcích a mediálního zákona. Naproti tomu návrh na výplaty dalších 800 milionů korun pro klienty kampeliček dolní komora schválila. Tabákové firmy považují zamítnutí návrhu na zvýšení spotřebních daní za špatné, neboť komplikuje harmonizaci se zákony EU a povede k rychlejšímu zdražování tabákových výrobků v budoucnosti, naopak lihovarníci jeho zamítnutí přivítali. Přijetí návrhu na zvýšení spotřebních daní z cigaret a lihu mělo do státního rozpočtu přinést zhruba 1,5 miliardy korun. Letošního rozpočtového plánu se ale rozhodnutí sněmovny nedotkne. Schválené rozpočtové příjmy s dodatečným výnosem z vyšších spotřebních daní nepočítají. Ministr financí Bohuslav Sobotka po zamítnutí řekl, že nový návrh zákona předloží do několika týdnů. Prohlásil také, že více než daňový dopad do státního rozpočtu ho mrzí fakt, že nebyl přijat návrh, aby na tržištích byl zakázán prodej alkoholu a cigaret. Návrh neprošel kvůli hlasům KSČM a ODS. Jejich přístup Sobotka označil za destruktivní. ODS přitom již dříve prohlašovala, že zákon nepodpoří kvůli zvýšení daní. Rozhodnutí sněmovny zamítnout vládě návrh na zvýšení spotřebních daní z cigaret a lihu není podle tabákových firem dobrou zprávou. Česká republika se totiž zavázala pravidelně zvyšovat daně na tabákové výrobky, aby v roce 2008 dosáhla úrovně zdanění požadované v Evropské unii. Protože se zvýšení daní nyní odkládá, bude se zřejmě muset přikročit k radikálnějšímu růstu později, což určitě není dobré pro trh ani stabilitu výběru daní, řekl mluvčí české pobočky British American Tobacco Jiří Oberfalzer. Podle představitele další tabákové společnosti, který si nepřál být jmenován, je rozhodnutí poslanců velkým zklamáním. Naopak prezident Unie výrobců lihovin Vladimír Štajner řekl, že výsledek hlasování dává za pravdu argumentům producentů lihovin. Ti podle něj upozorňovali na to, že zvýšení spotřební daně z lihu nepřinese vyšší příjem státního rozpočtu, naopak vytvoří větší prostor černým výrobcům. Občanští demokraté ve sněmovně neuspěli se svým návrhem zrušit daň z nemovitostí. ODS tvrdí, že výše výběru daně je nízká, zároveň ale administrativně náročná. Vláda však nechce o čtyřmiliardový výnos z této daně přijít. Vládní poslanci označili návrh mimo jiné za populistický. Daň z nemovitostí je podle ODS demotivující. Jsou jí postiženi občané, kteří svůj příjem neutratí v předmětech denní spotřeby, ale šetří a investují své úspory do koupi domu, pozemku či bydlení. Poslanci ale schválili návrh zákona, podle kterého mají klienti zkrachovalých družstevních záložen dostat na výplaty pojištěných vkladů dalších 800 milionů korun. Návrh zákona tak čeká na rozhodnutí Senátu a podpis prezidenta republiky. Sněmovna také schválila vládní novelu zákona o zeměměřičských a katastrálních orgánech a poslaneckou novelu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

Možnost vymoci peníze za arbitráž neuspěla

Šanci vymáhat úhradu škody za prohrané arbitráže po lidech nebo firmách, které tuto škodu způsobili, stát ani po středě zřejmě nemá. Sněmovna zamítla návrh unionistky Hany Marvanové, který měl státu obecně umožnit, aby se takové náhrady, či aspoň její části soudně domáhal. Marvanová v rozhovoru s novináři řekla, že za určitých okolností by se podle ní stát mohl náhrady škody domáhat po držiteli licence na vysílání televize Nova, společnosti CET 21. Souvisí to s prohranou arbitráží s firmou CME, která se dříve na vysílání Novy podílela. Nyní se zdá, že republika bude muset zaplatit CME více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy. Marvanová chce s ministry jednat o tom, aby vláda navrhla tuto novinku zapracovat do zákona ve zrychleném režimu, v takzvaném stavu legislativní nouze. Když to kabinet neudělá, je připravena svůj návrh znovu podat jako poslaneckou iniciativu, to už ale trvá déle. Pokud by se měla tato věc týkat ještě arbitráže se CME, muselo by to podle ní v zákoně být dřív, než republika firmě CME zaplatí. Zatím stát čeká na výsledek švédského odvolacího soudu, kde arbitráž napadl. Kauza uvedené arbitráže hýbe českou politickou scénou. Poslanci kvůli ní počátkem dubna odvolali radu pro vysílání. Vládní politici tvrdí, že dlouhodobě pracovala špatně, a přičítají jí odpovědnost právě i za prohranou arbitráž se CME. Koalice soudí, že rada měla hlavně v období krize kolem Novy v roce 1999 jednat tak, aby CME nakonec nezůstala odříznuta od této stanice. V roce 1999 se ředitel Novy Vladimír Železný se CME ve zlém rozešel. Tato zahraniční společnost nakonec ztratila na televizi vliv, zůstala tedy i bez zisků z této komerční stanice. Většina odvolaných radních tvrdí, že postupovali v souladu s českými zákony. Odvolání rady kritizují i KSČM a ODS. Soudí, že to přinejmenším oslabilo šance státu uspět u odvolacího soudu. Premiér Vladimír Špidla a ministr financí Bohuslav Sobotka (oba ČSSD) v minulých týdnech hovořili o tom, že Nova by se měla na úhradě škody nějak podílet. Mluvčí televize Petr Kostka ale uvedl, že televize se spor státu a CME netýká. Zástupci Novy nabídli státu právní konzultace při odvolacím řízení. České republice hrozí i další arbitráže, a nelze tedy zcela vyloučit, že z nich nakonec pro stát vyplyne nějaká škoda. Marvanová zdůraznila, že její pozměňovací návrh má obecnou platnost a stát by ho mohl uplatnit v různých případech arbitráží. Již dříve řekla, že její iniciativa dává státu možnost domáhat se aspoň částečné úhrady škody i na subjektech, které nejsou součástí státního aparátu.

ODS požaduje transparentní proceduru výběru nových stíhaček

Místopředseda ODS a její stínový ministr obrany Petr Nečas prohlásil, že ODS jednoznačně požaduje průhlednou a naprosto transparentní proceduru výběru nových stíhaček pro české armádní letectvo. "ODS nesouhlasí s pokoutním způsobem, jakým je řešena budoucnost českého stíhacího letectva, například skrytými a utajovanými jednáními o opatření britských letounů Tornado," řekl Nečas. Podle dosavadních informací zvažuje Česko pořízení starších britských stíhaček Tornado, avšak jedná i s dalšími zeměmi o možnosti získání jejich letounů. Tato jednání ovšem nejsou v tak pokročilé fázi jako rozhovory s Brity. Jednání o případném pořízení 14 letounů Tornado F3 potvrdil náměstek ministra obrany Jan Váňa, který v Británii rozhovory vede. Podle něho jsou zatím předběžné. Upozornil, že rozhodnutí, jak vzdušný prostor nad Českem v budoucnosti chránit, leží na českých poslancích. Nečas uvedl, že ODS požaduje, aby ministerstvo obrany nepodléhalo různým lobbistickým tlakům. Připomněl také, že v souvislosti s dřívějším záměrem pořídit švédsko-britské stroje Jas 39 Gripen "konstatovala policie jasné příznaky korupčního jednání". "Takže velmi varujeme, aby se něco podobného dále opakovalo v otázce opatřování nadzvukových letounů,"dodal Nečas. Původně prosazovaný nákup 24 gripenů narazil na odpor kvůli ceně a definitivně spadl pod stůl po loňských povodních. Nyní by mohlo být vypsáno nové výběrové řízení, problém ale je, že nejpozději v první čtvrtině roku 2005 doslouží současné MiG-21 českého letectva. Lidé z ministerstva obrany proto vedou dvoustranné rozhovory s několika zeměmi o možnosti akvizice jejich starších letadel. Zřejmě jde mimo jiné o USA a Nizozemsko.

Ministerstvo zahraničí zaslalo Kubě protestní nótu

Ministerstvo zahraničí znovu, ostřeji protestovalo proti vlně zatýkání disidentů a popravě tří kubánských únosců trajektu. Protest ve formě verbální diplomatické nóty na ministerstvu vyslechl kubánský chargé d'affaires David Paulovich od ředitelky amerického odboru Ivany Hlavsové. Proti nevídaně brutálnímu způsobu, jakým režim Fidela Castra dusí politickou opozici a svobodu slova, sepsali protestní dopis také šéfredaktoři českých a slovenských médií. Castra vyzvali, aby politické vězně okamžitě propustil. V dopise kubánskému diktátorovi vyzdvihují vysoké tresty novinářům. "Jejich údajný zločin spočíval v tom, co běžně dělá každý novinář ve svobodné zemi - snažili se poctivě informovat o stavu světa," konstatují v listu a dodávají, že podobné procesy mají Češi i Slováci v paměti z dob komunistického režimu. Současné dění na Kubě, kde soudy rozhodly o dlouholetých trestech pro osm desítek bojovníků za lidská práva, zvedlo vlnu kritiky po světě včetně Česka; odsuzující rezoluci přijal v úterý český Senát. Ministerstvo protestovalo proti vlně zatýkání podle ředitele tiskového odboru Karla Borůvky u zástupců Kuby několikrát na různých fórech. Paulovich kritiku odmítá s tím, že soudy postupovaly v rámci platných norem a zákonů. Česká diplomacie vyjádřila lítost nad popravami a zároveň apeluje na Kubu, aby obnovila moratorium na výkon trestu smrti.

Kardinál Vlk ocenil obezřetnost kubánských katolíků před režimem

Kardinál Miloslav Vlk podpořil před Velikonocemi katolíky na Kubě. Spolu s přáním k svátkům ocenil současně obezřetnost kubánských církevních představitelů ve vztazích s komunistickým režimem usilujícím o vnitřní rozdělení církve. Pražský arcibiskup tak učinil v dopise, jehož adresátem je havanský arcibiskup kardinál Jaime Lucas Ortega y Alamin. "My v České republice jsme zakusili ze strany komunistů stejnou strategii: program zaměřený na vnitřní rozdělení samotné církve založením prokomunistického hnutí Pacem in terris, na rozdělení mezi konfesemi či na oddělení církve od politických disidentů," napsal český katolický primas v aktuální souvislosti s pronásledováním zastánců lidských práv na Kubě. Českoslovenští komunisté podle něj také chtěli snížit sílu jednoty protikomunistických sil. "Jen vytvořená jednota všech zapříčinila pád komunismu ve východoevropském bloku," připomněl Vlk události roku 1989. Komunistický režim se podle Vlka i na Kubě snaží získat církev na svou stranu strategií "rozděl a panuj". Do tamní situace proto nabízí kardinál Vlk podle vlastních slov českou zkušenost s totalitním režimem jako varování.

Ministerstvo zahraničí zamítlo další žádost euroskeptické strany o dotaci

Ministerstvo zahraničí zamítlo další žádost euroskeptické Národní strany na projekt v kampani před referendem o vstupu do EU. Národní strana žádala 330.000 korun na přednáškové mobilní centrum, které by jezdilo po vesnicích a šířilo materiály jak proti, tak pro vstup do EU. Ředitelka ministerského komunikačního odboru Jana Adamcová to odůvodnila tím, že ministerstvo nechce podporovat politické strany. Navíc podobný projekt již existuje. Předseda Národní strany Pavel Sedláček o zamítnutí nevěděl.V první reakci však řekl, že ho udané důvody překvapují, neboť mu prý Adamcová v minulosti sdělila, že žádost o peníze na projekt může podat. Národní strana chtěla s mobilním centrem jezdit po vesnicích a mluvit hlavně s obtížně oslovitelnými skupinami lidí. Toto kritérium bylo dáno v nedávno uzavřeném výběrovém řízení pro neziskové organizace, jehož se neúspěšně účastnila i Národní strana. Původně požadovala 36 milionů korun na projekt zaměřený proti vstupu země do EU. Národní strana patří k odpůrcům českého vstupu do EU a považuje vládní kampaň za jednostrannou a nevyváženou. Vláda na kampaň před červnovým referendem vyčlenila 200 milionů korun. Součástí kampaně jsou například regionální debaty, spoty v televizi a další mediální aktivity, například billboardy, které se objeví 1. května.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude jasno až polojasno, k večeru na severovýchodě ojediněle slabé přeháňky. Nejvyšší teploty vystoupí na 16 až 20, na horách bude kolem 12 stupňů Celsia.