Zprávy Radia Praha

r_2100x1400_radio_praha.png

Rozpočtový schodek se ke konci června snížil na 53,4 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu se ke konci pololetí snížil na 53,4 miliardy korun z květnových 74,6 miliardy, uvedlo dnes ministerstvo financí. Rozpočtové příjmy ke konci června činily 335,6 miliardy a výdaje 389 miliard korun. Za samotný červen skončil rozpočet s přebytkem 21,2 miliardy korun, a to zejména díky vysokému daňovému inkasu. Zlepšení nastalo zejména u daně z příjmu podniků, což podle MF souvisí se čtvrtletním placením záloh a dobrými výsledky hospodaření hlavních plátců v loňském roce. Státu se také v červnu dařilo vybírat daň z přidané hodnoty, spotřební daně i daň z příjmu fyzických osob. Výsledky hospodaření ke konci června naznačují, že celoroční plánovaný schodek by neměl být překročen, uvádí ministerstvo ve zprávě. Zároveň předpokládá, že daňové příjmy budou v letošním roce mírně vyšší, než stát naplánoval.

Rozpočet na celý letošní rok sněmovna schválila s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,1 miliardy a výdajích 795,4 miliardy korun. Včetně dodatečně schváleného úvěru od Evropské investiční banky na krytí povodňových škod z loňského srpna a po zahrnutí 10,7 miliardy korun, které ČR zaplatila za prohranou arbitráž se společností CME, se konečný letošní deficit vyšplhá mezi 125 a 127 miliardy korun, odhaduje MF. Vláda se rozhodla vysoké rozpočtové schodky snížit, a přišla proto se scénářem reformy veřejných financí. Pokud sněmovnou projde první balík reformních zákonů, vládní koalice bude schopná sestavit rozpočet na rok 2004 se schodkem do 118 miliard korun.

Politici se radili, jak zabránit prolomení restituční hranice

Tématem úterní večerní schůzky vedoucích představitelů dolní komory Parlamentu, šéfů poslaneckých klubů a legislativních odborníků byly restituce a dekrety. Politici se radili o tom, zda a jak reagovat na soudní rozhodnutí, která podle některých názorů zpochybňují platnost Benešových dekterů. Schůzku svolal na žádost ministra kultury Pavla Dostála předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Podnětem se stalo rozhodnutí soudu, kterým František Oldřich Kinský definitivně vyhrál první spor o navrácení rodového majetku. Někteří politici se obávají, že, to může být precedens pro další pře o majetek v hodnotě zruba 40 miliard korun, o který Kinští přišli po válce na základě Benešových dekretů. Podle Zorálka by měl i stát poskytovat v takových případech soudům maximální servis informací.

Kinský chce od Chocně zámek a další majetek za desítky milionů

Majetek v hodnotě desítek milionů korun chce prostřednictvím soudu získat od města Chocně na Ústeckoorlicku František Oldřich Kinský. Město se obává, že by mělo vydání majetků vážný dopad na jeho chod. Ústeckoorlický soud, který již v minulosti žalobu zamítl, při úterním líčení nerozhodl a případ odročil na říjen. Po posouzení dalších listinných důkazů, předložených oběma stranami sporu, si chce právní cestou opatřit další důkazy, které by potvrdily totožnost žalobce. Kinského právník Jaroslav Čapek považuje tento postup za zbytečný a protahující proces. "Je zcela evidentní, že tím rozhodnutím byl (Kinský) poškozen z hlediska běhu času," řekl ČTK. "Toto je jenom oddalování okamžiku, kdy bude moci plně nakládat se svým majetkem, což mu samozřejmě působí škody," dodal.

Na městě Choceň požaduje Kinský vydání zámku včetně parku, několik budov, zahradnictví a asi 100 hektarů pozemků. "Řada z nich je zastavěna, stojí na nich například kino, školka, nádraží. Mělo by to velký vliv na chod města a celou jeho infrastrukturu. V zámku je smuteční síň, hudební škola a ty dopady vrácení by byly značné," řekl právník města Pavel Stratílek. Ve sporu s Kinským zastupuje kromě Chocně další tři soukromé subjekty z tohoto regionu. "To jsou menší nároky, ale například myslivnu v Újezdě dostal majitel v restituci a teď by ji měl vracet," konstatoval Stratílek. Jeho klienti, včetně města, jsou podle advokáta odhodláni jít až k Ústavnímu soudu. "Považujeme to za průlom Benešových dekretů," dodal.

Letos sedmašedesátiletý Kinský podle svého právníka podal již 157 žalob, v pěti zvítězil. Nyní zvažuje podání dalších dvou. Celkem se soudí o majetek za 40 miliard korun. Nedomáhá se restituce majetku, ale potvrzení vlastnického práva k majetku, který jako šestiletý zdědil a podle právníka nikdy neztratil. Proto podle něj není otázka Kinského občanství pro spor podstatná. Navíc jeho klient, žijící od roku 1940 v Argentině, prý nikdy o československé občanství nepřišel. Ve sporu podle něj není podstatné ani to, zda Kinského rodiče byli či nebyli nacisté. "Drtivou většinu majetku totiž nezdědil můj klient po svém otci, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. Otec a strýc mého klienta byli pouhými poživateli a správci dědictví, nicméně dědicem byl ustaven právě až František Oldřich," řekl.

Českou politickou scénou před několika dny zahýbal rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, podle něhož Kinský získal 1,5 hektaru pozemků v Újezdě u Chocně. Rodiče Kinského o majetek přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože údajně spolupracovali s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Někteří politici proto v rozsudku, který Kinskému vrátil část majetku, vidí zpochybnění dekretů.

Experti: Obavy z restitucí by uklidnil jen velmi nešetrný předpis

Nešetrný, rozporný a také snadno napadnutelný - takové vlastnosti by měl podle právníků předpis, který by dokázal uklidnit politiky znepokojené výsledky velkých restitučních sporů. "Politici mohou diskutovat, o čem chtějí, ale to je všechno, co s tím mohou dělat," komentuje úterní schůzku ve sněmovně právnička Klára Veselá-Samková. Soudí totiž, že jakékoli dodatečné úpravy zákona, na nichž by se politici mohli případně usnést, by znamenaly popření všech základních principů právního státu. "I kdyby byl přijat jakýkoli zákon, nemohl by působit zpětně," zdůraznila Veselá-Samková.

Podobný názor má i pražský advokát Tomáš Sokol. Podotkl mimo jiné, že by takový krok vyvolal novou lavinu sporů. "Práva jsou promlčitelná, ale vlastnictví jako takové nikoli, tím by změnili celou podstatu našeho právního systému," varoval Sokol. Zároveň připomněl, že v Kinského kauze byla část majetku odňata s poukazem na Benešovy dekrety, přestože podle soudu neměly být aplikovány. "Je to stejné, jako když vám vyvlastní majetek s poukazem na stavební zákon, a dodatečně zjistí, že podle stavebního zákona neměli postupovat," podotkl advokát. Jediným rozumným závěrem diskuse ve sněmovně by podle Sokola proto mohlo být nanejvýš rozhodnutí provést pečlivou analýzu, jež by určila, zda je právní konstrukce v případě Kinský správná.

Politologovi Zdeňku Zbořilovi připadá úterní schůzka politiků opožděná. "Je to neumělý pokus napravovat to, co se stalo nebo nestalo roce 1990, kdy se rozhodovalo o stanovení restituční hranice," uvedl politolog. Stanovení nepřekročitelnosti 25. února 1948 při vyřizování restitučních nároků podle něj totiž vyplynulo hlavně z tehdejší politické vůle, a nikoli z objektivních kritérií. "Dnes kvůli tomu proto nastává zkřížení moci politické s mocí soudní, které by měly být na sobě nezávislé," poukázal Zbořil.

SLÖ odmítá usmiřovací prohlášení Špidly, ale i Schüssela

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku v úterý odmítlo prohlášení českého premiéra Vladimíra Špidly, že usmiřovací gesta česko-německé deklarace z roku 1997 platí i vůči Rakousku a jeho občanům. Vyjádřilo také nepochopení pro to, že rakouský kancléř Wolfgang Schüssel Špidlovo vyjádření uvítal a ocenil.

Během nedělního vystoupení na Evropském fóru v rakouském Göttweigu Špidla uvedl, že česká lítost projevená v souvislosti s poválečnými excesy se týká rovněž sudetských Němců žijících v Rakousku, odmítl však majetkové požadavky.

"SLÖ se distancuje od tohoto Špidlova výroku, protože německo-česká deklarace z roku 1997 nepojednává o majetkově právních nárocích na odškodnění vysídlených sudetských Němců, ani o otázce Benešových dekretů a amnestijního zákona z 8. května 1946, příčícího se právu Evropské unie," tvrdí sdružení v prohlášení zaslaném ČTK.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel však Špidlovo prohlášení hned v neděli ocenil, kdy premiérův projev označil za milník ve vztazích mezi Vídní a Prahou. Dokonce i předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Německu, poslanec Evropského parlamentu za bavorskou CSU Bernd Posselt Špidlova slova uvítal a varoval před tím, aby tyto kroky byly "zamluveny" dalšími debatami a polemikami.

Sudetští Němci v Rakousku jsou podle svých slov "v zásadě vděčni za každý opravdový signál smíření a vyjasnění otevřených otázek". Současně však sdružení vyjádřilo údiv nad nedělními výroky Špidly a Schüssela, protože ty podle nich nejsou jak v Česku, tak v Rakousku právně ani parlamentně posvěceny. SLÖ navíc tvrdí, že zmiňovaná deklarace z roku 1997, schválená a podepsaná tehdejšími šéfy vlád a posléze parlamenty obou zemí, představuje jen dvoustrannou dohodu, protože "rakouský parlament ji neprojednával". Tím podle nich "obsah této deklarace nezakládá právní účinky anebo dokonce závazky pro Rakousko".

Česká strana však podle svých dřívějších prohlášení vychází z toho, že s Rakouskem nebylo Československo ani Česko nikdy ve válečném stavu (na rozdíl od Německa), a vysídlovaní obyvatelé měli občanství německé (přijaté dobrovolnou volbou v roce 1938, rakouské dostali až později), a proto jsou všechny otázky týkající se vysídlení záležitostí česko-německou.

Invesmart zahájí proti ČR arbitráž o deset miliard Kč kvůli UB

Společnost Invesmart zahájí v nejbližší době kvůli pádu Union banky arbitrážní řízení proti České republice, požadovat bude deset miliard korun. Rozhodnutí zdůvodňuje vlastník banky vyhlášením likvidace a následným konkurzem na Union banku, vyplývá to z úterního sdělení společnosti pro ČTK.

"Rozhodnutí České národní banky poslat Union banku do likvidace, jehož přímým důsledkem bylo vyhlášení konkurzu na UB, neumožnilo realizovat naši dohodu se společností Goldman Sachs a donutilo nás domáhat se ochrany našich zájmů u mezinárodní arbitráže," uvedl šéf Invesmartu Paolo Catalfamo. Invesmart podle něj chce zahájit arbitráž okamžitě. Oficiální dokumenty by měly být příslušným českým orgánům předloženy v souladu s dohodou o vzájemné ochraně a podpoře investic v nejbližších týdnech. Při žalobě se Invesmart chce opřít rovněž o jednání s představiteli Evropské unie a mezinárodními právními kancelářemi specializovanými na arbitráže.

Invesmart do Union banky vstoupil v loňském roce, v únoru však banka zkrachovala. Invesmart se snažil pád banky vyřešit soudním vyrovnáním, při kterém klientům sliboval větší výnos nad rámec pojištěných vkladů. Soud však nakonec rozhodl o prohlášení konkurzu. Podle parlamentní vyšetřovací komise přitom vstup Invesmartu pozici banky nezhoršil. Za pád banky jsou podle zprávy vyšetřovací komise zodpovědní především její bývalí manažeři. Nedostatky jsou rovněž v zákonných úpravách, především u zákona o státní kontrole, který prodlužuje řešení nápravných kroků uložených centrální bankou.

Česká republika v poslední době stále častěji čelí hrozbě arbitráže. V nejznámější kauze stát prohrál se společností CME a musel zaplatit za její zmařenou investici do televize Nova více než deset miliard korun. Stát žaluje i Nomura kvůli pádu IPB.

Mediaprint žádá od státu již 320 milionů

Majitelé distributora tisku Mediaprint&Kapa požadují v rámci mimosoudního vyrovnání od státu již 320 milionů korun, zatímco jejich původní květnový požadavek byl 200 milionů. ČTK to řekl spoluvlastník Mediaprintu Ivan Kaufmann. Částka se podle něj stále zvyšuje s růstem obchodní újmy firmy. Ta měla vzniknout rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušit své předběžné opatření na trhu distribuce tisku.

Spor na trhu distribuce tisku vznikl koncem loňského roku, kdy několik významných vydavatelských domů krátce po sobě vypovědělo Mediaprintu smlouvy a začalo své tituly distribuovat přes konkurenční PNS. Mediaprint pak podal stížnost na antimonopolní úřad kvůli podezření na kartelovou dohodu vydavatelů. Úřad nejdříve vydal předběžné opatření, které vydavatelům přikazovalo nadále distribuovat přes Mediaprint. Následně ale opatření sám úřad zrušil, a tím podle Kaufmanna Mediaprint poškodil. V dubnu úřad rozhodl, že se vydavatelé zakázané kartelové dohody nedopustili. Mediaprint se odvolal a nyní úřad vede řízení o rozkladu.

V případě, že se smírné řešení do konce listopadu nepodaří najít, hrozí majitelé Mediaprintu arbitráží. V té by podle Kaufmanna požadovali buď náhradu aktuální obchodní újmy v době arbitráže, nebo pět miliard korun v případě krachu Mediaprintu. Pět miliard byla podle Kaufmanna hodnota Mediaprintu před sporem.

Žádosti o nahlédnutí do svazků StB se posílají na novou adresu

Zájemci o nahlédnutí do svazků komunistické Státní bezpečnosti (StB) musí od úterka adresovat své žádosti Odboru archivní a spisové služby ministerstva vnitra a nikoli bezpečnostnímu odboru vnitra, jak tomu dosud bylo. ČTK o tom informovala Marie Masaříková z tiskového odboru vnitra. Podle ní jde o organizační změnu, která by měla přispět ke lepšímu vyřizování žádostí o zpřístupnění svazků.

Svazky StB jsou pro lidi, kteří se chtějí dozvědět, co o nich tato tajná služba zjišťovala, přístupné od června 1997. Vnitro eviduje kolem 60.000 svazků bývalé StB. Od roku 1954 jich StB založila zhruba 900.000, některé z nich byly podle běžného postupu skartovány, jiné zmizely. Řada svazků zmizela či byla zničena krátce po listopadu 1989 a zbyl jenom záznam o jejich existenci v takzvaném registru svazků. Vnitro také zveřejnilo seznamy spolupracovníků StB. Jejich aktualizované dotisky se minulé úterý zdarma rozdávaly v Praze, Brně a v Pardubicích. Vnitro je zaslalo i krajským úřadům, pražskému magistrátu, starostům obcí s rozšířenou působností a 22 pražským městským částem. K dispozici jsou také v archivech a vybraných knihovnách. Seznamy jsou k dispozici i na internetové stránce www.mvcr.cz.

Skalický: Je třeba podporovat rychlou ratifikaci rozšíření EU

Na potřebě podporovat rychlou ratifikaci rozšíření EU ve státech unie se v úterý shodli polští a čeští senátoři. "Eurobarometr ukazuje, že podpora rozšíření v členských zemích klesá," řekl ČTK předseda senátního výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický (za US-DEU). Skalický poznamenal, že i v parlamentech zemí EU se objevují výhrady k přijetí kandidátských zemí. Nelze je podceňovat, protože je nevznášejí jen představitelé okrajových politických sil. Podle Skalického by bylo kontraproduktivní kvůli tomu přijímat nějaké rezoluce. Na místě je spíš na nejrůznějších fórech rozptylovat obavy z rozšíření. "Parlamentní diplomacie je tady vskutku na místě," poznamenal Skalický.

Moody's: Reformu vítáme, ale mohla by být agresivnější

Reforma veřejné správy by v České republice mohla být agresivnější, uvedla v úterý vedoucí světová ratingová agentura Moody's, která vytýká Česku neřešení sociální oblasti a veřejných financí již dlouho. "Zahájení potřebných kroků proto agentura vítá, ale s výhradami," řekl ČTK Petr Vinš, výkonný ředitel CRA Rating Agency, přidruženého člena Moody's. "Myslím, že jsme někde na střední cestě. Pokud by reforma byla agresivnější, určitě by České republice prospěla výrazněji," podotkl Vinš. Příkladem ostřejšího řezu do stavu veřejné správy je podle Vinše Slovensko, které zatím v ratingovém hodnocení za Českou republikou zaostává. "Během pěti let může být vše jinak," varoval. Změnu ratingu Vinš v nejbližších měsících neočekává. Důvodem je i to, že dlouhodobý mezinárodní rating ČR loni na podzim Moody's zvedla kvůli vstupu do Evropské unie o tři stupně na A1. "Pokud by ČR do EU nevstupovala, dá se předpokládat, že by rating zůstal na původní pozici," řekl. Česká republika ovšem podle něj v minulých letech také zlepšila bankovní sektor a správu podniků.

Lepší ratingové hodnocení státu pomáhá k levnějším půjčkám na splácení státního dluhu a tím k nižším nákladům na státní rozpočet. Zvyšuje i zájem zahraničních investorů. Ze zemí střední Evropy je na tom Česká republika v očích Moody's spolu s Maďarskem nejlépe. Polsko má o stupeň horší hodnocení a Slovensko známku A3. A1 je pátá nejvyšší známka stupnice. Většina zemí EU má první dvě nejvyšší známky.

Podle Kostelky bude reforma armády bude velmi složitá a bolestivá

Reforma české armády bude podle nového ministra obrany Miroslava Kostelky velmi složitá a v mnoha případech bolestivá. Řekl to v úterý při slavnostním udílení nejvyšších ministerských vyznamenání. "V těchto dnech stojíme před velkou výzvou. Zahájená reforma ozbrojených sil bude i nadále pokračovat, ale bude pokračovat ve změněných podmínkách," uvedl. Armáda se přizpůsobuje změnám, které vyplývají z rozpočtových omezení. "Náš cíl však zůstává nezměněný. Kromě ochrany a obrany obyvatel naší republiky zůstává prioritou plnění aliančních závazků," prohlásil Kostelka.

Ministrův tým už nyní připravuje redukovanou verzi armádní reformy, která počítá s příjmy 1,9 až dvě procenta hrubého domácího produktu místo původně uvažovaných 2,2 procenta HDP. Armáda bude nakonec zřejmě menší, než předpokládala původní koncepce reformy, vojsko ale budou tvořit profesionálové. Završením reformy by tak měla být moderní armáda profesionálů, kteří si budou vážit své profese, uvedl Kostelka. Spor se vede o míru specializace armády, tedy o to, zda čeští vojáci zcela rezignují na některé typy výzbroje a budou se soustředit například pouze na boj se zbraněmi hromadného ničení.

Přednostmi českých vojáků v zahraničních misích jsou podle Kostelky vysoká profesionalita a odbornost, ale i rozvaha a korektnost při řešení ožehavých situací. "Respekt a uznání získali nejenom bojové jednotky, ale i naši vojenští lékaři a specialisté na ochranu proti chemickým a biologickým zbraním," dodal Kostelka.

Prezident loni vyhlásil Dnem ozbrojených sil České republiky 30. červen. V tento den v roce 1918 u francouzského městečka Darney složilo přísahu na 6000 vojáků československé střelecké brigády a před odjezdem na frontu byl 21. československému střeleckému pluku předán bojový prapor. Pro české a slovenské vojáky znamenal mezinárodní uznání jednotky již několik měsíců před oficiálním vznikem Československé republiky v říjnu 1918.

Při příležitosti Dne ozbrojených sil předal ministr na pražském Vítkově spolu s náčelníkem generálního štábu Pavlem Štefkou 140 záslužných křížů. Vedle příslušníků armády vyznamenal i některé veterány, představitele církve a spolupracovníky ministerstva.

Vláda by o ochraně vzdušného prostoru mohla jednat příští týden

Česká vláda by už příští týden mohla jednat o tom, jak v budoucnosti zajistit ochranu českého vzdušného prostoru. Ministerstvo obrany už má připraven příslušný materiál, kabinet se musí rozhodnout pro jednu z navržených variant. Nejpravděpodobnější je pronájem 12 starších strojů na pět či deset let a souběžné vypsání výběrového řízení na stíhačky, které by létaly v českém letectvu po této době. ČTK to řekl náměstek ministra obrany Jan Váňa. Cílovým stavem by podle Váni mělo být 24 nadzvukových stíhacích letounů. Letectvo potřebuje nahradit dosluhující ruské stroje MiG-21, kterým životnost končí nejpozději v roce 2005.

Oněch 14 starších strojů by ČR získala pronájmem nebo koupí za symbolickou cenu od vlády některého z oslovených států. V materiálu jsou vyjmenovány Velká Británie, USA, Německo, Nizozemsko, Belgie, Švédsko a Francie. Váňa připustil i možnost rozhovorů s Tureckem.

Nový ministr obrany Miroslav Kostelka dal několikrát jasně najevo, že je zastáncem toho, aby české letectvo disponovalo moderními stíhačkami. "Kdy bude dosaženo cílového stavu 24 strojů, to záleží na zdrojích. My nyní ty zdroje počítáme," vysvětlil Váňa. Armáda totiž nemá peníze, z rozpočtu dostane míň, než původně očekávala, a tak je nyní přepracovávána celá koncepce její reformy. Nyní letci přebírají podzvukové bitevníky L-159. Variantě zapůjčit 12 starších stíhaček na pět nebo deset let, říká Váňa "překlenovací", právě na dobu, kdy armáda nemá peníze. V souběžně vyhlášeném výběrovém řízení by měl být vybrán moderní stroj, například evropský Eurofighter nebo americký JSF, který by v Česku létal po této době. Materiál se zmiňuje i o možnosti nechat vzdušný prostor nad Českem hlídat spojenci z NATO či o naprosté rezignaci na tuto obranu.

Vojáci se původně těšili na 36 švédsko-britských Jas-39 Gripen. Ten vyhrál ve výběrovém řízení, které ale bylo často napadáno pro neprůhlednost. Několik let trvající nákup však nakonec definitivně spláchly povodně v srpnu loňského roku a nutnost investovat peníze do rekonstrukce země.

ČR se bude angažovat při řešení situace na Korejském poloostrově

Česká republika se bude intenzivně angažovat při mírovém řešení situace na Korejském poloostrově. Řekl to jihokorejský premiér Ko Kun po úterním setkání s českým kolegou Vladimírem Špidlou. Podle Špidly má ČR v úmyslu obnovit kontakty se severní Koreou. "Naším cílem je skutečně využít bývalých diplomatických kontaktů a zkušeností, které máme k tomu, abychom usnadnili situaci na Korejském poloostrově, která není dobrá," řekl Špidla. V této části světa podle Špidly skutečně hrozí nebezpečné šíření jaderných zbraní. Situaci podle něj komplikuje také to, že severní část poloostrova je ve velmi těžké humanitární situaci. Na dotaz, zda tam ČR otevře velvyslanectví, odpověděl, že se o tom stále ještě vede vnitrostátní diskuse. "Já osobně si myslím, že je potřeba využít všech možností, které se nabízejí," zdůraznil. Dodal, že ČR však ještě hledá diplomatickou úroveň těchto styků. Také prezident Václav Klaus, který v úterý přijal korejského premiéra na Pražském hradě, hovořil podle svého mluvčího Tomáše Klvani s asijským politikem o složité bezpečnostní situaci na Korejském poloostrově. Česko-korejské vztahy označili oba za "velmi dobré", uvedl prezidentův mluvčí.

Špidla i Ko Kun spolu rovněž hovořili o hospodářských, obchodních a kulturních vztazích svých zemí. Špidla ČTK řekl, že jejich intenzita je přibližně na úrovni ČR a Portugalska. Připravují prý se významné projekty. O podrobnostech ale odmítl hovořit, aby je nepoškodil. Ko Kun je přesvědčen, že jim vstup ČR do Evropské unie prospěje.

MF zemědělcům navrhuje na dorovnání plateb EU o 5,4 mld. Kč méně

Ministr financí Bohuslav Sobotka v rámci úsporných opatření navrhuje, aby zemědělci v příštích třech letech na dorovnání snížených dotací z Evropské unie dostali pouze 12,2 miliardy korun. To je o 5,4 miliardy korun méně, než požaduje ministerstvo zemědělství. Sobotka dále chce v následujících třech letech škrtnout 16,2 miliardy korun z peněz přislíbených rezortu obrany či 12,1 miliardy na vědu a výzkum.

Tuzemští rolníci budou podle podmínek dojednaných na summitu v Kodani v letech 2004 až 2006 dostávat z unijních zdrojů 25, 30 a 35 procent přímých plateb proti kolegům v EU. Česká republika pak může z vlastních zdrojů dotace dorovnávat do výše 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Sobotka chce však každý rok na zemědělcích ušetřit 1,8 miliardy korun a namísto možných 17,6 miliardy jim dát 12,2 miliardy korun.

Ministerstvo zemědělství v souladu s požadavky nevládních agrárních organizací však trvá na doplacení přímých plateb v maximální možné výši. Bez toho podle Mze zemědělcům hrozí ztráta konkurenceschopnosti.

Itálie by měla podpořit lepší podmínky přepravy zvířat říkají ochránci zvířat

Čeští ochránci zvířat předali v úterý italskému velvyslanci v Praze výzvu, aby se jeho země zasadila o zlepšení podmínek přepravy hospodářských zvířat. Ochranářské organizace se s podobnými žádostmi v den, kdy Itálie na půl roku převzala vedení EU, obrátily na italská velvyslanectví i v dalších zemích Evropy. Očekává se, že během italského předsednictví bude Brusel přezkoumávat předpisy týkající se přepravy zvířat. Itálie patří k zemím, do kterých ročně směřují tisíce zvířat na porážku, je největším dovozcem hospodářských zvířat v EU. Žádáme italskou vládu, aby hlasovala pro celkový limit pro přepravu zvířat osm hodin nebo 500 kilometrů," řekla členka Evropské koalice pro hospodářská zvířata Dita Michaličková.

Česká republika podle Michaličkové i mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna patří k zemím s vysokým standardem péče o hospodářská zvířata. V Evropě, kam Česko míří, to však není běžné. Z evropské patnáctky podporuje osmihodinový limit přepravy pouze devět zemí. Mnohé státy také dotují vývoz svých přebytků, a to i do zemí, kde žádná pravidla pro zacházení se zvířaty neexistují. I Česká republika loni vyvezla se státní podporou do Libanonu a Jordánska 2000 zvířat. Dobytčata tam přicházejí o život za krutých podmínek. Z Česka bylo loni vyvezeno 100.000 prasat, především do Rumunska a Maďarska.

Kazety s nahrávkami, které pořídili její kolegové na jatkách a dálnicích celé Evropy, předala Michaličková minulý týden premiéru Vladimíru Špidlovi při jednání visegrádské čtyřky v Bratislavě. Film o krutostech doprovázejících přepravu zvířat dostal také ministr zemědělství Jaroslav Palas. Od politiků Visegrádu si ochranáři slibují podporu svých cílů.

Potravinářská inspekce zatím bude pokutovat výrobce jen výjimečně

Zatím jen výjimečně přistoupí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) k pokutám u výrobců potravin neživočišného původu. Nové firmy totiž musejí ode úterka dodržovat provozní a osobní hygienu v souladu s požadavky Evropské unie. Pro již existující podniky budou platit tyto předpisy až s datem vstupu země do EU, tedy k 1. květnu 2004. ČTK to řekla mluvčí inspekce Daniela Kolejková. Do tohoto data musejí být všechny dané provozy bezpodmínečně v pořádku. "Mohli bychom (inspekce) udělovat nějaké sankce, ale to není naším cílem," uvedla mluvčí. Neznamená to však beztrestnost. Inspektoři nyní při zjištění závad nařídí jejich nápravu právě v termínu vstupu do EU a poté nastoupí normální režim správních řízení či finančních trestů. "Jde nám o to, aby všechny potravinářské podniky měly stejné startovací podmínky," prohlásila Kolejková. Mluvčí zdůraznila, že problematika se netýká výrobců potravin živočišného původu, například mlékáren nebo uzenářských podniků. Ty má v kontrolní pravomoci Státní veterinární správa. Obdobně hygienické požadavky v restauračních provozech spadají pod ministerstvo zdravotnictví.

SZPI provedla od začátku roku na osm set kontrol u výrobců potravin neživočišného původu všech velikostí. Z nich zhruba jen procento příslušným normám unie nevyhovovalo. O hygienických podmínkách EU jsou tuzemští výrobci informováni už deset let a jejich splnění bude pro činnost na společném trhu nezbytné.

Japonský Daikin postaví v Plzni továrnu za 300 milionů korun

Smlouvu na prodej pozemku v průmyslové zóně Borská pole za více než 52 milionů korun podepsali v úterý zástupci plzeňské radnice a japonského výrobce klimatizací Daikin Industruies Ltd. Japonci, kteří v počáteční fázi investují 300 milionů korun, zaměstnají v Plzni 500 lidí. ČTK o tom informovala mluvčí agentury Czechinvest Jana Víšková. Investice firmy by měly se měly v průběhu dalších sedmi let dále zvyšovat. Stavbou nové továrny, která má začít fungovat od dubna příštího roku, se chce Daikin stát evropskou jedničkou ve výrobě klimatizací pro domácnosti. "ČR jsme si vybrali zejména kvůli její výhodné poloze ve střední Evropě. Při rozhodování však hrály roli rovněž nižší mzdové náklady a široká subdodavatelská základna," řekl generální ředitel divize Daikin pro Evropu Jiro Tomita. "Sériová výroba klimatizací pro domácnosti zaměstná ve špičkovém technologickém cyklu nejméně 500 lidí," řekl Bohuslav Frelich z Czechinvestu. Podle něj jde o zcela nový výrobek s vysokou přidanou hodnotou, který bude plzeňská továrna vyrábět v objemu až 300.000 kusů ročně. Daikin jedná s velkým množstvím českých subdodavatelů. Japonská firma ovládá třetinu světového trhu klimatizačních jednotek pro byty i velké továrny. Působí v Japonsku, Evropě, jihovýchodní Asii, USA, na Dálném východě a v dalších zemích. V Evropě už má továrnu v belgickém Ostende.

Štrasburský soud nyní řeší 74 stížností na Česko

Česko čelí nyní u Evropského soudu pro lidská práva 74 stížnostem, zhruba 45 z nich se týká nepřiměřeně dlouhého soudního řízení. ČTK to řekl vládní zmocněnec pro zastupování země před Evropským soudem Vít Schorm. Nedokázal říci, jak velkou částku by bylo potřeba z rozpočtu zaplatit v případě, pokud by všichni stěžovatelé své spory vyhráli. "To záleží na okolnostech konkrétního případu," podotkl.

"Na Českou republiku je ročně podáváno kolem 500 stížností, vládě bylo do dnešního dne oznámeno 106 z nich," uvedl Schorm. Znamená to, že tolik stížností na ČR začal štrasburský soud řešit od roku 1993 a řízení ukončil v 32 případech; v 11 případech dal za pravdu stěžovateli. Schorm podotkl, že zhruba 90 procent stížností soud označuje za nepřijatelné. Smírně se zatím podle Schorma podařilo vyřešit jen jednu stížnost. Z letošních pěti pokusů o mimosoudní vyrovnání tři skončily pro vládu neúspěšně, uvedl vládní zmocněnec. U zbývajících dvou podle něj vláda v jednom případě čeká na vyjádření stěžovatele, v druhém na názor evropského soudu. Podle Schorma jde o případ romské rodiny Červeňákových z Ústí nad Labem, která vede s městem od poloviny 90. let spor o bydlení. Vláda jim za průtahy hodlá zaplatit 900.000 korun. Červeňákovi navíc po městu žádají omluvu a osm milionů korun, na dohodu nepřistoupili. Město naopak po nich hodlá vymáhat veškeré dluhy za nájemné, které i s penále dosahují asi 130.000 korun.

Červeňákovi se v roce 1993 odstěhovali z Ústí na Slovensko, protože jim údajně vyhrožovali jiní Romové. Po několika dnech se ale rodina začala vracet, protože na Slovensku prý neměla kde bydlet a co jíst. Do svých bytů se nastěhovat nemohla, protože byly zdevastované. Město pro ně jiné byty prý nemělo. Až na zásah prezidentské kanceláře přednostně opravilo dům, od kterého se rodina nastěhovala. Neúspěšně se u soudu domáhala lepších bytů, následně začala požadovat od města odškodnění za újmu, kterou prý vystěhováním utrpěla.

Žadatelů o sociální dávky za rok zpětně nebylo podle úřednic moc

Pracovníci odborů státní sociální podpory městských úřadů budou muset od úterka vysvětlovat lidem, že sociální dávky, s výjimkou porodného a pohřebného, již nedostanou zpětně za rok, ale jen za tři měsíce. Ve většině městských částí však prý takových uživatelů dávek není příliš mnoho. Kromě "zapomnětlivců" se podle úřednic jedná hlavně o neúspěšné žadatele o azyl ve Velké Británii. Novela zákona o státní sociální podpoře, která 1. července vstoupila v platnost, tak může zabránit zneužívání dávek. To byl také hlavní důvod, proč byl zákon novelizován. Sice v něm není konkrétní zmínka o žádné skupině českých občanů, kteří nynější systém zneužívají; mohla by však působit mimo jiné proti emigraci českých Romů do zahraničí.

Při novelizaci v roce 2001 se zkracovala doba zpětného vyplácení dávek ze tří let na rok. Z té doby také mají pracovnice rozdělující dávky negativní zkušenosti s naštvanými lidmi. "Bylo to docela ošklivé. Spousta lidí to pochopila, ale spousta lidí na nás křičela, že jsme jim to měli dát vědět," svěřila se ČTK vedoucí odboru státní sociální podpory Prahy 8 Kateřina Urbanová. Podobnou situaci očekává i nyní. Osmá městská část je jednou ze čtvrtí, kde je podle Urbanové lidí, zneužívajících systém, poměrně hodně. "Většina z nich se netajila tím, že sem chodí jako do spořitelny," uvedla.

Výzkum: Česko asi doplácí na rozdíly v přístupu ke vzdělání

Česká republika patří k zemím OECD, které mají spíše průměrné výsledky v gramotnosti patnáctiletých studentů a které současně vykazují nadprůměrný vliv sociálních podmínek na jejich výsledky. Ukazuje to analýza mezinárodního výzkumu, který provedla OECD. Podle výzkumu v rámci Programu mezinárodního hodnocení studentů (PISA) patří ČR k zemím, kde se nadprůměrně mezi dětmi diferencuje při přístupu ke vzdělání a které nadprůměrně omezují samostatnost škol a učitelů. Přitom mezinárodní srovnání podle OECD naznačuje, že výhodnější je spíše opak - tedy co nejmenší diferenciace a co největší odpovědnost škol a učitelů za výsledky žáků. Naproti tomu podle téhož výzkumu Česko zřejmě efektivně vynakládá prostředky do vzdělání. Podle zjištění OECD v rámci PISA, jehož další analýzy byly v úterý zveřejněny v Londýně, jsou přepočtené výdaje USA na školství více než dvakrát vyšší než výdaje ČR, ale výsledky PISA jsou stejné. Výsledky českého školství jsou podle OECD lepší, než by odpovídalo národnímu bohatství, zatímco výsledky USA jsou v tomto srovnání horší. "Finance jsou sice nutným, ale nikoli postačujícím vkladem do vzdělání. Peníze vysvětlují asi 30 až 35 procent rozdílů ve výsledcích," řekl k tomu vedoucí školských analýz a ukazatelů OECD Andreas Schleicher.

Česká republika má v rámci OECD poměrně vysoký rozdíl mezi výsledky studentů v závislosti na škole, kterou studují. Největší rozdíl má v tomto ohledu mezi zkoumanými zeměmi Belgie, po níž následuje Německo a Maďarsko. V Německu, České republice a Švýcarsku je mezi zkoumanými zeměmi nejvyšší závislost výsledků studentů na sociálním a ekonomickém zázemí rodiny.

Exprezident Havel s manželkou Dagmar cestují po jižní Evropě

Bývalý prezident Václav Havel s chotí Dagmar, kteří před týdnem odjeli autem na čtyřtýdenní soukromou zahraniční cestu, procestovali část jižní Evropy a v úterý se v Madridu zúčastní zahájení konference na podporu prosazení demokracie na Kubě. Na dotaz ČTK to v úterý sdělil Havlův tajemník Jakub Hladík. Manželé Havlovi zamířili na jih Evropy, na francouzské Azurové pobřeží, odkud projeli jižní Francií až do Madridu. Šestašedesátiletý Havel, který se na své cestě cítí dobře a nemá žádné zdravotní problémy, se u volantu svého vozu střídá se svou chotí Dagmar, zdůraznil Hladík. Provází je další auto se členem osobní ochrany a řidičem. Cesta se manželům Havlovým líbí. Rozhodně to je zajímavá zkušenost pro bývalého prezidenta, který si nyní mohl podle libosti prohlédnout místa, která jej zajímají, uvedl Hladík. Dříve mohl vidět řadu míst jen přes okna pancéřované limuzíny. Exprezidenta na této soukromé cestě zaujalo mimo jiné městečko Vence na Azurovém pobřeží.

ÚOHS dal Prazdroji pokutu za nepovolené dohody o odběru piva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dal Plzeňskému Prazdroji pokutu 2,3 milionu Kč. Společnost uzavírala s restauracemi smlouvy o minimálním ročním odběru piva, které zákon nedovoluje. ČTK to v úterý řekl předseda úřadu Josef Bednář. Součástí smluv o zajištění reklamy a propagace mezi Prazdrojem a restauracemi byly závazky odebrat ročně minimální množství piva. To se krylo s ročním výčepem pohostinského zařízení. Tyto smlouvy označil Bednář za závažné bariéry, které brání na trhu nabídce různých výrobků za různé ceny a poškozují spotřebitele. Prazdroj se proti rozhodnutí chce odvolat. "S tímto rozhodnutím nesouhlasíme a odvoláváme se proti němu okamžitě k soudu," řekl ČTK mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něj pivovar ale stanovenou pokutu zaplatí a všechny nařízené povinnosti, které z pravomocného rozhodnutí ÚOHS vyplývají, bude až do doby soudního verdiktu plnit.

Palas je proti prodeji Budvaru, vláda může rozhodnout jinak

Ministr zemědělství Jaroslav Palas je proti privatizaci národního podniku Budějovický Budvar. "Můj osobní názor je neprivatizovat," prohlásil na úterní tiskové konferenci. Nevyloučil však, že se vláda v této věci rozhodne jinak. Palas zdůraznil, že Budvar je nyní z privatizace vyňat na základě rozhodnutí předchozí vlády. Případný prodej by podle něj vyžadoval určité legislativní změny, které by musela schválit Poslanecká sněmovna. "Já se nedomnívám, že jen privátní podnik může prosperovat," uvedl ministr k důvodům svého negativního stanoviska k případnému prodeji pivovaru. Podle dřívějších informací tisku zařadilo Budvar na seznam podniků určených k brzké privatizaci ministerstvo financí. Mluvčí resortu Jaroslav Dědič to ale nepotvrdil.

Soud osvobodil Rusa žalovaného za falešné povodňové konto

Ruský podnikatel žijící v Praze Dmitrij Kupcov byl v úterý zproštěn obvinění, že při loňských záplavách zveřejnil na internetu falešné povodňové konto, aby se sám obohatil. "Nebyl spáchán trestný čin," řekla v úterý soudkyně Městského soudu v Praze. Odvolací soud tak zrušil březnový rozsudek obvodního soudu pro Prahu 1, který podnikateli uložil pokutu 30.000 korun. Kupcov loni v srpnu zveřejnil na webových stránkách výzvu, aby lidé posílali na jeho konto či adresu peníze a dary jako pomoc pro postižené záplavami. Text psaný anglicky byl určen hlavně případným dárcům ze zahraničí. Kupcov od počátku trvá na tom, že peníze by nepoužil pro sebe, ale věnoval by je potřebným. Konkrétně se zmínil o pražské zoologické zahradě. Na zveřejněné konto žádné finanční ani materiální prostředky nikdy nepřišly. Kupcov byl přesto obviněn a později obžalován pro pokus o podvod.

Kupcov verdikt přivítal s úlevou: "Vše dopadlo tak, jak mělo," řekl ČTK. Ve svém posledním slově senátu uvedl, že je šokován odsouzením člověka, který chtěl pomoci. Prý ho napadlo, že byl asi odsouzen proto, že je Rus. "Vystudoval jsem dvě vysoké školy, vojenskou a ekonomickou, a cílem mého života není sedět ve věznici," prohlásil sedmatřicetiletý otec malé dcery. Pozastavil se nad tím, jak málo soudu první instance stačilo k tomu, aby jej potrestal. "Každý, kdo si koupí lovecký nůž, je potencionální vrah a měl by sedět ve vězení," parodoval Kupcov původní soudní verdikt.

Podnikatelův advokát postavil obhajobu zejména na tom, že Kupcov na internetových stránkách uvedl své pravé jméno a další osobní údaje včetně pravé adresy. To podle obhájce dokazuje, že nikdy neměl v úmyslu si případné dary ponechat pro sebe. Kupcov nyní zvažuje, zda bude po České republice žádat odškodnění za nespravedlivé stíhání. A když přijdou do Prahy zase povodně? "Udělal bych to už jinak, přišel bych sám a předal peníze vlastníma rukama," řekl Kupcov.

Děti od Černobylu přijely již podeváté za zdravím na Děčínsko

V Chřibské na Děčínsku bude do 12. července pobývat 32 školáků z běloruského Mogileva, který leží v oblasti postižené havárií černobylské jaderné elektrárny. "Již po deváté zajistil dvoutýdenní ozdravný pobyt běloruským dětem děčínský městský úřad," řekla ČTK jeho mluvčí Romana Silvarová. Čeká je program plný her, dobrodružství a výletů. Prohlédnou si Děčín, vydají se na výlet do Prahy a Liberce. Hlavně však budou ve zdravém prostředí odpočívat, protože kvůli následkům jaderné nehody trpí únavovým syndromem, uvedla Silvarová. Za devět let se o letních prázdninách vystřídalo na Děčínsku přes 300 běloruských školáků. Každoročně na tuto pomoc uvolňuje děčínská radnice ze svého rozpočtu 200.000 korun. V první letech přijížděly podle Silvarové děti, které samy katastrofu zažily. "Nyní již přijíždějí malí potomci pamětníků tragedie, kteří stále trpí únavovým syndromem a jsou náchylní k různým nemocem," uvedla mluvčí.

Děčín se rozhodl pomáhat běloruským dětem z postižené oblasti proto, že obyvatelé tohoto města na Labi sami žili do počátku 90. let ve špatném životním prostředí. Koncentrace zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku zde v zimních měsících často výrazně překračovaly imisní limity. "Občané si proto uměli představit, že po jaderné katastrofě, jaká se stala v Černobylu, to muselo být šílené," řekl při prvním pobytu běloruských školáků na Děčínsku tehdejší děčínský starosta Milan Kunc.

Situaci na jihlavské onkologii má zatím řešit pronájem techniky

Kritickou situaci na radioterapeutickém oddělení jihlavské nemocnice by měl dočasně vyřešit pronájem lineárního urychlovače. V nemocnici zkolaboval poslední zářič na počátku května a část pacientů s rakovinou musí za léčbou dojíždět do Havlíčkova Brodu. Pronajaté zařízení by mělo začít pracovat koncem letošního roku, řekl hejtman kraje František Dohnal. Podle něj takový postup zajistí odpovídající zdravotní péči, aniž by zhoršil ekonomickou situaci nemocnice, kterou již tíží značné závazky. "Dál budeme jednat s ministerstvem zdravotnictví, aby situaci řešilo systémově, stejně jako ji řeší v ostatních krajích a u ostatních radioterapeutických pracovišť," řekl hejtman. Podle něj je nákup zdravotní techniky zcela v kompetenci tohoto státního úřadu a kraj nemůže investovat do přístroje za 180 milionů korun.

Na zasedání krajského zastupitelstva 17. června vedení nemocnice požádalo o 30 milionů korun z loňského přebytku jako zálohu na koupi přístroje. Zastupitelé o okamžité pomoci nerozhodli. Uložili radě, aby přijala neodkladné kroky k pořízení přístroje a vyvinula tlak na ministerstvo zdravotnictví. O řešení kritické situace kraj písemně požádal ministryni Marii Součkovou 25. června.

Masarykovo letní sídlo Hluboš získává přízeň turistů

Zámek Hluboš na Příbramsku, který byl prvním letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, pomalu získává přízeň turistů. Loni jeho prohlídkovou trasou prošlo 3500 lidí, stejný počet sem zavítal už od letošního dubna, řekla ČTK manželka spolumajitele zámku Alena Velková. Návštěvníci si mohou prohlédnout Masarykovu pracovnu, pokoj jeho manželky Charlotty, jídelnu s expozicí o historii zámku, velký sál, lovecký salonek, ložnici a galerii. Ještě letos k nim přibude zámecká kaple, jejíž oprava se chýlí ke konci. Příští rok chtějí majitelé zpřístupnit další dva hostinské pokoje. "Návštěvníci chtějí vidět nejen reprezentační a výstavní prostory, ale i místa, v nichž se dřív bydlelo," dodala Velková. Lákadlem pro turisty by mohla být i chystaná expozice o zámeckém parku, který byl nejstarší botanickou zahradou v Čechách. Přiblíží jeho současnou podobu, upozorní například na nejstarší stromy, ptáky nebo rostliny.

Masaryk se do Hluboše nastěhoval koncem srpna 1920. Kvůli nemoci ale musel v lednu 1921 zámek předčasně opustit. Po uzdravení se na Příbramsko už nevrátil a usídlil se v Lánech. V roce 1925 se majitelem hlubošského zámku stal stát, od nějž ho v témže roce koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina vlastnila zámek se statkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se potom vystřídala celá řada uživatelů. Byla v něm politická škola, kasárna i střední odborná škola. Po roce 1989 objekt získali zpět Kolaříkovi potomci a v roce 2001 jeho část zpřístupnili veřejnosti.

Zámek ale neláká jen na historii. S podporou krajského úřadu letos připravil první Kulturní léto. V jeho programu jsou koncerty, výstava Vladimíra Komárka a semináře.

Věřící mohou o prázdninách absolvovat bohoslužbu i na parníku

Věřící mohou o prázdninách absolvovat bohoslužbu i na parníku na Vranovské přehradě. Již třetím rokem pořádá farní tým ve Vranově nad Dyjí ve spolupráci se Znojemskou plavební společností bratrů Pátých prázdninové bohoslužby na palubě parníku Znojmo. Mše se konají po celou dobu prázdnin každé pondělí vždy v 19:30, řekl ČTK Petr Pátý. Prvního letošního setkání věřících se poslední červnový den zúčastnilo více než 60 poutníků. Mši vedl účastník pěšího pochodu do Říma, farář Marek Dunda. Na kamenitém břehu si poutníci vybudovali stezku, aby procesí mohlo na palubu zakotvené lodě projít. "Společnost Vranovská pláž totiž stále nedokázala zpřístupnit schodiště vedoucí k prámu Znojmo, které věřící v minulých letech používali," uvedl Pátý.

V Praze se jedná o dějišti zimních olympijských her 2010

Do jednoho ze tří odlišných koutů světa se za sedm let sjedou sportovci k zimním olympijským hrám. O tom, zda to bude jihokorejský Pchjongčchang, rakouský Salcburk, či kanadský Vancouver, rozhodnou ve středu odpoledne delegáti 115. zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Praze. Ani jeden z kandidátů, s kterými měl původně soupeřit také švýcarský Bern, ale ten nakonec koncem loňského roku kandidaturu stáhl, nemá natolik dominantní postavení, aby byl před volbou jasným favoritem. Každé ze tří kandidátských měst má ve středu na svoji závěrečnou prezentaci před plénem MOV tři čtvrtě hodiny, poté se 113 v Praze přítomných členů s hlasovacím právem ujme svých tlačítek. Volba je tajná a stačí získat prostou většinu hlasů; v tomto případě tedy 57 hlasů. Pokud se tak nestane, město s nejnižším počtem hlasů bude vyřazeno a ve druhém kole se bude rozhodovat už jen mezi oběma zbylými kandidáty. V 17:30 předstoupí před plénum v Kongresovém sále Hiltonu předseda Rogge a z podušky, kterou mu přinese dívenka v kroji, převezme obálku se jménem vítězného města. Podle detailního programu by údajně přesně v 17:41 mělo být jasno.

Přímé internetové i televizní přenosy z Prahy se ve středu rozletí do Asie, Evropy i severní Ameriky. Jsou připraveny obří obrazovky na náměstích či v halách. Ve Vancouveru je vyprodáno 17.000 míst a nikomu nevadí, že se musí vstávat už o půl šesté ráno.

Sázkaři mohou tipovat, zda Špidla stráví Vánoce jako premiér

Lidé si mohou od úterka vsadit, zda se pod Vladimírem Špidlou do Vánoc udrží premiérské křeslo. Bookmakeři sice předpokládají, že jeho pozicí otřese rozjezd reformy veřejných financí, je však podle nich pravděpodobné, že minimálně do 24. prosince by Špidla mohl v čele vlády setrvat. "Kurzy jsme vypsali v souvislosti s konfliktní vládní reformou a očekávanými bouřlivými debatami o rozpočtu," vysvětlil mluvčí loterijní společnosti Tipsport Lubomír Ježek. Milovníci sázení podle něj mohou tipovat, zda Špidla usedne k štědrovečerní tabuli jako premiér, či už jako prostý občan. Tomu, kdo si vsadí stokorunu na to, že si letos Špidla pochutná na štědrovečerním kaprovi ještě coby předseda vlády, bude v případě premiérova setrvání ve funkci vyplaceno 160 korun. Stejný vklad na opačnou variantu přitom správně tipujícím vynese o 45 korun více.

Špidla spojil se změnami ve veřejných rozpočtech osud své vlády. Prohlásil, že pokud reformní snahy zkrachují, podá demisi. Znamenalo by to automaticky i rozpuštění celého kabinetu. Na to, zda se Špidlova vláda udrží či nikoli, si mohli lidé poprvé vsadit loni v srpnu, kdy Poslaneckou sněmovnu čekalo hlasování o důvěře vládě. Další příležitostí bylo stejné rozhodování poslanců, které se uskutečnilo letos v březnu. Poté, co v prezidentské volbě neuspěl koaliční kandidát, si chtěl kabinet otestovat, jakou má ve sněmovně podporu.

Počasí

Ve středu má být oblačno, místy zaprší a odpoledne se může přechodně i vyjasnit. Teploty 19 až 23, na horách kolem 16 stupňů. Západní vítr může mít ojediněle nárazy kolem 50 km za hodinu.