Zprávy Radia Praha

Opět jednání o restituční hranici

Prezident Václav Klaus jednal ve středu večer s premiérem Vladimírem Špidlou a šéfy parlamentních komor Petrem Pithartem a Lubomírem Zaorálkem na Pražském hradě jednat o restituční hranici. Toto i předchozí setkání politických špiček vyvolaly majetkové spory Františka Oldřicha Kinského a sílící požadavky související s odškodněním odsunutých sudetských Němců. "Účelem tohoto setkání není vytvářet politický tlak na soudy či připravit případné legislativní změny," uvádí se v pozvánce. Prezident si od rozhovoru slibuje "potvrzení a posílení existujícího občanského, společenského a politického konsensu, který představuje zásadní zdroj efektivního postoje české reprezentace a orgánů českého státu v otázkách týkajících se válečného, poválečného a celého komunistického období".

Zástupci hlavních politických sil v zemi se sešli už dvakrát. Poprvé je svolal Zaorálek, podruhé Špidla. Poprask vyvolaly Kinského soudní úspěchy, které podle mínění politiků prolamují Benešovy dekrety a restituční hranici, která byla počátkem 90. let dohodnuta na 25. únor 1948.

Kraje získají možnost disponovat s majetkem od státu

Ústavní soud ve středu zrušil část zákona, který krajům a obcím znemožňoval 10 let disponovat s majetkem, který na ně začátkem roku převedl stát. Jedná se především o zdravotnická a sociální zařízení. Vyhověl tak žádosti 45 poslanců ODS, kteří ho o to požádali. Poslanci však neuspěli s návrhem na zrušení i těch částí zákona, díky nimž byly ze státu na kraje převedeny také dluhy nemocnic.

Podle soudu se může nakládání s majetkem po jistou dobu omezit ve veřejném zájmu, ale desetiletá lhůta je nepřiměřeně dlouhá. "Omezení se nedá absolutně vyloučit, právě s ohledem na to, aby byla zachována kontinuita těch zařízení, to znamená zařízení zdravotnických, sociálních, školských," řekla ČTK soudkyně Eva Zarembová. Omezení by mělo být podle ní krátkodobé a mělo by samosprávě posloužit k vyhodnocení, která zdravotnická a jiná zařízení má smysl zachovat. V odůvodnění rozhodnutí se soud ztotožnil s poslanci v tom, že převod dluhů váznoucích na majetku státu, který získaly kraje, omezuje výkon funkcí samosprávy a ohrožuje postavení věřitelů. Zákon, kterým se majetek spolu s dluhy převáděl, je však jednorázový a jeho účinky nastaly již k 1. lednu. Soud tak nemá žádnou možnost situaci vrátit zpět, proto větší části návrhu poslanců nevyhověl.

Vláda: Vzdušný prostor ČR budou chránit vypůjčené stíhačky

Vzdušný prostor České republiky by mělo nejméně v příštích pěti letech chránit 12 použitých nadzvukových letounů a dva cvičné stroje. ČR si je vypůjčí od jiných zemí, většinou členských států NATO. Tento záměr schválila ve středu vláda. Česká republika si letadla vypůjčí na základě mezivládní dohody nebo dohody mezi českým ministerstvem obrany a stejným resortem jiné země. O půjčce už Česko jedná s Velkou Británií. Podobné rozhovory chystá i s vládami Spojených států, Německa, Nizozemska, Belgie, Švédska, Francie a Kanady.

Do konce letošního roku by podle vládních úředníků mohly začít přípravy na vyhlášení výběrového řízení na nákup zcela nových strojů. Konečným cílem zůstává i nadále záměr pořídit 24 nových nadzvukových letounů. Tím by se podle odborníků vyřešil problém ochrany českého vzdušného prostoru na dobu 25 až 30 let.

České letectvo má nyní osm provozuschopných a modernizovaných stíhaček MiG-21, které jsou sice dostatečně rychlé, ale mají zastaralou výzbroj, palubní systémy a omezenou možnost zásahu. Navíc budou v roce 2005 z výzbroje armády vyřazeny. Piloti disponují i 71 podzvukovými bitevníky L-159 s moderním vybavením a schopností nést moderní zbraňové systémy. Na nákup těchto zbraní ale zatím nejsou peníze. L-159 je navíc pomalejší než stíhačky. Do systému protivzdušné obrany NATO Česko potřebuje čtyři stíhačky.

Vojáci se původně těšili na 36 švédsko-britských letounů Jas- 39 Gripen. Ten vyhrál ve výběrovém řízení, které ale bylo často napadáno pro neprůhlednost. Několik let trvající nákup nakonec definitivně spláchly povodně v srpnu loňského roku a nutnost investovat do rekonstrukce země. Zatímco nákup zcela nových stíhaček by stál Česko několik desítek miliard korun, pronájem použitých strojů by stál podle výpočtu úředníků ministerstva obrany ročně asi 1,5 miliardy korun.

Armáda má mít podle Kostelkových představ asi 23.000 vojáků

Jen asi 23.000 profesionálních vojáků a 7000 občanských zaměstnanců bude mít česká armáda, pokud se ministrovi obrany Miroslavu Kostelkovi podaří dotáhnout do konce jím navrhovanou podobu armádní reformy. Vojáci v příštích letech odejdou z několika posádek, kde původně měli zůstat. Armáda na jejich udržování nemá peníze. Kvůli reformě veřejných financí dostane ministerstvo obrany a armáda v příštím roce dvě procenta hrubého domácího produktu a ne 2,2 procenta HDP, jak byl původní předpoklad. Kvůli tomu rezignoval Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík a jím připravenou reformu armády nyní Kostelka se svými lidmi přepracovává. Původní reforma počítala s 35.000 vojáky a do 10.000 občanských zaměstnanců. Propouštění lidí i odchod z měst začne ještě letos. "Teď říci, které posádky určitě opustíme, je velmi složité," řekl ČTK ministr.

Už týden se ví o záměru armády odejít z Tábora, Kostelka ale připustil i možnost, že v případě dobré ekonomické situace by mechanizovaný prapor mohl ve městě zůstat. Utlumen bude provoz letecké základny v Náměšti nad Oslavou, kam se po jejím dokončení za tři či čtyři roky přesune vrtulníková základna z Přerova. Vojáci už také oznámili odchod z Litoměřic. V příštím roce armáda v souvislosti s reorganizací své zdravotní služby částečně odejde z posádky ve Zbirohu na Rokycansku. Do civilní správy chce předat i vojenskou nemocnici v Plzni. "Následně je možné, že opustíme Havlíčkův Brod a Chrudim," řekl ministr obrany. Armáda se rozhodla nakonec odejít i z Mikulova, kde původně chtěla provozovat rekrutační středisko pro budoucí armádní profesionály. Končí také výcvikové středisko v Českém Krumlově. Vojáci chtějí civilní správě předat přinejmenším část výcvikového prostoru Boletice. "Tam je zajímavý projekt výstavby jakéhosi sportovního areálu, diskutovali jsme o tom s tamním krajským hejtmanem," podotkl Kostelka. K výcviku je ale podle něj nutné zachovat vojenské prostory Doupov, Jince a Libavá. Na úterním jednání branně-bezpečnostního výboru sněmovny vedení ministerstva informovalo i o plánech na rušení posádek v Jindřichově Hradci a Novém Jičíně. Už před časem náčelník generálního štábu Pavel Štefka oznámil krach plánů na výstavbu armádního velkoskladu v Dašicích a základny pozemního vojska v Podbořanech.

Plány armády na odchod posádek dělají radnicím těžkou hlavu

Záměry vedení ministerstva obrany opustit kvůli nedostatku peněz v příštích letech některé posádky, které měly být původně využívány i nadále, dělají v mnoha případech těžkou hlavu radnicím. Starostové se bojí především negativních ekonomických dopadů. Obávají se se však i toho, že vojáci nebudou po ruce například v případě přírodních katastrof.

Velkého skokového nárůstu nezaměstnanosti se obávají například na Přerovsku. Tamní vrtulníková základna v Bochoři by se za tři či čtyři roky měla přesunout na zmodernizované letiště v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. "Bylo by to podobné, jako kdyby vypadla celá hranická továrna Philips, která zaměstnává bezmála 1300 lidí," řekl ČTK Bedřich Šenvajc z přerovského úřadu práce. Podobné obavy mají i v Litoměřicích. Plánované utlumení provozu a zrušení letecké základny v Náměšti nad Oslavou zastaví podle starosty Vladimíra Měrky další rozvoj regionu. Po odchodu vojáků s rodinami se sníží počet obyvatel. Tratit budou místní podnikatelé a potíže se očekávají ve školství. Kvůli přímým i nepřímým dopadům by mohla být bez práce až čtvrtina obyvatel. Představitelé kraje Vysočina zase v této souvislosti poukázali na problémy související s bezpečností jaderné elektrárny Dukovany poté, co z Náměšti zmizí stíhací letadla. Místostarosta Jindřichova Hradce Alfred Němec se nejvíc bojí toho, že s odchodem vojáků ztratí obyvatelé města pocit bezpečí, který v nich za léta působení zdejší 72. záchranná a výcviková základna vytvořila. "Osvědčila se v mnoha případech včetně loňských povodní," uvedl Němec. Podle něj tvoří vojáci z povolání také důležitý prvek v sociologickém profilu města. Starostovi Českého Krumlova Františku Mikešovi zase řekl, že počátkem 90. let město armádě hodně pomohlo při budování jejího dobrého jména. Vojáky přijalo, přestože se k nim většina politiků i měst obracela zády. Výcvikový prostor Boletice, který armáda opouští, by se navíc podle něj dal komerčně využít pro výcvik vojáků z jiných zemí. "Kdyby s tím armáda dobře pracovala, tak by Boletice nejen peníze braly, ale naopak přinášely," zdůraznil. Nejostřeji odmítají armádní plány lidé z Tábora. Pod petici, kterou chce přimět ministra Kostelku, aby upustil od záměru ukončit ve městě činnost armády, nasbírala radnice už přes 1500 podpisů. Mnozí obyvatelé města s husitskou tradicí považují plán za špatný.

Naopak třeba v Mikulově či ve Zbirohu na Rokycansku se případného odchodu vojáků nebojí. "Z rušení posádky nemám strach, zaměstnanost ve městě a v okolí do 15 kilometrů to nijak neovlivní," řekl zástupce ředitele Úřadu práce v Rokycanech Jan Koranda.

Analytici: Reforma armády zvýší nezaměstnanost a ovlivní růst HDP

Reforma armády způsobí podle analytiků oslovených ČTK nárůst nezaměstnanosti o zhruba půl procentního bodu a krátkodobě negativně ovlivní růst ekonomiky. V delším časovém horizontu by se ale reforma mohla na českém hospodářství projevit pozitivně, shodli se analytici.

"Reforma armády by mohla zvýšit míru nezaměstnanosti až o půl procentního bodu," upozornil analytik Patria Online David Marek. Při rušení posádek přijdou o zaměstnání jejich členové a civilní zaměstnanci. Dále k růstu nezaměstnanosti přispěje plánovaná profesionalizace armády. Dosud armáda z trhu práce odčerpává absolventy středních a vysokých škol, z nichž řada by jinak zůstala v evidenci úřadů práce, připomněl Marek. Krátkodobě bude mít reforma armády podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška negativní vliv na růst ekonomiky. "Střednědobě by ale měl být efekt neutrální a dlouhodobě spíš pozitivní. To vzhledem k tomu, že snížení objemu neproduktivní činnosti uvolní lidské i finanční zdroje pro rychlejší rozvoj činností zvyšujících přidanou hodnotu," dodal Sobíšek. Rušení posádek proběhne v horizontu let, což rozmělní vliv tohoto kroku na všechny makroekonomické veličiny, doplnil analytik Atlantik FT Jan Schiesser. Otázkou podle analytika J&T Banky Romana Lišky zůstává, jak se vládě podaří najít uplatnění pro řadu objektů, která armáda opustí. Řada z nich bude totiž vyžadovat značné peníze na rekonstrukci. Další prostředky z rozpočtu potečou na nutnou údržbu a ostrahu těch objektů, které se nepovedou prodat či pronajmout na jiné využití, podotkl Liška.

Rakouský parlament podpořil rozšíření EU, chce jednání o dekretech

Rakouský parlament učinil ve středu první krok k ratifikaci vstupu kandidátských zemí do Evropské unie. Poslanci Národní rady (dolní komory parlamentu) jednomyslně schválili ústavní zákon o smlouvě o začlenění deseti kandidátů do EU, samotná ratifikace se očekává na podzim. Na návrh strany Svobodných (FPÖ) sněmovna zároveň hlasy vládních poslanců odsouhlasila usnesení, kterým žádá spolkovou vládu o pokračování jednání s Prahou s cílem mimo jiné vyřešit otázku takzvaných Benešových dekretů. "Spolková vláda se žádá, aby do nadcházející ratifikace smlouvy o přistoupení České republiky a dalších států do Evropské unie zajistila, aby se dalšími rozhovory s Českou republikou o otázce těch zákonů a dekretů z let 1945 a 1946, které se vztahují na vyhnání jednotlivých menšin v tehdejším Československu, docílilo řešení v souladu s lidskými právy," uvádí se v usnesení, které současně požaduje, aby rozhovory byly vedeny za účasti zástupců postižených.

"Není to vyhrožování, je to obhajovaní principů a hodnot, ke kterým samozřejmě na prvním místě patří i lidská práva," řekl v průběhu rozpravy šéf poslaneckého klubu FPÖ Herbert Scheibner. Vybídl Českou republiku, aby jako demokratická země udělalo tečku na stinnou stránku své minulosti. "Doufám, že se do ratifikace (smluv o přistoupení) najde řešení," dodal Scheibner. Předseda Zelených Alexander Van der Bellen zdůraznil, že kromě porušení lidských práv v souvislosti s odsunem sudetských Němců z tehdejšího Československa po druhé světové válce je nutné přihlížet také k dalším historickým událostem, jako je například obsazení severního souseda nacisty. Připomněl, že Československo za prezidenta Edvarda Beneše přijalo mnoho uprchlíků. Zákon nakonec podpořila i poslankyně FPÖ Barbara Rosenkranzová, která tento týden návrh odmítla kvůli otázce takzvaných Benešových dekretů.

Rakouský kancléř obhajuje usmiřovací gesta mezi Vídní a Prahou

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel před poslanci dolní komory parlamentu obhajoval usmiřovací gesta mezi Vídní a Prahou v otázce takzvaných Benešových dekretů. Opět ocenil prohlášení českého premiéra Vladimíra Špidly na Evropském fóru v Göttweigu, že česká lítost projevená v česko-německé deklaraci z roku 1997 se vztahuje rovněž na sudetské Němce žijící v alpské republice. "Považuji za velkolepá gesta stávajícího premiéra Špidly, který před půldruhým týdnem navštívil Göttweig při vnitropoliticky těžké situaci. Tento muž má se svou koalicí v parlamentu většinu jednoho hlasu a komunisté se snaží nejrůznějšími návrhy zákonů tento usmiřovací proces podminovat," prohlásil Schüssel. Poprvé tehdy český premiér přiznal, že česko-německá deklarace ve své podstatě zahrnuje také sudetské Němce v Rakousku, poznamenal kancléř. Zdůraznil přitom, že v minulosti bylo velmi těžké zahájit dialog s Českem o dekretech. "Proč neexistuje společné prohlášení? Protože česká strana nebyla připravena jít dále než je česko-německé prohlášení," zdůraznil kancléř. Poslední výroky Špidly stejně jako prohlášení české vlády k referendu o vstupu země do Evropské unie, které se zmiňuje o stinných stránkách minulosti, jsou podle kancléře kroky správným směrem. Ani před poslanci však neuvedl, zda v této otázce očekává od Prahy další usmiřovací gesta.

Snížení rozpočtu bude MZV bolet hlavně kvůli vstupu do EU

Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2004 přidělil ministerstvu zahraničních věcí 4,618 miliardy korun, což je o téměř 25 milionů méně než loni. Toto snížení bude ministerstvo bolet hlavně po vstupu České republiky do Evropské unie příští rok v květnu. Česko totiž bude muset posílit svoji diplomatickou misi v Bruselu. Černínský palác bude navíc nucen komunikovat s unií mnohem intenzivněji než doposud a potřeboval by zaměstnat větší počet odborníků na EU. "Některé země mají zvláštní ministerstva, která řídí vztahy s Evropskou unií. Nám chybí peníze i na pouhé posílení počtu pracovníků, kteří mají unii na starost," řekl ČTK mluvčí ministerstva Vít Kolář. Ministerstvo zahraničí a státní správa se budou muset po vstupu zabývat unijní agendou, které dramaticky přibude. Podle Koláře to bude pro Prahu velký nápor.

Aby se Česká republika například plnohodnotně uplatnila při rozhodování některých otázek, musí mít dostatečně početný tým expertů schopných zasvěceně a pružně reagovat. "V unii existuje takzvaná tichá procedura. Nevzneseme-li tedy připomínku, bude to považováno za náš souhlas," vysvětlil Kolář. Je proto třeba, aby ministerstvo zahraničí bylo schopné rychle získat kompetentní reakce resortů, kterých se projednávaná otázka týká.

Kde přesně sníží resort ministra Cyrila Svobody (KDU-ČSL) své výdaje, není ještě přesně známo. Zřejmě se zmenší náklady na opravy zastupitelských úřadů a další plánované investice. Jednotlivé odbory nejspíš omezí své aktivity. Může také dojít na snižování stavů zaměstnanců některých velvyslanectví. "Vypadá to, že se bude muset šetřit úplně všude," uzavřel Kolář.

Skoro dvě desítky zemí včetně ČR chtějí bojovat za změny v ústavě

Další společný boj za dílčí, ale důležité změny v návrhu ústavy EU si ve středu v Bruselu slíbili zástupci vlád 19 vesměs malých a středně velkých zemí, kteří se sešli naposledy na okraj ústavodárného Konventu EU. Na půdě české mise při EU se dohodli, že budou spolupracovat jak před zahájením mezivládní konference, tak v jejím průběhu. Tyto státy mají výhrady zejména k některým aspektům institucionálního uspořádání obsaženým v návrhu ústavy schváleném Konventem, který státníci "pětadvacítky" označili na červnovém summitu v Řecku za "dobrý základ" pro jednání vlád. Podle náměstka ministra zahraničí Jana Kohouta se objevují už nyní určité náznaky vůle ke kompromisům, takže nelze vyloučit jen krátké a pozitivní jednání. "Jsou to však jen náznaky a osobně spíš pořád čekám delší konferenci, s důrazem na obchodování v otázce jednomyslnosti při rozhodování."

Zmíněných 19 zemí není zdaleka jednotných ve všem a výrazně se liší i jejich míra odolnosti proti nátlaku velkých států. Společně však představují v rámci 28 zemí zapojených do ústavodárného procesu značnou sílu. Jejich zástupci sdělili, že se setkají v září v Rize a pak budou dál koordinovat své pozice.

K hlavním požadavkům patří zachování pravidla, aby každý stát vysílal do Evropské komise po jednom představiteli a všichni tito komisaři si pak byli rovni. Konvent se usnesl na tom, že od roku 2009 se přejde na systém, kdy 15 komisařů bude mít hlasovací právo a ostatní nikoli. Představa, že by se jejich člověk ocitl v oné druhé skupině, se začíná zajídat nejen malým, ale i velkým zemím. "Stejně smýšlející", jak si skupina spojenců říká, odmítá také navržený systém hlasování "dvojí většinou", který vyžaduje pro přijetí rozhodnutí 50 procent zemí reprezentujících 60 procent obyvatelstva. Podle Kohouta by bylo lépe se držet dál složitého "rozvážení" hlasů vydřeného na summitu v Nice v prosinci 2000. Zelenou stálému předsedovi Evropské rady, což je nově zřizovaná funkce, jsou malé země ochotny dát jen tehdy, pokud budou jeho pravomoci jasněji vymezeny a v ústavě bude zcela jasně popsáno, jak má fungovat rotační týmové předsednictví pro řízení Rady ministrů ve všech resortních formách. Tyto požadavky jsou podle Kohouta "zásadní" a nelze s nimi "obchodovat", tedy se zříci něčeho výměnou za získání něčeho jiného. Taktizovat je připraven v dalších oblastech, například pokud jde o poměr mezi jednomyslností a většinovým rozhodováním.

Prověrky lidí z mise ČR při EU mají trvat nejvýš několik měsíců

Bezpečnostní prověrky lidí, kteří posílí českou misi při Evropské unii (EU), by měly trvat maximálně několik měsíců. Tito lidé by se tak neměli dostat do situace, která je teď v některých případech obvyklá, a to že bezpečnostní prověrky trvají mnoho měsíců, někdy i několik let. Rychlejší prověrky nových pracovníků české mise při EU doporučila ve středu vláda.

Důvodem dnešního vládního doporučení je to, že na ministerstvu zahraničí je teď 530 neukončených prověrek. Z toho 120 lidí požádalo o prověření už před čtyřmi roky. Ministr zahraničí Cyril Svoboda proto chce bezpečnostní prověrky budoucích pracovníků české mise při EU urychlit. Vládu tudíž požádal, aby přesně definovala lhůty zavazující Národní bezpečnostní úřad k dokončení prověrek v určitých termínech.

Vláda odsouhlasila principy nového zákona o dani z příjmů

Nový zákon by měl být jednodušší zejména co se týče daně z příjmu fyzických osob a měl by redukovat dnešní velké množství daňových úlev či odčitatelných položek. Měl by také rozšířit možnosti paušální daně a zjednodušené metody vykazování základu daně. Ministerstvo financí si od nové úpravy slibuje minimalizaci daňových úniků a efektivnější správu daní.

Primátor ocenil policisty a záchranáře za hrdinství při povodni

Zástupci pražské městské policie a záchranné služby převzali ve středu ocenění za hrdinství a mimořádné úsilí během srpnových povodní. Primátor Pavel Bém jim téměř rok po povodni předal bronzové medaile. "Abychom se odhodlali k slavnostnímu aktu, musíme mít tak trochu čistý stůl," řekl novinářům. Podle něj není možné oceňovat někoho za hrdinství a mít město zničené povodněmi. "Trvalo nám bezmála rok, než jsme Prahu dostali do stavu, za který se již nemusíme stydět," uvedl Bém. Již dříve převzali stejné ocenění také zástupci hasičů.

Pražská deklarace pravicových stran bude reagovat na problémy EU

Na problémy Evropské unie by měla reagovat takzvaná Pražská deklarace tří pravicových stran, kterou podepíší ve čtvrtek lídři evropských stran. Mluvčí ODS Petr Husák ČTK řekl, že politici budou mimo jiné jednat o tom, jak čelit federalistickým představám o pojetí EU. Tématem jednání bude i evropská ústava, evropský prezident a evropská zahraniční politika. O deklaraci mají na pražském Žofíně jednat předsedové tří pravicových stran - Iain Duncan Smith (britská Konzervativní strana), Mirek Topolánek (ODS) a Ludwik Dorn (polská Právo a spravedlnost). "Deklarace zatím napsaná není, její obsah teprve vzejde z debaty," řekl Husák.

Vládní novela umožní dávat zabavené padělané zboží na charitu

Vláda se rozhodla vyjít vstříc občanům, kteří si stěžují na to, že se zabavené padělané zboží zbytečně ničí. Schválila totiž novelu zákona, která umožní věnovat padělky na humanitární účely. Pokud novela projde parlamentem, měla by nabýt účinnosti od února příštího roku. Dosud zákon připouštěl pouze likvidaci zabaveného zboží, což zejména po loňských povodních vyvolalo negativní ohlasy ze strany veřejnosti. Zatímco občané organizovali sbírky na pomoc postiženým, stát ničil oblečení či obuv, které by se zatopeným mohly hodit. Na humanitární účely by však podle novely mohlo putovat jen zdravotně nezávadné zboží, z něhož bude padělaná značka se souhlasem majitele této značky odstraněna a nahrazena cedulkou "humanita". Příjemcem zabaveného zboží kromě různých nadací mohou být i například ústavy sociální péče, dětské domovy či domovy důchodců. Zákon také počítá s možností pokut pro organizace, které by zboží dále prodávaly.

Celníci loni při kontrole stánkového prodeje zabavili přes 340 tisíc padělků v hodnotě přes 370 milionů korun. Další kontrolní akce mají pokračovat i letos a celníci se v nich zaměří především na velkoobchody a sklady, které stánkaře zásobují. K nejčastěji padělaným ochranným známkám patří podle informací celní správy zejména Adidas, Nike či Diesel.

USA zadržely Iráčana, který se měl sejít s Attou v Praze

Američtí vojáci zadrželi bývalého iráckého diplomata a agenta, který se údajně před dvěma lety sešel v Praze s jedním z teroristů z 11. září 2001, Muhammadem Attou. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný americký představitel. O setkání Aního a Atty v Praze, k němuž údajně došlo v dubnu 2001, informoval poprvé veřejnost v říjnu 2001 český ministr vnitra Stanislav Gross. Ústřední zpravodajská služba (CIA) ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebyly sto potvrdit, že se schůzce uskutečnila.

Český extremismus ochabuje, tvrdí vnitro ve výroční zprávě

Český extremismus ochabuje a ustupuje poprvé od konce 90. let, tvrdí vnitro ve výroční zprávě. Stát má tyto skupiny pod kontrolou tajných služeb, což vede k jejich rozkladu, uvádí se v dokumentu. Extremisté, a to jak levicoví, tak pravicoví, jsou v českých zemích na ústupu poprvé od počátku 90. let. Útlum anarchistického hnutí policie přičítá jeho neúspěchu při protestních akcích proti pražskému summitu Severoatlantické aliance. Od té doby se hnutí nezmohlo na žádnou významnější akci. Ochabuje i ultrapravicové hnutí. Podle policejních expertů členů tohoto hnutí ubylo. Soudí, že je to výsledkem soustředěného policejního tlaku a infiltrace neonacistických spolků. Autoři zprávy připisují úspěchy v boji s extremismem také nově zřízenému Útvaru pro odhalování organizované kriminality při Policejním prezídiu a pracovní skupině visegrádské čtyřky pro boj s extremismem. Podle politologů se mohlo stát i to, že někteří extrémističtí vůdcové prostě odrostli, založili si rodiny a na organizování akcí už nemají čas.

Podařilo se takřka zlikvidovat neonacistickou hudební scénu a tak ultrapravicové extremistické hnutí odříznout od finančních zdrojů. Uzavřených rasistických koncertů, na které přijížděli i hosté ze zahraničí, se konalo podle policie v loňském roce jen poskrovnu. Ministerstvo ve zprávě ale přiznává, že se stále nedaří zamezit šíření extremistické ideologie a prodeji rasistické hudby na CD po internetu. Neonacisté a rasisté totiž používají amerických serverů a tamější legislativa neumožňuje sdělovat, kdo za nimi stojí.

Osud nepříčetného lékaře je stále nejasný, soud byl odročen

Ani po pětihodinovém výslechu dvou znalců, neurologa a psychiatra, soud nevynesl verdikt nad osudem mělnického lékaře Jiřího Pasovského, který zastřelil nigerijského konzula. K rozhodnutí o tom, zda lékař zůstane v ústavu, či ne, chce senát ještě vyslechnou dalšího znalce. Požádal také o aktualizaci posudku zdravotního stavu. Líčení bylo odročeno na konec srpna.

Pasovský v únoru zastřelil v budově nigerijského velvyslanectví v pražských Střešovicích konzula a postřelil recepčního. Po činu se zhroutil. Znalci nedávno konstatovali, že muž byl v době činu nepříčetný, a jeho stíhání bylo zastaveno. Žalobkyně jej nechala převézt z pražské pankrácké vazební věznice do psychiatrické léčebny v Bohnicích a navrhla pro něj ochrannou ústavní léčbu. O té musí rozhodnout soud.

Čin Pasovského je spojován s jeho prodělečným obchodováním v Nigérii. Lékař se zřejmě stal obětí podvodníků. Podle svědků chodil muž asi rok na nigerijské velvyslanectví s cílem získat své peníze zpět. V osudný den mu prý konzul nabídl pomoc za podmínky, že získá polovinu z navrácené částky. Žádost lékaře rozzuřila. Vypověděl, že konzul po něm skočil a začal ho škrtit. Další události si Pasovský nepamatuje, vědomí prý nabral až druhý den. Podle žalobkyně je setrvání Pasovského na svobodě nebezpečné, protože nelze vyloučit recidivu agrese. "Bude pod tlakem věřitelů, tato situace odstraněna nebyla, naopak se stupňuje," uvedla státní zástupkyně.

Děti cizinců s dlouhodobým pobytem budou mít nárok na pojištění

Děti cizinců s dlouhodobým pobytem v České republice by měly mít nárok na zdravotní pojištění za stejných podmínek jako čeští občané. Vyplývá to z návrhu zákona, který ve středu schválil kabinet. Pokud ho schválí i parlament, mohly by je jejich pečovatelé pojistit od počátku příštího roku u kterékoliv zdravotní pojišťovny. Pojištění ale pro tyto děti nebude povinné. Většinou totiž už mají pojistku v zemi, odkud přicházejí. Zákon bude proto především pro děti, které se v ČR narodí, nebo pro ty, v jejichž zemi nelze pojistku pro ČR uzavřít. Jde o nezaopatřené dětí do 18 let s vízem na dobu delší než 90 dní, které žijí s rodiči nebo pěstouny. Nebude se vztahovat na opuštěné děti v ústavech. Cílem je usnadnit soužití rodin s dětmi. Této možnosti by se měli chopit lidé usilující o integraci do české společnosti. Většinou v republice pracují nebo podnikají a chtějí vést i normální rodinný život.

Uplatňování zákona podle ministerstva zdravotnictví finančně nezatíží státní pokladnu. Pojistné ve výši 837 korun totiž budou za tyto děti platit jejich rodiče nebo pěstouni. Nebudou tedy zahrnuty do skupiny pojištěnců, za které pojistné hradí stát. Dalšího zatížení se prý nemusejí obávat ani pojišťovny, protože pojistné podle jeho výpočtů odpovídá průměrným nákladům na zdravotní péčí. Zneužívání má zabránit opatření, podle něhož musí dospělý předložit lékaři průkaz pojištěnce a potvrzení o zaplaceném pojistném.

Budvar uspěl ve sporech s AB v Tádžikistánu a na Tchaj-wanu

Odvolací úřad v Tádžikistánu vyhověl námitkám Budějovického Budvaru vzneseným proti registraci ochranné známky Bud společnosti Anheuser-Busch (AB). Jediným oprávněným vlastníkem této ochranné známky v Tádžikistánu je tedy Budějovický Budvar. Úřad rozhodl o výmazu ochranné známky Bud, kterou si americká společnost nechala zapsat dne 20. ledna 1994, z registru ochranných známek a zapsal do něj vlastnické právo Budvaru. "V Tádžikistánu jsme jediným oprávněným vlastníkem ochranných známek obsahujících pojem Budweiser. Současné rozhodnutí ohledně ochranné známky Bud posiluje naše obchodní pozice v této středoasijské republice," uvedl v tiskové zprávě ředitel Budvaru Jiří Boček. Připomněl, že dalším úspěšným známkoprávním sporem Budvaru v Asii je rozhodnutí tchajwanských orgánů. Tchajwanský Nejvyšší správní soud totiž konečným rozhodnutím zamítl námitky společnosti AB proti přihláškám ochranné známky Budějovický Budvar tímto jihočeským pivovarem. Potvrdil tak rozhodnutí tchajwanského patentového úřadu z roku 1999 i verdikt ministerstva hospodářství, k němuž se společnost AB odvolala. Podle tchajwanského Nejvyššího správního soudu nejsou ochranné známky společností Budějovický Budvar a Anheuser-Busch zaměnitelně podobné.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. Své obchodní pozice a práva k nim nyní brání před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. Kromě Tádžikistánu a Tchaj-wanu zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Řecku, Portugalsku či Dánsku, Švédsku a Finsku.

Budějovický Budvar nyní vyváží svůj prémiový ležák do více než 60 zemí pěti světadílů. Po 62 letech se rovněž vrátil na trh USA a Kanady, kam na základě nevýhodné a pod nátlakem uzavřené smlouvy z roku 1939 exportuje svůj ležák pod alternativním obchodním jménem Czechvar.

Karlova univerzita zjistila ve Faustově domě škody za 3,5 milionu

Požár ve Faustově domě na pražském Karlově náměstí způsobil minulý týden daleko větší škody než se původně odhadovalo. Hasiči předpokládali, že následky ohně si nevyžádají více než půl milionu korun. Univerzita Karlova, jež v objektu sídlí, však škodu na nemovitosti a zařízení nyní vyčíslila na 3,5 milionu korun. "Největší částku, přibližně dva miliony korun, si vyžádají stavební práce," řekla ČTK Vlasta Helekalová z 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity. V křídle budovy, v němž hořelo, jsou studijní místnosti a kanceláře. Při požáru i jeho hašení se propadly stropy mezi patry. Z hlediska památkářů utrpělo v historickém domě především schodiště s barokní štukovou výzdobou, které si vyžádá nákladné restaurování. Tiskoviny a knihy v knihovnách podle Helekalové příliš neutrpěly, poškozené je hlavně vybavení.

Mluvčí vyšetřovatelů pražských hasičů Václav Hladík ČTK řekl, že hasiči stále ještě neznají příčinu požáru. Domnívají se, že mohl být založen úmyslně, neboť se začal šířit ze dvou míst. Hasiči při požáru evakuovali šest lidí. Jedna žena měla těžce popálené dýchací cesty a byla spolu s dalšími třemi lidmi hospitalizována. Dva se přiotrávili kouřem, další žena měla dechové potíže způsobené zřejmě stresem.

Faustův dům, jehož historie sahá do 12. století, je součástí areálu Všeobecné fakultní nemocnice a jako jedna z mála staveb pamatuje založení Karlova náměstí, dříve Dobytčího trhu. V 16. století v domě bydlel jeden z původců faustovské legendy, lékárník Edvard Kelly známý ze dvora Rudolfa II. Dům však nese pojmenování po doktoru Faustovi, který žil na přelomu 15. a 16. století v Německu. V roce 1945 dům zasáhla jedna z bomb angloamerického letectva, stavba však vydržela.

O klenoty je stále velký zájem, ve středu se brány zavřely v poledne

Ani po týdnu neochabl zájem veřejnosti o české korunovační klenoty, které budou do neděle vystaveny ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Ve středu musely být brány do Jižních zahrad, odkud vede přístup do expozice, zavřeny asi hodinu před polednem. Každý den se před vitrínou s klenoty zastaví asi 3500 návštěvníků, řekla ČTK Jana Kučerová ze Správy Pražského hradu. "Stále upozorňujeme všechny, kteří se na výstavu chystají, že v okamžiku, kdy fronta zájemců dosáhne od Býčího schodiště po vchod do zahrad u Starých zámeckých schodů, brána se uzavírá. Další čekání před zahradami nemá smysl," uvedla Kučerová.

Korunovační klenoty jsou vystaveny každý den od 09:00 do 17:00, přístup do jižních zahrad od zámeckých schodů se otevírá v 08:00. Nejcennější český poklad už vidělo přes 30.000 lidí.

Kromě návštěvníků se už na klenoty těší i odborníci, kteří je budou zkoumat v pondělí, těsně před uzavřením do Korunní komory. Při posledním genealogickém průzkumu provedeném v listopadu 1998 bylo například nově určeno 17 kamenů včetně nejdůležitějšího, centrálního červeného kamene na svatováclavské koruně. Nejde o rubín, jak se vědci v minulosti domnívali, ale o rubelit, červenou odrůdu turmalínu, řekla ČTK ředitelka odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Eliška Fučíková. Podle ní jde o nejstarší osazení rubelitu na středověkém klenotu. Nově vědci určili i původ horního zelenomodrého kamene na pravé straně koruny. Nejde o safír, ale akvamarín, modrou odrůdu berylu. Dříve popisované žluté jehlice rutilu v něm jsou ve skutečnosti duté kanálky vyplněné oxidy železa, uvádí ve své odborné práci Jaroslav Hyršl, který klenoty zkoumal. Také většina z téměř dvou desítek červených kamenů na obloucích koruny, popisované dříve jako spinely, jsou ve skutečnosti rubíny. "Nepřesný je i údaj, že dva safíry na koruně jsou třetí a čtvrtý největší na světě. Podobně velkých a větších kamenů existuje mnohem více a nelze je porovnávat, protože některé jsou již vybroušené a jiné v přírodním stavu, což je i případ safírů na koruně," uvedl Hyršl. Řada safírů však podle něj patří k nejkvalitnějším na světě.

Poslední průzkum přinesl i řadu nových poznatků o původu kamenů. Všechny safíry pocházejí téměř s jistotou ze Srí Lanky, stejně jako akvamarín, uvedl Hyršl. Spinely jsou z části z Badachšánu v Afghánistánu a zčásti ze Srí Lanky. Centrální rubelit může pocházet z Afghánistánu. Smaragdy na obloucích zřejmě nepocházejí z Egypta, ale spíše z Afghánistánu nebo Pákistánu, rubíny a spinely jsou patrně ze Srí Lanky nebo Barmy.

V loňském roce mělo zbrojní průkaz 310.000 lidí

Zbrojní průkaz mělo loni v České republice zhruba 310.000 lidí. Je to o 10.000 méně než v roce 2001. Ještě před deseti lety mělo zbrojní průkaz jen 99.000 lidí. Vyplývá to z informačního materiálu ministerstva zahraničí, který schválila vláda. V poslední době mezi lidmi nejvíce narostl počet takzvaných krátkých kulových zbraní, tedy pistolí a revolverů. Z téměř 25.000 v roce 1992 se jejich počet za deset let zvýšil asi devětkrát.

Mezi lidmi nadále zůstává také mnoho neregistrovaných střelných zbraní. Podle policie není možné jejich počet odhadnout. K rámcové představě může sloužit skutečnost, že loni policisté řešili přes 600 případů nedovoleného ozbrojování. Během policejní amnestie, která byla vyhlášena v souvislosti se změnou legislativy týkající se zbraní, odevzdali lidé v první polovině letošního roku přes 4000 střelných zbraní držených bez povolení.

Parlament zákony upravil, aby odpovídaly normám EU. Kvůli obavám z nového zákona o zbraních a střelivu, který zpřísnil podmínky pro držení zbraní, se koncem loňského roku zvýšil zájem o získání zbrojního průkazu. Materiál ministerstva zahraničí rovněž pojednává o exportu a importu zbraní. Loni se v České republice vyrobilo přes 37.000 pistolí. Dovezlo se asi 15.000 loveckých pušek a víc než 14.000 pistolí.

V ČR převládá trend poptávky po kvalitních domácích vínech

Tuzemští konzumenti zvyšují poptávku po kvalitních domácích vínech a jsou ochotni za ně i více zaplatit. Vyplývá to z pololetního zvýšení prodeje nejlepší řady Exclusive firmy Vinium Velké Pavlovice o 12,4 procenta, tedy o dva miliony korun. Zisk firmy se blíží téměř ke třiceti milionům Kč, řekl ČTK generální ředitel Radim Štěpánek. Jeden z největších domácích výrobců takzvaných tichých vín plánuje letos asi jedenáctiprocentní nárůst tržeb na 365 milionů korun, z toho 315 milionů Kč ve vlastních výrobcích. Uvádí proto na trh nová vína Cabernet Sauvignon a Merlot v řadě, určené pro gastronomii a vinotéky. Součástí sortimentu se stalo ledové víno, nyní mezi spotřebiteli značně oblíbené. "Plánovaný provozní zisk činí letos 20 milionů korun," doplnil Štěpánek. Vinium se nebrání ani kvalitním zahraničním výrobkům a hodlá do sortimentu zařadit i vína z Chile, Austrálie a Jihoafrické republiky. Loni prodala firma ve své nejvyšší produktové řadě přes půl milionu lahví a letos nabídne ze svých sklepů vína v cenovém rozpětí 100 až 200 korun.

PwC: V ČR roste počet odhalených případů hospodářské kriminality

Na 27 procent firem v tuzemsku se v posledních dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, což představuje sedmiprocentní nárůst od roku 2001. V západní Evropě se s ekonomickou kriminalitou setkalo v uvedeném období 34 procent firem. Vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), který firma prezentovala na tiskové konferenci. Česká republika tak vychází ze srovnání na první pohled lépe, podle představitelů PwC to však může znamenat, že české firmy mají rezervy v odhalování tohoto nešvaru. "Z hlediska výskytu hospodářské kriminality Česká republika vykazuje nižší číslo než západní Evropa. To si vysvětlujeme tím, že v České republice je odhaleno menší procento případů," řekla Helena Čadanová z PwC při prezentaci studie.

Úbytek členů křesťanských církví

Českobratrská církev evangelická, stejně jako další křesťanské církve, zaznamenává od 90. let úbytek registrovaných členů. Kvůli vylidňování některých sborů ji zřejmě čeká restrukturalizace. "V prostředí, v němž žijeme, zájem o organizované členství není, a to ani v politických stranách, které jsou u moci," vidí situaci v širších souvislostech synodní senior Pavel Smetana. Také farář Joel Ruml, který ho na podzim vystřídá ve funkci, se nechce nechat otázkou "Kolik nás je?" příliš fascinovat. "Lidé nechtějí být registrováni, tak se nepřihlásí. Ale existuje oblak svědků, sympatizantů - lidé, kteří dávají najevo, že o církvi vědí a přemýšlejí...," řekl ČTK Ruml. "Ano, restrukturalizace bude potřebná, ale mám dojem, že je třeba začít zevnitř, uchopením toho, co církev je, co má být v tomto světě, ve společnosti, pokusit se posunout myšlení členů sborů a církve. Od toho by se teprve mělo odvíjet něco institučního nebo strukturálního," řekl ČTK farář Pavel Klinecký, nově zvolený člen synodní rady. Jako prioritu vidí, jak jednotliví členové sborů rozumějí své odpovědnosti za církev. Církev by měla sloužit společnosti a společnost to může podle Klineckého dát nějak najevo; ale ne tak, že si ji bude platit. Církev by tedy rozhodně měla mířit k osamostatnění od státní dotace, ale měl by to být postup po fázích, ne radikální, řekl. Jak to bude v budoucnu vypadat s církvemi, nedovede odhadnout ani Smetana. "Sám ale věřím, že evangelická tradice ztělesňuje v našem národě řadu prvků, které jsou moderní, a že budou lidé, kteří se budou k církvi hlásit," zdůraznil. Dosavadního synodního seniora podle jeho slov tíží odpovědnost za lidi, kteří se nesetkali s evangeliem. "Čas letí, ale je to zřejmě dlouhodobá vytrvalá práce. Co se zameškalo v poválečném období, bude se asi dlouho napravovat," konstatoval.

Jako pozitivní v české společnosti Smetana vidí, a to podle svých slov dokonce u naprosto sekulárních politiků, že si uvědomují, i když nehovoří o duchovních hodnotách, že "bez mravních hodnot to nejde". Smetana proto doufá, že úsilí církví nastolit nové mravní tradice bude společnost podporovat. Hodně v té souvislosti synodní senior očekává od vstupu do Evropy. "Najednou budeme napojeni na země tradičně křesťanské, ve kterých je sice sekularizace velmi silná, ale nebyla v nich přerušena kontinuita duchovního, mravního života. A to by nám mohlo pomoci v zápasu, který vedeme," řekl.

Stát dá šanci nejen olympijským ale i méně atraktivním sportům

Stát dá šanci i méně obvyklým sportům, které jsou oblíbené mezi mládeží. Peněz je ale málo, a tak bude i nadále především podporovat olympijské disciplíny a špičkové sportovce. Státní sportovní politiku na léta 2004 až 2006 schválila ve středu vláda. Ze státního rozpočtu jde na podporu sportu více než miliarda korun. Počítat s více penězi nelze kvůli chystaným úsporám. Zhruba totéž ještě poskytuje akciová společnost Sazka a kraje. Účelem dotací je zpřístupnit sport zájemcům nebo je k němu přilákat. Proto bude stát podporovat stavbu univerzálních hřišť pro veřejnost. Veřejně přístupná by měla být i školní sportovní zařízení, aby byla plně využita. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tím chce změnit trend, kdy lidé dávají přednost individuálním sportovním aktivitám před kolektivními. Podílet by se na tom měly i obce a kraje, které financují například stavbu cyklostezek nebo plaveckých bazénů. Pohybově nadané děti by měly dostat příležitost ve sportovních třídách, specializovaných gymnáziích nebo sportovních centrech. Dotaci dostanou i svazy, které se věnují talentované mládeži. Pohyb ale nebude odepřen ani ostatním dětem. Přilákat jich co nejvíc na hřiště je ale podle ministerských úředníků obtížné, protože mnohé mají jiné zájmy a sport je nebaví.

Kleinův Borůvkový vrch vyhrál bratislavský Eskulapův festival

Televizní film režiséra Dušana Kleina Borůvkový vrch získal první cenu na bratislavském Eskulapově mezinárodním filmovém a televizním festivalu hraných a dokumentárních filmů o zdraví. Snímek je tragikomickým příběhem muže, který musí zažít velmi mnoho, včetně rozpadu těch nejintimnějších vztahů a infarktu, aby nalezl sám sebe, ztracenou důstojnost a radost ze života. Hlavního hrdinu ztvárnil Miroslav Donutil, v dalších rolích se objevili například Zlata Adamovská, Pavel Zedníček, Pavel Trojan a Jiří Hálek. Zajímavé a příjemné na natáčení Borůvkového vrchu podle Kleina bylo, že tragikomický příběh napsal autor scénáře Eduard Verner inspirován svým vlastním zážitkem. "Smutné je, že nakonec skutečně zemřel," podotkl. Dramaturg a scenárista Verner zemřel počátkem března ve věku nedožitých šedesáti let.

Nedávno režisér podle svých slov ukončil natáčení třídílného televizního filmu I ve smrti jsme sami podle německého autora Hanse Fallady. Zároveň Klein točí seriál Strážci duší, který by měl být jakousi českou obměnou Akt X. V hlavních rolích se objeví Lukáš Vaculík a Zuzana Norisová. Klein natočil také celovečerní snímky Radikální řez, Dobří holubi se vracejí a mnoho dalších televizních filmů, mimo jiné desetidílné Hříchy pro pátera Knoxe.

Ze sportu:

Fotbalista Radek Slončík se po třech letech vrací do Baníku Ostrava. Třicetiletý ofenzivní záložník, který má za sebou angažmá v maďarské Újpesti a Spartě, s vedením slezského klubu podepsal dvouletou smlouvu.

Český basketbalový reprezentant Luboš Bartoň změnil v italské lize působiště. Poté, co pomohl Skipperu Boloňa k účasti ve finále, přestoupil do třetího týmu uplynulého ročníku Virtus Lottomatica Řím. Podle oficiální stránky klubu podepsal Bartoň v italské metropoli smlouvu do roku 2005.

Počasí

Ve čtvrtek bude oblačno, ale v Čechách se později částečně vyjasní, místy se objeví přeháňky. Teploty 18 až 22, na jihozápadě a jihu území až 24 stupňů. Mírný severozápadní vítr.