2004 - 28. OH v Athénách

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

První OH 3. tisíciletí se vrátily na místo svého zrodu - do Řecka. Hry 28. olympiády hostily Athény, které se této pocty dočkaly po 108 letech. Staly se tak po Paříži, Londýně a Los Angeles čtvrtou světovou metropolí, která uspořádala hry podruhé.

Tyto OH mají mnozí z vás jistě ještě v živé paměti. Zatímco na premiérovou novodobou olympiádu roku 1896 dorazilo do řecké metropole něco málo přes 300 výhradně mužských sportovců ze 13 zemí, v roce 2004 se představilo athénskému publiku 10 864 můžů i žen z rekordních 202 zemí. Řekové měli obrovské problémy s výstavbou sportovišť, kterou ochromily časté stávky místních dělníků i vysychající státní pokladna. Např. olympijský bazén tak nakonec postrádal původně plánovanou střechu a ostatní stadiony a haly byly doslova ušity horkou jehlou za 5 sekund 12. Naopak poměrně úspěšně se organizátoři vypořádali s hrozícím dopravním kolapsem. Obrovské náklady si vyžádala rozsáhlá bezpečnostní opatření. Nezvykle vysoký byl počet sportovců nachytaných při dopingu. Testy neprošlo 24 reprezentantů, někteří museli vracet zlatou medaili, jako např. maďarský diskař Robert Fazekas a další k soutěžím vůbec nenastoupili. To se týkalo především domácích atletických hvězd Ekateriny Thanouové a Kostase Kenterise, což vzbudilo obrovskou nevoli řeckých fanoušků, kteří na protest totálně vypískali sprinterské finále na 200 m. Hrdiny 28. OH se stali americký plavec Michael Phelps, chilský tenista Nicolas Massu, rumunská gymnastka Catalina Ponorová a marocký běžec Hicham El Guerrouj. Česká rekordní výprava čítající 142 sportovců vybojovala 8 medailí. Zlatem se ověnčil desetibojař Roman Šebrle.