28. říjen v projevech našich prezidentů

T.G.Masaryk

28. října si připomínáme 95. výročí vzniku samostatného Československa. Tento den je i v České republice státním svátkem. To, jak ho politici i veřejnost v minulých desetiletích oslavovali, co zdůrazňovali a co naopak zamlčovali, s jakým étosem či patosem o něm mluvili, hodně vypovídá i o moderních dějinách našeho státu. A právě takovou cestu historií prostřednictvím nahrávek z archivu Českého rozhlasu vám teď nabízí náš dnešní pořad.

T.G.Masaryk
28. října si připomínáme 95. výročí vzniku samostatného Československa. Tento den je i v České republice státním svátkem. To, jak ho politici i veřejnost v minulých desetiletích oslavovali, co zdůrazňovali a co naopak zamlčovali, s jakým étosem či patosem o něm mluvili, hodně vypovídá i o moderních dějinách našeho státu. A právě takovou cestu historií prostřednictvím nahrávek z archivu Českého rozhlasu vám teď nabízí náš dnešní pořad.

28. října 1918, kdy byla v důsledku poněkud chaotického a překotného vývoje vyhlášená samostatná Republika československá, rozhlas ještě neexistoval, takže tyto revoluční události nemohl zachytit. Už o deset let později, tedy v roce 1928, však zaznamenal poselství prezidenta T.G.Masaryka k československému národu.

/ukázka z projevu TGM z r. 1928/

Etos masarykovské první republiky, kdy se zdůrazňovaly humanitní ideály a demokracie, vystřídal v letech druhé světové války pocit ohrožení i touha porazit nacismus. V okupovaných Čechách se samozřejmě 28. říjen nemohl slavit vůbec, lidé si tento svátek připomínali tajně. Ve svých pravidelných promluvách z Londýna ho ale ve vysílání BBC v r. 1944 připomněl například ministr exilové vlády Jaroslav Stránský.

/ukázka z projevu Jaroslava Stránského v BBC z r. 1944/

Jaroslav Stránský,  foto: Wikipedie,  free
Už o rok později, v roce 1945, se ale 28. říjen opět slavil - s hudbou, projevy i vojenskou přehlídkou. Vystoupil na ní i prezident Edvard Beneš. Zdůraznil přitom hrdinství československých vojáků v letech druhé světové války a vyzval je, aby byli vždy připraveni hájit svou vlast! Paradoxně to byl právě on, kdo rozhodl o neslavném konci mobilizace čs. armády v r. 1938 a přijal mnichovský diktát. Pohraniční pevnosti tak byly předány Hitlerovi prakticky bez jediného výstřelu...

/ukázka z projevu Edvarda Beneše k 28. říjnu 1945/ A při stejné příležitosti promluvil i tehdejší ministr obrany, hrdina od Buzuluku a Dukly, generál Ludvík Svoboda. Tehdy ještě vyzdvihoval nejen hrdinství vojáků své, tedy východní armády, ale i těch, kteří bojovali na Západě. Zmínil se přitom i o československých letcích:

/ukázka z projevu generála Ludvíka Svobody k 28. říjnu 1945/

Generál Ludvík Svoboda,  foto: archiv Českého rozhlasu
Uběhly však pouhé tři roky a po únoru 1948 se už při oslavách 28. října mluvilo docela jinak. Pryč byly masarykovské humanitní ideály i hrdinství československých letců v RAF. Prezident Klement Gottwald už pateticky oslavoval Sovětský svaz a tehdejší premiér Antonín Zápotocký vyhlásil první, gottwaldovskou pětiletku. A hned taky vyhrožoval všem, kdo ji nebudou plnit!

/ukázka z projevů Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého z r. 1948/

Muselo uběhnout dalších téměř padesát let, než o 28. říjnu promluvil československý a později český prezident Václav Havel o 28. říjnu opět civilně a bez patosu. Právě při státním svátku v roce 1994 s ním i s jeho první ženou Olgou natáčela Eva Hůlková. Neokázalými slovy přitom Olga Havlová řekla jen trochu jinak totéž, co prezident TGM v roce 1928…

/ukázka z rozhovoru Evy Hůlkové s Václavem a Olgou Havlovými dne 28. října 1944/