65 let Radia Praha

mikrofon

Radio Praha slaví v těchto dnech výročí. 31. srpna před šedesáti pěti lety začal Československý rozhlas na krátkých vlnách pravidelně vysílat do zahraničí. V následujících minutách se za pomoci archivních záznamů a vzpomínek pamětníků ohlédneme do minulosti naší stanice. Připravil Vilém Faltýnek.

Tato poselství měla v předválečné atmosféře speciální význam, který je zvlášť patrný z projevu Čapkova.

mikrofon
Československé rozhlasové vysílání v podstatě překračovalo hranice republiky od samotného začátku. Pokusy o cíleně zahraniční vysílání se datují už druhé poloviny dvacátých let. Pravidelně se začalo vysílat z nově postavené krátkovlnné stanice v Poděbradech v létě roku 1936. Toto první období patří k málo zmapovaným. Nevíme toho moc o chodu tehdejší redakce, která připravovala pořady do zahraničí. O to cennější je vzpomínka žijící pamětnice Boženy Trojanové, která byla v druhé polovině 30. let mezi prvními hlasatelkami takzvaného "krátkovlnného vysílání". Z rozhovoru, který s ní natočil současný ředitel Radia Praha Miroslav Krupička, jsem vybral následujícící vzpomínku. Přestože všichni pracovníci rozhlasu působili v jediné budově na dnešní Vinohradské třídě, zahraniční redakce byla, jak se zdá, světem sám pro sebe. Vzpomínka paní Trojanové přináší mnoho cenných informací. Víme, že se vysílalo předvším česky a slovensky, německy, anglicky, francouzsky, španělsky a dokonce rusínsky a příležitostně i v jiných jazycích. Víme také, že se připravovaly dva programy: jeden určený pro Evropu a druhý pro Severní Ameriku, tedy z velké části právě pro krajany. Předválečné zahraniční vysílání vrcholilo v roce 1937 a 38. V archivu se zachovalo vánoční poselství Karla Čapka Rabíndranáthu Thákurovi a Františka Křížíka Albertu Einsteinovi. Samotným poselstvím předcházelo napínavé očekávání, zda se podaří navázat spojení s Princetonem a s Indií. Spojení se podařilo, oba oslovení telegraficky obratem odpověděli. Tyto záznamy jsou cenné i proto, že je tu dokumentována tehdejší znělka vysílání do zahraničí. Kromě hlasatele Julo Horvátha, na kterého vzpomínala Božena Trojanová, působil v redakci také taky hlasatel Ivan Jelínek. Ten četl necelý rok po tomto zdařilém pokusu o mezinárodní spojení dva projevy Karla Čapka. Byly určeny domácím československým posluchačům, ale krátkovlnné vysílání cítilo povinnost předat je i krajanům v Americe. Psalo se 20. září. V těch dnech politikové Evropy jednali s Hitlerem o vydání Československého pohraničí. Tři měsíce na to Čapek umírá, za další tři měsíce republiku obsazují fašisté. Trojanová vysílala toho dne, kdy přišel německý voják a krátkovlnné vysílání do zahraničí ukončil.

Krátkovlnné vysílání těsně po válce je dosud zahaleno tajemstvím. Nevíme, kdy přesně a v jakém rozsahu bylo obnoveno, nevíme ani přesně, kdy se objevila nová znělka: Po válce se zvýšil počet vysílacích jazyků i rozsah odvysílaného programu. Rozhlas se stal nástojem "ideologického boje" se západem. Po roce 1948 Radio Praha připravovalo jiný program pro západní země a jiný pro státy, kde vládli komunisté. Zvukové dokumenty se nezachovaly. Nejstarší existující záznam je až z roku 1956, jsou to ukázky z opery Rusalka v esperantu. Máme také několik relací na společenská témata, jako výročí vyhlazení Lidic, reportáž z návratu Jurie Gagarina z prvního letu do vesmíru v roce 1961, záznam, Chruščovova projevu.

Tato vánoční poselství měla svoji důležitost pro tvůrce (proto byla úkládána do archivu) i pro posluchače. Potvrzení dostáváme od současného posluchače Radia Praha, publicisty Jiřího Ješe. Ale pojďme od idylizujících vzpomínek k realitě. Toto je volání krátkovlnného vysílače v srpnových dnech okupace, jak je zachytili zahraniční posluchači. Použili je tvůrci Radio Neederlands v pořadu o krátkovlných rádiích. Jiná ukázka zachycuje vysílání v angličtině, které informuje o situaci v okupované zemi. Následující léta normalizace překlenuje hluboké mlčení archívů. Až z konce osmdesátých let máme k dispozici pořad Nad dopisy posluchačů, ve kterém tehdejší ředitelka Radia Praha Helena Landovská hovoří o desetitisícových dopisových ohlasech zahraničního vysílání. Z jejích slov, třebaže už z období perestrojky, si můžeme domýšlet, jak muselo po ideologické stránce vypadat vysílání celého dvacetiletého období. Myslím, že je namístě zavřít dveře archivu. Na naší rychlé procházce minulostí Radia Praha jsme se ostatně dostali skoro ke konci. Po Listopadu 89 se Radio Praha vrací ke své primární, tedy komunikační a informativní funkci. Český rozhlas 7 - Radio Praha je stanice zaměřená především na zpravodajství. Počet redakcí se počátkem 90. let snížil na pět - anglickou, francouzskou, německou, španělskou a krajanskou. V současné době vysílá v šesti jazycích včetně ruštiny. Dvanáct půlhodinových relací denně mohou poslouchat lidé v přibližně 60 zemích. Od roku 1994 vysílá Radio Praha i na internetu. Ročně má asi 130.000 posluchačů.