Anežský klášter - první ukázka gotického slohu v Praze

Zajímavou pražskou stavbou je klášter sv. Anežky české. Stojí na nábřeží Vltavy a kromě obrazů mistra Theodorika a Mistra vyšebrodského oltáře tu najdete unikátní kostely a koncertní síň. K návštěvě vás zve Zdeňka Kuchyňová.

Anežský klášter (Foto: Kristýna Maková)

Klášter sv. Anežky české je vůbec první ukázkou gotického slohu v Praze spolu se Staronovou synagogou. Obě stavby byly založeny kolem roku 1230. Klášter klarisek založila Anežka Přemyslovna, příslušnice tehdejšího vládnoucího rodu, která byla mimořádnou duchovní osobností 13. století. Není totiž pouze zakladatelkou tohoto klášterního komplexu, kde se stala abatyší, ale založila i jediný český řeholní řád - a to řád křížovníků s červenou hvězdou. Jako každý klášter, i klášter sv. Anežky stíhaly v průběhu staletí období rozkvětu a stagnace. Dopadl na něj i osudový rok 1782, kdy byl zrušen císařem Josefem II. Jak uvedl Stanislav Marchal, nejhorší období kláštera však přišlo v 19. století.

"Klášter je sídlem pražské chudiny, v podstatě jsou to polozbořené budovy a to je také důvodem, proč je už v 90. letech 19. století založena Jednota pro obnovu tehdy kláštera blahoslavené, nikoliv ještě svaté Anežky české. Od 60. let 20. století dochází k velice významným restaurátorským pracem pro potřeby expozice Národní galerie v Praze."

Svatá Anežka ošetřuje nemocného: Oltář křižovnického velmistra Mikuláše Puchnera (Foto: Kristýna Maková)

Národní galerie tu otevřela svoji první expozici v roce 1980. Dnes tu návštěvníci najdou středověké umění v Čechách a střední Evropě. Základem exponátů je Madona, která byla nejčastějším motivem středověkých umělců. Velkou vzácností Anežského kláštera jsou dva cykly obrazů. Je zde devět maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, který patří k zakladatelům české gotické deskové malby. Cyklus obrazů má spojitost s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě v jižních Čechách. Právě pro tento klášter byl původně malován. Obrazy měli velmi zajímavou a pohnutou historii ve 20. století.

"Po vzniku Protektorátu bylo rozhodnuto, že tento cyklus je jeden z mála obrazů v českých sbírkách, který je "hoden", aby se stal součástí připravovaného tzv. vůdcova muzea v Linzi. Těsně před obsazením pohraničí v roce 1938 obrazy převezl do Prahy pod záminkou restaurování profesor Slánský a tím je zachránil před záborem. Nicméně po vzniku Protektorátu bylo německými úřady rozhodnuto, že obrazy patří do Vyšebrodského kláštera a budou tam odvezeny, ale už s vyhlídkou, aby se dostaly do muzea v Linzi. Zakrátko poté byli zdejší mniši osočeni, že poslouchají zahraniční rozhlas a bylo řečeno, že v tak mravně spustlém prostředí není možné, aby tento vyšebrodský cyklus byl, takže byl konfiskován a odvezen. Konec II. světové války strávil v šachtách solných dolů a naštěstí byl zachráněn americkou armádou, jinak už bychom se s těmi obrazy nesetkali."

Vyšebrodský oltář: Seslání Ducha svatého (Foto: Kristýna Maková)

Cyklus Mistra vyšebrodského oltáře zachycuje devět výjevů ze života Krista, od zvěstování Panně Marii až po seslání Ducha svatého. S největší pravděpodobností se cyklus zachoval kompletní a žádná deska se neztratila.

Dalším zajímavým cyklem obrazů je cyklus Mistra Theodorika, který byl dvorním umělcem císaře a krále Karla IV. a jeho syna. Původ tohoto malíře není zcela jasný. Existuje několik teorií, podle nichž pocházel z Řecka, další říká že z francouzského Avignonu. Jisté však je, že cyklus obrazů Nebeského vojska Kristova zdobil kapli sv. Kříže na Karlštejně.

Cyklus obrazů Mistra Theodorika (Foto: Kristýna Maková)

"Někdy v 19. století byly tyto obrazy dokonce považovány za pozdější kopie ze 16. století, protože se nevěřilo, že se podařilo zachovat celých 127 obrazů, celý cyklus Nebeského vojska Kristova. Mistr Theodorik je unikátní také proto, že v kontextu českého umění je to vlastně jeden z mála, ne-li jediný umělec, který je znám i jménem. Zajímavé je, že smyslem tohoto Nebeského vojska bylo především ochraňovat vzácné české i říšské a další korunovační klenoty, které byly v této kapli uloženy. Z těch obrazů si připomeňme obraz sv. Karel Veliký. Patří mezi panovníky, kteří byli prohlášeni za svaté a Karel IV. jej pro tu shodu se svým jménem považoval za osobního patrona."

Na jednom z obrazů v Anežském klášteře má být Karel IV. dokonce věrně zobrazen a to na votivním obraze arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Další zajímavostí mezi obrazy je tzv. Svatojiřská archa - první malba, na které jsou zachyceny brýle.

Anežský klášter: Kostel Krista Spasitele (Foto: Kristýna Maková)

Velkou zajímavostí Anežského kláštera jsou jeho gotické prostory - zejména kostely. Když do nich sestoupíte, máte pocit obrovského volného prostoru.

"Kostel Panny Marie je vynikající ukázka ranně gotické architektury. Byl postaven někde mezi lety 1230 - 1231- to znamená nejstarší ukázka gotického umění v Praze. Tady v tomto klášteře byla také pohřbena i sv. Anežka Přemyslovna. Její ostatky byly ale za husitských válek přeneseny do Panenského Týnce nedaleko Slaného a většina ostatků se později ztratila. Svatá Anežka v tomto prostoru i žila, ale po její smrti bylo rozhodnuto, že nikdo není hoden užívat prostory, které patřily zakladatelce kláštera, takže to bylo přeměněno na kapli svaté Máří Magdalény."

Pohřební nika svaté Anežky (Foto: Kristýna Maková)

Jak dodal Stanislav Marchal, v kostele byl pohřben mimo jiné i Václav I. a královna Kunhuta Uherská. Na kostel Panny Marie pak navazuje kostel sv. Salvátora. Oba kostely odděloval vítězný oblouk, na kterém jsou kamenné hlavy českých králů a královen.