ANO i NE radaru
Washington a Praha stvrdily minulý týden dohodu o vzniku radaru protiraketového deštníku USA v Česku. Smlouvu v Praze podepsali ministři zahraničí obou zemí Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg. Český premiér Mirek Topolánek vyslovil přesvědčení, že dohoda úspěšně projde ratifikačním procesem. V českém parlamentu však smlouva vůbec nemá jistou podporu. Podle posledních průzkumů jsou proti americké základně přibližně tři pětiny obyvatel České republiky. Podpis smlouvy vyvolal řadu protestů doma i v zahraničí. Nabízím některé z nich.
To podvečerní demonstrace odpůrců radaru se zúčastnilo nejméně 1500 osob. Šéf pořádající iniciativy Ne základnám Jan Tamáš po svém zhodnotil podpis smlouvy o radaru:
Mezi protestujícími byli i obyvatele brdských obcí ležících poblíž plánované výstavby amerického radaru. Těm vadí, že jim vláda neposkytla dostatek informací, kterým by mohli uvěřit. A jak řekl reportérce České televize jeden z obyvatel obce Trokavec, obavy mají zejména z ohrožení svého zdraví:
Proti umístění amerického radaru na našem území je také celá řada známých osobností, například filozof Erazim Kohák:
"Jsem naprosto jednoznačně proti. Nechtěl jsem tady Němce, nechtěl jsem tady Rusy, a nechci tady ani Američany, jak je mám rád. Má proto vlastně tři důvody: Ten první je, jak nám to tato vláda nacpala do chřtánu. Když si pomyslíte, že to je naprosto zásadní otázka, tady jde o svrchovanost naší země, těžce bráněnou. 70 procent lidí se vyjadřuje znovu a znovu proti. A přitom vláda má minimální mandát, založený na dvou přeběhlících. A jedná s vládou, která má ještě slabší mandát, ve Spojených státech. Ten druhý, bezpečnostní důvod: Jestliže je v tomto světě nějaké nebezpečí takového klasického, válečného typu, tak je to jenom to, že americká politika imperiálního pokusu ovládnout ropné zdroje po celém světě nás zatáhne do konfliktu. Však se podívejte, kdo začíná války v posledních deseti letech. Nechci, abychom se stali pěšáky v amerických ropných válkách. No a ten třetí důvod je daleko více osobní: Amerika je velice blízká srdci mému. Mám manželku z dovozu, americkou občanku. Mám děti, to jsou Američané. Sám jsem tam mnoho let žil, a vidím, jak Bushova politika Ameriku ničí morálně, psychologicky také. Nechci, aby se moje země podílela na politice, která takhle škodí zemi, kterou mám také rád."
Někdejší český prezident Václav Havel ale obavu, že by Rusko teď zahrnulo Česko mezi své případné vojenské cíle, nesdílí. Českému rozhlasu to řekl v exkluzivním rozhovoru:
Podle americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové podpis dohody o stavbě amerického radaru v Česku znamená důležitý mezník. Tento dokument ale ještě musí schválit parlament a podepsat prezident, a to nebude snadné. Protiradarově je totiž naladěna nejen opozice, ale také někteří zákonodárci z vládní koalice. U zelených to vedle odbojných poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové je také ministr školství Ondřej Liška, který jako jediný ve vládě pro radar nehlasoval:
"Neočekávám, že by se vyskytla nějaká nová fakta, která by mé rozhodnutí a můj postoj zvrátila."
Občanští demokraté jsou v otázce radaru svorní, ale u lidovců je proti němu minimálně poslanec Ludvík Hovorka. Šéf křesťanských demokratů Jiří Čunek však sází na jeho racionální uvažování:
"Ludvík Hovorka určitě pod tíhou pádných argumentů, které jsou racionální, ty věci snad dokáže posoudit."
Prezident Václav Klaus už prohlásil, že je připraven "bez váhání" tuto smlouvu podepsat.
