Apartmán v televizní věži na Žižkově
Z pohodlného lůžka hotelu Sky Suite máte Prahu pod sebou jako na dlani. Široká okna apartmánu jsou obrácena k východu. Takže máte i z postele zaručené, že vycházející slunce uvidíte v Praze jako první.
Přímo božský výhled na východ slunce utiší bolístku některých hostů, kteří se ještě večer nemohli smířit s faktem, že ze svého pokoje nevidí Pražský hrad. To si ale už vynahradili při večeři v restauraci Oblaca, kde je pro hotelové hosty pokaždé vyhrazený stůl s nejlepší vyhlídkou na Hradčany.
Nesnadné začátky
Televizní vysílač na Žižkově je už přes třicet let nepřehlédnutelným symbolem Prahy. Dlouhá léta budil vášnivé diskuse. Některým lidem se od začátku líbil, jiní, a těch bylo více, ho zatracovali. Negativní hodnocení většinou vycházela z tehdejší hektické doby. Odpůrci věž brali jako relikt odcházející komunistické éry. Většinou netušili, že mohlo být ještě hůře. Původním záměrem bylo postavit jednoduchý vysílač jako je třeba Krašov v Západních Čechách. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů. Nakonec zvítězila unikátní futuristická varianta z ocelobetonu. Aulický prosadil třístožárovou konstrukci, protože, jak říkal, bude mít vyšší životnost, užitnou hodnotu i stabilitu. Nicméně konec roku 1989 přinesl vlnu občanských protestů, které stavbu úplně zastavily. Dokonce se ozývaly požadavky na její zbourání. Až v průběhu dalšího roku se práce znovu rozeběhly a v březnu 1991 se ze žižkovské věže začalo vysílat. Od února 1992 byla věž s restaurací a vyhlídkou otevřena pro veřejnost.
Vyhlídka pro bystrozraké
V letech 2011-2012 prošla věž kompletní rekonstrukcí interiérů. Tým uznávaných českých architektů a umělců dostal úkol navrhnout nové prostory a vytvořit interaktivní prostředí. Objekt si pronajala společnost Oreathea, která po celkové modernizaci zřídila luxusní restauraci Oblaca a Bistro 66 (číslo je podle výšky, ve které leží) a vyhlídky, která je ještě výše. Uvnitř věže vznikl unikátní jednopokojový hotel, nejmenší v České republice, ve kterém vás jedna noc vyjde zhruba na 25 tisíc korun. Žižkovská televizní věž se následně přejmenovala na Tower Park Praha. Manažera Dominika Ducháče jsme se zeptali, kdo o luxusní apartmán nejčastěji projevuje zájem?
"Naši klienti si pobyt objednávají třeba k žádosti o ruku nebo k nějakému výročí. Tahle část hostů si ubytování objednává daleko dopředu. A pak jsou tací, kteří to chtějí mít jenom jako zážitek a je jim jedno kdy. A protože máme docela zajímavé slevy, tak toho využívají a zaplatí ze dne na den, nebo dva dny dopředu. Naše klientela se skládá z pravidla asi tak z devadesáti procent z českých hostů. Když přijede návštěvník z ciziny, tak zpravidla tu chce být několik dní."
Se svými 216 metry je Žižkovská věž nejen nejvyšší stavbou v Praze, ale také nejvyšší věží s nejvyšší vyhlídkovou plošinou u nás (93 metrů).
Trpíte závratěmi?
Stalo se někdy, že se ve výškovém apartmánu na žižkovské věži ubytoval někdo, kdo trpí závratěmi?
"Stává se, že někteří naši hosté se necítí dobře už když nastupují do výtahu. Není to tak, že se jich zmocní panika až když stanou proti sklům na pokoji. Spíše trpí nějakým projevem klaustrofobie. Takže už ve výtahu se bojí těch uzavřených prostor a pak, když vystoupí třeba v restauraci, tak se zpravidla nepřibližují k oknům. Takže jsem tu několikrát zažil takové hosty. Ale nikdy je to nevedlo k tomu, aby odjeli. Naopak, možná o tom vyprávěli známým jako o nevšedním zážitku", vypráví Dominik Ducháč.
Jisté je, že odtud máte celou Prahu jako na dlani. Na prvním místě samozřejmě Hradčany. Ale i další známé stavby, Kongresové centrum, kostel svaté Ludmily na Náměstí míru, Vítkov, Vyšehrad… Některé objekty musíte pracněji hledat v husté zástavbě hlavního města. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout až 100 kilometrů daleko. Směrem na sever za hezkého počasí vidíte Ještěd, nebo Krkonoše, na druhou stranu třeba vysílač Cukrák, který je docela blízko. Většina návštěvníků, ať už hotelových hostů, nebo návštěvníků restauračních zařízení se shoduje v tom, že ještě krásnější je pohled na večerní, nebo noční Prahu. Proto jsou také všechny stoly v restauraci i bistru každý večer obsazené.
Jídelníček nad Prahou
Zdejší kuchyně nabízí spíše luxusnější jídla. „ Lidé si sem většinou přijdou vychutnat minimálně tříchodové menu, ale děláme tu i degustační meníčka, která jsou o pěti chodech. Ve vedlejším Bistru 66 od rána do tří hodin odpoledne nabízíme o něco lidovější pokrmy. Jde spíše o česká jídla jako je svíčková nebo smažený kuřecí řízek. Večer je tam už menu stejné“, říká Dominik Ducháč.
Podle hodnocení odborníků gastronomie u nás získal tým restaurace Oblaca tři Zlaté lvy, které ho řadí mezi TOP 20 podniků v České republice. Zajímavé jsou i sezónní akce, v březnu mohli návštěvníci restaurace nad Prahou ochutnávat z bohaté nabídky jídel z mořských plodů. Na podzim patřil jídelní lístek dobrotám z hub, hlavně z lišek. Po celý rok je velký zájem například o marinovaný jelení hřbet, pečeni z jablečného selátka nebo o bujabézu podle klasické receptury z Marseille.
Líbí, nelíbí
Tím, že vysílač rostl do výšky na samém konci bývalého režimu, vysloužil si posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády. Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na ideologického tajemníka, který byl vyučený krejčí. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající raketu před startem.
Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač po divadle v Baltimoru druhou nejošklivější stavbou světa i díky batolatům Davida Černého. „Malé lezoucí děti od výtvarníka Černého vysílač proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.“ Jako čtvrtou nejodpudivější stavbu světa Žižkovskou věž naposledy označila americká televize CNN. Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem, naopak architekt Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory. Po třiceti letech si většina Pražanů na Žižkovskou věž zvykla, ne že by vynikala krásou, ale ostudu hlavnímu městu rozhodně nedělá. Málokdo už ví, jaký poprask ve své době vyvolala Eiffelova věž v Paříži. Jak o ní urážlivě mluvil spisovatel Emile Zolla a další umělci. Dnes je ikonou Paříže a francouzským národním symbolem. Žižkovská věž takové ambice nemá, ale tak nějak k hlavnímu městu už patří.
Žižkovská věž a Starý židovský hřbitov
Při stavbě věže došlo ke značnému poškození jednoho z nejvýznamnějších židovských pohřebišť na území metropole, Starého olšanského hřbitova. Založen byl koncem 17. století a od konce 18. století sloužil jako hřbitov pro pražskou židovskou komunitu. Místo posledního odpočinku tu našlo téměř 38 tisíc lidí.
Přestože bylo pohřebiště od roku 1958 chráněno jako kulturní památka, stavba se na něm podepsala faktickou devastací. V rozporu s předchozí dohodou mezi pražskou židovskou obcí a památkáři o výběru a dokumentaci cenných náhrobků byly hroby i náhrobní kameny necitlivě vybagrovány. Část náhrobních kamenů dělníci rozřezali a použili pro vydláždění Václavského náměstí a Příkopu. V roce 2020 bylo při rekonstrukci dlažby objeveno na 6000 dlažebních kostek, k jejichž výrobě posloužily židovské náhrobky ze Žižkova. Dnes jsou uloženy zpět na hřbitově. Židovská obec z nich nechala vytvořit památník s názvem „Návrat kamenů“.
Související
-
10 nejslavnějších pražských hotelů
Objevte s námi kouzlo pražských hotelů, tak jak jste ho dosud nepoznali.
