Arbitráž s Kratochvílem zažehnána - na úkor koho?
České republice již nehrozí arbitráž kvůli pražským kulturním grantům, spor státu a divadelníka Petra Kratochvíla skončil dohodou. Jak jsme už informovali, americký občan a spoluvlastník divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl podal před půl rokem mezinárodní žalobu kvůli tomu, že ČR podle něj neochránila jeho investice.
"...aby věnoval grantové politice v oblasti kultury mimořádnou pozornost, a to zejména v oblasti pravidel. Protože musí být stanovena jasná pravidla dotační politiky pro podnikatelské subjekty na straně jedné, aby všichni měli rovné podmínky, a jasná pravidla pro neziskové organizace a občanská sdružení na straně druhé."
Zda Praha Kalouskovu prosbu vyslyší, není zřejmé. Pravidla současného grantového systému byla loni na podzim zásadně upravena, a jak vysvětlil pražský radní pro kulturu Milan Richter, důvodem změn byla právě Kratochvílova žaloba:
"Ve chvíli, kdy jsme zjistili, že pan Kratochvíl podal žalobu k mezinárodnímu soudu, tak jsme se tím začali neprodleně zabývat, a k těm změnám došlo. V těchto dnech dochází k rozdělování grantů podle toho nového systému. Samozřejmě tento systém musíme evaluovat a vyhodnotit. Ale řekl bych, že ty hlavní body, o které se opírala žaloba pana Kratochvíla, jsou v tom novém systému vyřešeny."
O jaké změny se jedná? Vedle čtyřletých grantů, podpory studentské činnosti a škol a obecně zajímavých uměleckých počinů byla nově zavedena kategorie "dotace na vstupenku", která se vztahuje na všechny subjekty, bez ohledu na to, zda jsou podnikatelského nebo neziskového charakteru. Vladimír Just jako člen grantové komise se změnami kvůli Kratochvílově divadlu nesouhlasí:
"Plošnou dotací za vstupenku dostanou 5,5 miliónu, jenom proto, že hrajou pro turisty černé divadlo. Takže já to považuji za hanebnost, nicméně my jsme byli takto postaveni před hotovou věc."
Radní Richter tvrdí, že o udělení dotace na vstupenku také rozhoduje doporučení komise. Kdy žadatel tuto dotaci nezíská?
"Jedině ve chvíli, kdy neposkytuje dobrou kulturní službu."
Systém tedy nadále směšuje ekonomická kritéria s uměleckými a umožňuje nerovné podmínky k podnikání, která Kratochvíl napadal.
Podle další členky grantové komise Yvony Kreuzmannové mohou mít změny pro některé umělecké organizace přímo likvidační důsledky. Kreuzmannová vysvětlila, že ačkoli do systému přibyla jedna kategorie, peníze na granty zůstaly stejné a výsledkem je odliv prostředků z oblasti nekomerční do podnikání v kultuře.
"Já mohu jenom odhadovat, že je to mezi 25 a 30 milióny korun. Celková částka na granty, kterou pan radní pro letošek potvrdil, je 208 miliónů korun."
Petr Kratochvíl se se svou věcí obrátil také na Evropský soudní dvůr a tato žaloba trvá. Hrozí i další problémy kvůli dotacím. Podle odborníků přidělování dotací často nerespektuje evropské nařízení označované jako pravidlo de minimis, které stanovuje horní hranici prostředků, které může komerční žadatel v průběhu 3 let získat. Podle Vladimíra Justa i Yvony Kreuzmannové čerpal nad tuto hranici například právě Petr Kratochvíl.
