Archa jako metafora Židovského muzea
Video-skulptura ve tvaru gigantické lodi se minulý týden objevila v prostoru bývalé Malé Pinkasovy ulice v Praze.
Židovské muzeum v Praze připravilo na vrchol oslav 100. výročí založení unikátní vizuální představení,ve kterém se na pozadí dramatických událostí 20. století prolínají dějiny muzea. Že jde o událost výjimečnou, potvrdila i kurátorka Michaela Hájková:
"Je tady třeba říci, že se jedná nikoliv o videoinstalaci v tom smyslu, jak jsme zvyklí to chápat, ale jedná se o videosochu, což je poměrně neobvyklý tvar, a myslím si, že v tomto měřítku a v této kvalitě skutečně můžeme říct, že v Praze takovéto dílo dosud nebylo představeno. To je myslím si, z hlediska kulturní scény pražské skutečně významná událost, jakýsi průlom."
Archa měří čtyři a půl metru a je sestavená z akrylátových a hliníkových komponentů. Její stěny se po setmění proměňují v trojrozměrnou promítací plochu, na kterou dva uvnitř umístěné projektory promítají půlhodinové video. Michaela Hájková nám řekla, jak celá náročná příprava probíhala:
"My jsme začali 21. srpna se stavbou lodi tím, že jsme nastěhovali pět obrovských, asi 800 kilo vážících beden do prostoru Malé Pinkasovy ulice a začali jsme se stavbou. Ta stavba samotná nám tedy zabrala hodně času, asi necelé tři týdny, pracovala na ní instalační četa asi pěti lidí."Kanadská autorka sochy Melissa Shiff si vybrala pro umístění svého díla Malou Pinkasovu uličku. Kurátorka projekce řekla, čím je toto místo zajímavé:
"Tato ulice je vlastně jedním z posledních více-méně autentických pozůstatků bývalého židovského ghetta. Je to také místo, kde kdysi blízko stávala jedna ze vstupních bran do ghetta. Tato ulice přestala být ulicí v roce 1906 nebo na přelomu let 1906-1907. Autorka byla oslovena autenticitou toho místa."
A proč je to vlastně archa?
"Ten projekt se tedy jmenuje Archa nejenom proto, že ten objekt vypadá jako loď a že vlastně vychází z toho tvaru archy biblické, ale zároveň je to metafora, kterou Melissa Shiff velmi tedy záhy přijala za svou, když se rozmýšlela, co pro výročí muzea připraví, jaký projekt. Archa je chápána tady v tomto díle jako metafora muzea, jako archívu, a archy jako schrány, která zachránila mnoho vzácných předmětů, dokladů vývoje židovské kultury v Čechách a na Moravě."
Nebývalou videosochu si můžete v Pinkasově ulici prohlédnout až do 14. ledna. Není na škodu podívat se na neobvyklé dílo i několikrát, protože podle záměru autorky by archa měla za každé denní doby vypadat jinak.