Armin Delong, světově uznávaný český vědec se konečně stal milionářem
Nejlepším českým vědcem roku 2005 je podle vlády zakladatel elektronové mikroskopie a iniciátor výroby světově konkurenceschopných elektronových mikroskopů Armin Delong. Loni v listopadu mu byla udělena za celoživotní dílo Národní cena vlády České republiky Česká hlava. Proč se ale za minulého režimu nemohl Armin Delong stát milionářem? To už se dozvíte po znělce ekonomické rubriky, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Já jsem se vždy snažil k těm slovům věda-výzkum-vývoj připojovat také slovo inovace, protože je zcela evidentní, že pokud vláda dává velké prostředky do nějakého sektoru, tak chce také mít určité přínosy. Myslím, že všichni se musí snažit o to, aby aktivity ve výzkumu a vývoji dříve či později k inovacím vedly. Pan profesor Delong je takovým ztělesněním přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe."
Profesor Armin Delong uváděl první elektronový mikroskop do výroby už v roce 1949. V té době bylo ve světě jen pět zemí, které to dokázaly. Zatím poslední přístroj vymyšlený Arminem Delongem se vyrábí v Brně a prodává především do Spojených států. Za cenu tří miliónů korun je levnější než od konkurence. A podle odborníků i lepší. "V běžných přístrojích elektrony po chvilce pozorovaný vzorek zničí, v tomto vydrží déle. Dnešní noc jsem pořádně nespal, přemýšlel jsem a už vím, proč tomu tak je. Musíme to využít při konstrukci dalších zařízení," svěřil se profesor Delong, když přebíral za celoživotní dílo Národní cenu Česká hlava, kterou mu udělila vláda. S cenou je spojena také odměna jeden milion korun.
"Já jsem rád, že ta cena možná přispěla k tomu, že jsme z vás takového maličkatého milionáře udělali."
Podotkl žertem vicepremiér Martin Jahn. A věděl proč. Armin Delong se totiž měl stát milionářem už za bývalého režimu. Elektronových mikroskopů vyvinul Delong hodně. Zvláště jeden, na němž se podílel ještě další vývojář, mu ale utkvěl v paměti.
"My jsme ukončili ten stolní mikroskop uprostřed 50. let a šli jsme do Tesly nabídnout ten mikroskop do výroby. Ředitel souhlasil a opravdu se do toho dali. A hned brzy nato za ten mikroskop dostali zlatou medaili na Světové výstavě v Bruselu. Usoudili pak, že by nám něco mohli dát. Řekli, že by bylo rozumné, kdyby nám dali za každý vyrobený a prodaný kus nějaký obnos. Ten tehdy byl pro každého z nás dvou tisíc korun, což bylo vcelku dost."
Zázraků se tehdy odehrálo hned několik. Nezapomínejme, že vše probíhalo v tuhém centralizovaném ekonomickém systému. Zázrak první: ředitel souhlasil s výrobou mikroskopu, ačkoliv s tím nepočítal direktivní plán. Zázrak druhý: výroba se rozjela na tehdejší poměry velmi rychle, do roka. Zázrak třetí: vynálezcům byla slíbena odměna.
"Brzy ale zjistili, že mikroskop jde dobře na odbyt. My ani oni netušili, že jich bude vyrobeno 1200. A když vynásobíte 1200 tisícem, máte milion dvě stě tisíc. A to na tu dobu bylo společensky absolutně neúnosné."
Zázrak čtvrtý - vyplacení odměny podle smlouvy se tedy už nekonal. To by tak hrálo, aby ve státě dělníků a rolníků byli milionáři!
"Brzy přišli s tím, že by smlouvu zrušili a udělali jinou, jednorázovou. A ta zněla na 20 tisíc korun. To je akorát 18 korun za kus. Tak jsem se tedy nestal milionářem, i když jsem k tomu měl blízko."
Profesor Armin Delong dnes není samozřejmě odkázaný jen na onen ´vládní´ milion. Jak už bylo řečeno, i ve svých 81letech dál pracuje, dál žije realizací svého bádání. Podnik Tesla, vyrábějící elektronové mikroskopy, zanikl v devadesátých letech. Našli se ale bývalí studenti profesora Delonga, kteří se s tím odmítli smířit.
"Postupně byly založeny tři firmy. Pustily se do toho s minimem peněz. Na začátku to byla velká bída, než se to zase rozjelo. V současné době je to ale tak, že ty tři firmy vyrábějí elektronové mikroskopy, a to v asi čtyřikrát větším množství, než byl ten nejskvělejší rok Tesly."
A prestiž tří českých firem roste. Jednu, Delong Instruments, pan profesor sám založil se svými studenty.
"Jednou oblastí naší činnosti je také spolupráce s polovodičovým průmyslem zejména ve Spojených státech. Pro ně děláme svazkové nebo rastrovací systémy pro kontrolu integrovaných obvodů. Moc o tom mluvit nemůžu, protože jsme zavázáni, že o tom nebudeme moc mluvit. Je to ale tak, obracejí se na nás a je to velice dobrý pocit."
Elektronové mikroskopy profesora Delonga pracují po desetiletí v laboratořích po celém světě a stále mají špičkové renomé. Současně, jak o tom hovořil i vicepremiér Martin Jahn, jeho přístroje představují ideální příklad realizace vědecké práce od základního výzkumu až po komerční výrobu s nemalým finančním přínosem.
"Já jsem tomu velmi rád, že tento obor neusnul, že se síly zmobilizovaly, že přes problémy, které byly na začátku, jsme zase na cestě vzhůru."
