Barokní bohém Brandl
Expozice nejvýznamnějšího českého barokního malíře Petra Brandla v prostorách Valdštejnské jízdárny na Malé Straně je největší přehlídkou umělcova díla po padesáti letech.
Plátna Petra Brandla (1668 – 1735) lze spatřit na oltářích v chrámech, kostelích a kaplích, v interiérech hradů i zámků. Některé z nich byly zapůjčeny i na současnou obsáhlou výstavu. Více než dvacet obrazů bylo během několikaleté přípravy projektu restaurováno. K vidění jsou i plátna, jejichž autorství bylo dosud nejasné a teprve nové technologie umožnily je jednoznačně přiznat Brandlovi.
Malíř, který předběhl dobu
Některé z Brandlových obrazů působí velmi moderně. Je příznačné, že člověk nezkrotné povahy maloval nejen štětcem, ale také prsty, nehty nebo násadkami štětců. Některé obrazy až berou dech. Jedním z takových je portrét Simeona s Ježíškem, ze kterého v drsně reliéfní malbě přímo tryská síla výrazu. Podobně sugestivní je obraz starce, jehož tvář je plná emocí. Brandl mnohokrát dokázal přesvědčivě vystihnout lidský charakter a povahové vlastnosti (U felčara, 1719, U mastičkářky, 1719), k nimž patří hloupost, závistivost, úlisnost, vypočítavost, nadutost i hrdost a velkorysost. Hloubkou a silou svého vyjádření bývá přirovnáván k Rembrandtovi, který stejně jako on málokdy idealizoval lidské tváře. Potvrzuje to i obraz Kuřák namalovaný roku 1700. V monumentálních oltářních obrazech, kterých se podařilo pro výstavu získat celou řadu, projevil mimořádný smysl pro kompozici, v níž zdůrazňoval to, co bylo pro děj podstatné. Výstavu zajímavě dokreslují obrazy květinových zátiší, které Brandl vytvořil ve spolupráci s Janem Vojtěchem Angermeyerem, malířem zaměřeným právě na zátiší.
Dluhy, spory s manželkou, vězení
Třeskutý život slavného malíře Petra Brandla by vydal na velkofilm nebo seriál. Pražský rodák zdědil talent po svém strýci, dvorním zlatníkovi Marku Hrbkovi. Už jako mladý se ale projevoval jako rebel. Nedochodil ani šest tříd jezuitského gymnázia. Umělecké nadání ho přivedlo do učení k dvornímu malíři Kristiánu Schröderovi. Průměrný malíř ho nemohl příliš umělecky obohatit, ale protože pracoval jako inspektor císařské hradní obrazárny, umožnil mladému Brandlovi přístup k dílům velkých mistrů renesance, jako byli Tizian či Tintoretto, a také k obrazům slavného Petra Paula Rubense. Brandl se brzy osamostatnil a od počátku kariéry neměl nouzi o zámožné klienty. Se šlechtici se setkával i při míčových hrách v malostranské míčovně. Že tam často chodil, potvrzuje, že majiteli dlužil za rakety a míčky nemalé částky. Malířskému cechu, tedy profesnímu sdružení, byl trnem v oku, protože se celý život vyhýbal povinnému členství.
O žádném baroknímu umělci nemáme tolik informací jako právě o Petru Brandlovi. Detaily z jeho života jsou známé díky dochovaným urgencím od početné skupiny věřitelů, kterým malíř dlužil. Některé zajímavé zápisy si může návštěvníky přečíst na tabulích dole pod obrazy.
Malířovu vzdorovitost a nezkrotný temperament například dokládá písemný záznam o potyčce. Brandl tenkrát čelil obvinění z napadení a hrozilo mu vězení, před kterým ho tehdy ještě zachránila kauce.
Roku 1698 malostranský obchodník Cermanatti Brandla žaluje za neplacení dluhu ve výši 122 zlatých. Seznam malíře vykresluje jako velkého gurmána. Dluh byl za víno z Kanárských ostrovů, florentský a boloňský tabák, 16 goudských dýmek, mortadelu, parmazán, kandované makarony, citrony, mandle, pistácie, rozinky, nebo španělské sušenky.
Zajímavou kapitolou je i Brandlovo manželství. Helena Františka rozená Klossová pocházela z umělecké rodiny, ale pochopení pro bohémský život svého chotě neměla. Často zůstávala s dětmi sama bez peněz. Nakonec poslala dopis samotnému císaři Karlu VI. Brandl nelenil a v dalším dopise císaři manželku popsal jako satorii, která ho jenom okrádá o peníze. Podle malířových životopisců byl Brandl „pohledný“, o přízeň žen tedy jistě neměl nouzi.
Dluhy se vršily, věřitelů přibývalo a Brandl nakonec skončil v domácí vazbě v Hradci Králové. Závěr bohémova života byl pohnutý – v roce 1734 se odstěhoval do Kutné Hory, kde o rok později 24. září zemřel – údajně velmi nedůstojně na hnoji za hospodou U Černého koníčka, kam si šel právě odskočit. Brandlovo tělo bylo pohřbeno v kutnohorském kostele Panny Marie na Náměti.
Petr Brandl: Příběh bohéma – Valdštejnská jízdárna v Praze na Malé Straně, kurátorka výstavy: Andrea Steckerová, výstava potrvá do 11.2.2024
Související
-
10 nejznámějších českých malířů
Jejich malby zdobí foyer Národního divadla, Obecní dům nebo Pražský orloj. V cyklu RPI představujeme umělce, kterým se podařilo uspět ve světovém měřítku.
