V pražském Mánesu se na veletrhu prodaly starožitnosti ze desítky milionů

cajovy_servis.jpg

V pražském Mánesu v pondělí skončil jarní veletrh starožitností Antique, který zde tradičně pořádá Asociace starožitníku. Sešlo se na něm šest desítek největších starožitníků z celé republiky a k prodeji tu nabídli výtvarná díla, šperky, historický nábytek, sklo, porcelán i další umělecké předměty za desítky milionů korun. Organizátoři veletrhu už předem odhadli, že své kupce tu najdou starožitnosti za třicet milionů.

Za nejlepší exponáty veletrhu komise vedená ředitelem pražské Národní galerie Milanem Knížákem zvolila obraz českého barokního malíře Petra Brandla "Apoštol Pavel" a cestovní kávovou soupravu z konce 18. století, kterou si ve Vídni dal zhotovit šlechtický rod z Čech. Při zahájení letošního jarního veletrhu si Asociace starožitníků připomněla patnáct let své existence. Milena Štráfeldová se její prezidentky Simony Šustkové zeptala, jak vypadá dnešní trh se starožitnostmi v České republice:

"Trh se starožitnostmi v Česku už je poměrně stabilizovaný. To znamená, že existuje už celá řada velmi stabilních a již zavedených kamenných obchodů, existuje řada stabilních a zavedených aukčních síní, takže v dnešní době je ten trh srovnatelný s evropským trhem."

A jaké je to cenové srovnání se západní Evropou? Jsou tady věci dvoj- i trojnásobně levnější nebo už srovnatelné?

"To už také dávno není pravda. Dnes se stává docela často, že věci jsou tu dražší, než jsou na Západě. Když se pojedete podívat do Francie, do Anglie nebo do sousedního Německa, tak skutečně od kamenných obchodů, vyvolávacích nebo dosažených cen v aukcích až po blešáky nakoupíte v cizině mnohdy levněji, než tady u nás."

V Česku po restitucích následovalo určité chaotické období. Dostaly se v té době na trh nějaké opravdu vzácné věci?

"Dostaly se na trh vzácné věci, ale musím říct, že většina těchto věcí zase skončila na našem trhu a že to, co se říká a démonizuje, totiž že je vývoz starožitností větší než dovoz, už dávno není pravda. Prodej na našem vnitřním trhu je podstatný pro všechny obchodníky a to, co kupuje zahraniční klientela, je poměrně minimální. Nehledě na to, že naše zákony fungují velmi dobře a chrání naše věci, takže vývoz je prakticky ztížen, pokud jde legální cestou."

Takže tady vznikla nová vrstva lidí, kteří kupují starožitnosti? Víte, z jakých kruhů se asi rekrutují?

"Ty kruhy jsou poměrně široké. Zaprvé jsou to rodiny, kde bylo tradičně určité sběratelství. Vyrostly tam děti, které si samy vybraly komoditu, která je bude zajímat. Dnes to jsou už dospělí lidé, pracují třeba v jiných oborech a tyto věci sbírají. Pak je to samozřejmě moderní manažerská vrstva, kde už vzniká skupina cílených investorů, kteří sledují trendy a ceny i jejich vývoj a vlastně investují do starožitností s tím, že mnohé z nich mohou současně i užívat. To je velkou výhodou starožitností. Nebudou-li se jim do budoucna hodit, lze je kdykoliv prodat. To si uvědomují a vědomě nakupují."

A je tu nějaká tendence? Kupují lidé spíš sklo nebo obrazy a grafiku či nábytek?

"Je to zase individuální, ale v současné době je trendem moderna 20. a 30. let. A samozřejmě je stále velká poptávka po kvalitním šperku a autorských dílech. V současné době už nastoupila poptávka i po těch opravdu starých dílech, protože tam jsou ceny na našem trhu stále ještě poměrně dobré."

Kolik tady funguje zavedených kamenných obchodů? Alespoň řádově...

"V Praze to bylo zhruba 450 obchodů, pak to vystoupila asi na 650 obchodů. Teď to zas trošku pokleslo. V rámci republiky si to ale vůbec netroufám odhadnout, protože ta čísla se mění. Jsou obchodníci, kteří zavírají, jsou naopak obchodníci, kteří se rozšiřují a otevírají si při obchodech aukční síně. Takže konkrétně vám asi nedokážu odpovědět."