Bechyňská keramika

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Bechyně a keramika patří k sobě. V okolí tohoto jihočeského města jsou rozsáhlá naleziště hlíny. A keramiku najdou návštěvníci i v Alšově jihočeské galerii, jen pár metrů od náměstí. Navíc je možné tento obor v Bechyni, jako jediném místě v Česku, i studovat. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Historie keramiky v Bechyni sahá hluboko do středověku. Dodnes je v okolí k nalezní mnoho dobrých hlín a nedaleko Bechyně jsou dokonce ložiska, která nejsou vůbec otevřena. Pokud by se vyčerpala jiná, jako třeba v západních Čechách, byla by bechyňská hlína poslední záchranou. Jak uvedl Miloš Růžička z Alšovy jihočeské galerie, typické byly pro zdejší oblast keramické střešní tašky. Říkalo se jim holandky a vyráběly se tu už v 16. století.

"Jejich výroba pak trvala ještě do začátku 20. století, to je obrovská tradice. Byly tím kryty všechny významné budovy - třeba fara, jízdárna, zámek, špýchar. Dnes už to bohužel vzalo za své. Najdete to jenom sem tam na malinkých domcích. Navíc to byla vynikající krytina, protože když si uvědomíte, že záruka byla až na sto let a že to přežilo víc než sto let, tak to je úžasné."

Bechyně

Hlína, ze které se holandky dělaly, se nechávala odležet celé roky na mrazu i dešti. Tím získala nesmírnou kvalitu. Známá byla i bechyňská hrnčířina. Hrnce a hrníčky se dostávaly na trhy i na pražské Kampě. Výrobky zdejších mistrů byly všude podél řeky. Lidé, kteří po Vltavě plavili dřevo, sebou totiž brali na prodej i keramiku. Navíc existovala řada podomních obchodníků a tak se bechyňské hrnky a hrníčky dostávaly i za hranice do Rakouska.

A malované džbánky umí vykroužit i žáci bechyňské keramické školy. Kdo o jejím založení rozhodl není jasné. Na začátku 80. let 19. století byla tendence zakládat co nejvíce českých odborných škol. Hovořilo se o Svitavách, Hlinsku, ale nakonec mimořádně kvalitní ložiska hrnčířské hlíny rozhodla pro Bechyni.

"To si nikdo nedovede představit, v jakých podmínkách tehdy vznikala škola, a zvlášť škola, která je zaměřená na materiál, jako je hlína. Vznikalo to v podmínkách jako v kuchyni. Nicméně ta generace předvedla hrdinský výkon, protože škola patřila k těm nejlepším. Také dodnes vydržela. Kdybychom srovnali školy, které vznikly v té době, tak řada z nich nepřežila třeba ani do 20. století a ta škola v Bechyni dodnes má zázemí, které má málokdo."

Kolik má posluchačů?

"Dnes je to horší. Ještě donedávna byl problém se na školu dostat. Dnes už to tak problém není, protože těch posluchačů je asi 150."

Dá se říci, že je tu plejáda těch nejlepších výrobků ve světě. Je to naprosto ojedinělá sbírka toho, co se v keramice dělo v posledních desetiletích.

"Už rok 1966 byl nabit jmény jako Carmen Dionis, Klaus Schulze a jiní. To byli a dodnes ještě jsou největší jména nejenom v evropské, ale i světové keramice. A tady se stal neuvěřitelný zázrak, že se je podařilo dostat hned na první běh. Ten se pak stal základem toho, že naše sympozium je nejdéle trvající na světě a každý si považuje i dnes účasti na jednotlivém běhu."

Vyrábíte také sám keramiku?

"Ano, protože jsem absolvoval tady keramickou školu. Nejdřív jsem přišel do Bechyně a po absolutoriu vysoké školy jsem se sem opět dostal a s keramikou se potýkám dodnes."

A podívat se na ně mohou i návštěvníci muzea. Na první pohled padne do oka například umyvadlo, které vypadá jako nadýchaný polštář.

Dnešní keramika je hodně o designu. A jak říká Miloš Růžička, jeho oddělení bylo otevřeno i na keramické škole v Bechyni.

"Tato škola vždycky měla až do nedávna jeden cíl. Naučit posluchače řemeslu. Od toho se, není to jen otázka výuky na keramické škole, malinko ustupuje a jde se směrem k designu. Ten trend je nejenom u nás. Podívejte se třeba na Vysokou školu umělecko-průmyslovou, že absolvent nemusí umět řemeslo, stačí se s těmi, kteří to umějí, domluvit a sdělit mu svoji představu. Ale myslím si, že keramika je zrovna ten obor, kde to dost dobře nejde. To je obor od znalosti hlíny, toho co udělá v peci, co udělají glazury, bez toho to nejde. To je aspoň můj názor, to co je řemeslo a co by ta škola měla dát každému, aby když vyjde, dovedl udělat například hrnek od samého začátku až po sériovou výrobu a ne aby sháněl kdekoho, protože to vlastně neumí."

10
49.294857500000
14.468298700000
default
49.294857500000
14.468298700000