Biopaliva vyvolávají ostré spory
Od prvního září musí v Česku distributoři povinně přimíchávat biopalivo do motorové nafty. To bude mít vliv na růst její ceny. Zároveň se ale rozhořel i spor o to, zda bionafta zatěžuje motory aut. Zcela nadšeni z bionafty nejsou dokonce někteří ekologové. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Biopalivo, konkrétně metylester řepky olejné, musí distributoři přidávat do nafty tak, aby mělo v celkovém objemu na trhu podíl dvě procenta. Jinak jim hrozí tvrdé sankce. Kontroly bude provádět celní správa a Česká obchodní inspekce. Motoristy samozřejmě především zajímá cena. Experti to nevidí nijak dramaticky. Podle šéfredaktora Petrol magazínu Tomáše Mikšovského by část nákladů mohli na sebe vzít sami distributoři.
"Celkově se podle různých propočtů odhaduje, že litr paliva s biosložkou bude na nákladech o šedesát haléřů dražší. Jak se to projeví u čerpacích stanic? Cenové navýšení se sníží právě o to, že někteří distributoři nasadí takové ceny, že tam bude navýšení, ale zároveň se to projeví v jejich maržích."Nafta by tak mohla časem podražit asi o třicet haléřů na litr. Motoristy ale v souvislosti s bionaftou zajímá i technická stránka věci a ptají se, co udělá směs s jejich autem. O velký spor se nyní zasloužily Lidové noviny, které v úterním vydání obsáhle informovaly o technických problémech, hrozících dieselovým automobilům. Odborníci, které deník oslovil, uvádějí, že přítomnost biosložky v naftě snižuje životnost motoru. Motor bude mít také nižší výkon a komplikovanější budou starty studeného motoru v zimě. Jiní odborníci ale naopak tvrdí, že přimíchávání malého množství biosložky do motorové nafty dieslovým motorům neuškodí. Generální sekretář České petrolejářská asociace Miloš Podrazil říká, že řidiči žádnou změnu nepocítí.
"Pro motoristy zavedení nízkokoncentrovaných směsí biopaliv s fosilními v podstatě nebude nic znamenat. Nic nepoznají."
"Musím odmítnout, že už tato forma přimíchávání, tedy maximálně do pěti procent, nějakým způsobem škodí dieselovým motorům. Česká státní norma povoluje přimíchávání do pěti procent a na tom čísle se shodli při tvorbě této normy všechny zainteresované strany, včetně výrobců automobilových motorů."
Zastánci bionafty připomínají, že biosložka se nepovinně přimíchává už dlouho a navíc před léty se v Česku prodávala bionafta s daleko větším obsahem biosložky. Kritici zase tvrdí, že nic jiného než kvalitní nafta do dieselových motorů nepatří. Také oni připomínají boom, který před lety nastal u čerpacích stanic. Šetřílkové s chutí nakupovali o pár korun lacinější dotovanou bionaftu, aby pak zaplatili desítky tisíc korun za opravu vstřikovacího čerpadla a vstřikovačů. Bionaftě kupodivu nefandí ani někteří ekologové. Zastávají názor, že daleko výhodnější by bylo pěstovat biomasu k výrobě energií než jako příměs paliv. Vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj petrolejářství Václav Loula klade otázku ještě jinak."Je otázka, kolik energie se spotřebuje na vypěstování plodin a kolik skutečné energie se nahradí ve fosilních palivech."
Od příštího roku budou muset dvě procenta biosložky obsahovat také motorové benzíny. V tomto případě se do benzínu bude míchat biolíh. V roce 2020 by pak podle plánů Evropské unie měl objem biosložky v některých případech dosáhnout až 10 procent. Přidávání biopaliv do pohonných hmot má snížit závislost na dovozu ropy, přispět ke zlepšení ovzduší a také přinést odbyt zemědělské produkce. Experti ale varují, že rostoucí zájem o biopaliva zvedne ceny zemědělských komodit. Kriticky se na adresu biopaliv vyjádřil na nedávném agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích prezident Václav Klaus, když označil poptávku po nepotravinářské zemědělské produkci za poněkud umělou a neautentickou. Podle Klause je vyvolána "různými prazvláštními teoriemi o vyčerpávání zdrojů."