Éra relativně levných pohonných hmot se už asi nevrátí

Foto: Evropská komise

Cena nafty začíná u některých motoristů vyvolávat zděšení. Je dokonce dražší než benzín. Odborníci zůstávají ve svých prognózách ohledně budoucího vývoje cen pohonných hmot opatrní. S návratem k dobám relativně levných pohonných hmot ale nepočítají. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise
Cena nafty se už dostala na téměř 32 korun za litr, zatímco ještě před měsícem to bylo o tři koruny méně. Na Královéhradecku se v pondělí cena vyšplhala někde až na 34 korun. Majitelé dieselů jsou na tom tedy hůř než ostatní motoristé, protože ti za litr nejprodávanějšího benzínu Natural 95 zaplatí v průměru ´jen´ 31 korun. Kde jsou příčiny současného cenového skoku. Základ je samozřejmě nutné hledat ve světě. Od poloviny srpna je barel ropy dražší asi o 30 dolarů a v minulých dnech jeho cena útočila na historickou hranici 100 dolarů. Světový vývoj ale tentokrát doprovázely i domácí problémy. Neplánovaně došlo k prodloužení odstávky v litvínovské rafinérii.

„Šlo o odstávku důležité české rafinérie, a to vneslo na trh určitou nejistotu. Klesly zásoby, dodávky byly ohroženy, a to zvyšuje cenu.“

Doplňuje analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko. Tento důvod ke zvyšování cen pohonných hmot už téměř pominul, i když po určitou dobu budou ještě zásoby u distributorů na nižší úrovni a tím pádem bude nutné čekat ještě pár dnů na návrat dodávek do normálu. Příznivá zpráva přišla také z hlavního trhu cen benzínu a nafty v Rotterdamu. Tam došlo v zásadě ke stabilizaci cen. Navíc si česká koruna drží silnou pozici vůči dolaru, což zlevňuje nákupy ropy. V nejbližších dnech tedy Štěpán Pírko neočekává nějaký další dramatický vývoj.

„Další růst by měl být už velmi omezený. Zejména v případě benzínu očekáváme stagnaci kolem 31 korun za litr. V případě nafty by mohlo dojít ještě k mírnému zdražení.“

Motoristy, podnikatele i politiky ale asi nejvíce zajímá, dlouhodobější vývoj cen pohonných hmot. Nejedná se dnes o jistou anomálii? Mohou se ceny vrátit takříkajíc k normálu nebo už naopak definitivně končí éra ´levných´pohonných hmot? V tomto ohledu jsou odborníci ve svých prognózách opatrní, zejména když se mají vyjádřit k pravděpodobnosti poklesu cen.

„Byl bych velmi skeptický ohledně předpovědi výraznějšího poklesu cen. Světové ceny jsou vysoko a podle našich údajů zůstanou vysoko. Domníváme se, že silná poptávky by mohla ceny eskalovat i trochu výše.“

Samozřejmě je možné také zauvažovat nad faktem, že světové ceny tvoří v maloobchodní ceně jen relativně malou část. Velkou část tvoří daně. Nicméně v našich podmínkách jde zřejmě jen o teoretickou úvahu. Napjatý státní rozpočet musí počítat s každou korunou příjmů a je tudíž téměř vyloučeno, že by se snižoval podíl daní na maloobchodní ceně benzínu či nafty. Nelze ale také zapomínat, že na zdražení pohonných hmot se podílí povinnost přidávat do nich bioložku. Nafta od září obsahuje povinně dvě procenta metylesteru řepky olejné. Za dva roky by to už mělo být pět procent. Do benzínu se zase bude od ledna přidávat biolíh. Bioložky pohonné hmoty přirozeně prodražují. Cena nafty se kvůli tomu zvýšila až o 80 haléřů za litr, ačkoliv se původně očekávalo jen poloviční zdražení. Také zdražení benzínu kvůli bioložce bude asi vyšší. Nemluvě už o tom, že biolíh, který se bude benzinových motorech spalovat, se vyrábí z obilí. V důsledku toho prudce roste cena této komodity a s ní i ceny řady potravin. Někteří odborníci upozorňují, že euforie z bioložek už pomalu vyprchává a naopak se stále více ozývají kritické hlasy. Připomíná je i Štěpán Pírko.

„Poslední studie ukazují, že nárůst podílu bioložek v palivech do značné míry i ohrožuje lidstvo, celou planetu. Je potřeba dvakrát měřit a jednou řezat.“