Bodyguard světových celebrit vydal knihu. Jací byli v soukromí Schwarzenegger, Gott či Bílá?

Roman Anton

Deset let chránil světové celebrity. Teď o tom Roman Anton vydal knihu, která se jmenuje Zpověď Bodyguarda.

Zdroj: nakl. Klika

Sepsal v ní své zážitky při ochraně takových hvězd jako Arnold Schwarzenegger, Tina Turner, Michael Jackson, ale také Karel Gott nebo Lucie Bílá. Roman Anton prozradil, jaký dárek čtenáři dostanou od Arnolda Schwarzeneggera, proč seděla Tina Turner v autě na baru, a co od něj dostala Lucie Bílá. Dozvíte se, zda někdy musel vystřelit, a jak se k této práci dostal.

Místo k útvaru rychlého nasazení zamířil do výcvikového kempu pro bodyguardy

"Když jsem odcházel z armády, tak za měsíc byla sametová revoluce. Hned, jak se stavidla uvolnila, tak se tu začalo podnikat a vznikala potřeba služby osobního strážce. Někteří lidé začali rychle bohatnout, jiní jim to trochu záviděli, byl tady mocenský boj. Ti lidé potřebovali osobní ochranu. Měl jsem nějakou zkušenost s bojovými sporty, s výcvikem v armádě, se střeleckým výcvikem a tak dále, tak mi to bylo nabídnuto.

Ilustrační foto: Foundry,  Pixabay,  CC0

Už jsem měl v té době podanou přihlášku k policii. Chtěl jsem dělat přijímací zkoušky k útvaru rychlého nasazení. Můj nevlastní otec je policista, v té době byl docela vysoko postavený, takže jsem k tomu měl nějaký vztah. Ale dostal jsem tuhle nabídku, zjistil jsem, že by mi to vyhovovalo víc a tím to začalo. Pak jsem začal jezdit na zahraniční výcvikové kempy. Tím ta knížka začíná, jedním z těch kempů ve Francii."

Jaké byly ty kempy ve srovnání s tehdejší armádou? Bylo to těžší nebo lehčí?

Ilustrační foto:  ČT24

"To bylo něco úplně jiného. Pro mě byl velký šok, když jsem přijel do kempu pro tělesné strážce, a tam byli instruktoři, kteří byli v zelených baretech, a měli za sebou už tenkrát různé mise. Byl to těžký dril. Když se nesplnila nějaká položka, tak třeba vás vyzuli z kanad a běhali jste s kládou dva kilometry lesem jenom v ponožkách. Bylo to zajímavé, bylo to jiné, bylo to hodně tvrdé, ale hodně mi to dalo."

Jak se vám povedlo dostat se k tak zajímavým osobnostem, které jste chránil?

Ilustrační foto: rgaymon,  Pixabay,  CC0

"Nabídky přišly poměrně rychle, ale nebylo to úplně hned. První dva nebo tři roky jsem dělal osobního strážce různým podnikatelům, protože těch lidí, kteří tu práci znali, tady nebylo tolik. Když sem začaly jezdit zahraniční hvězdy na natáčení nebo na nějaké akce, tak se organizátoři rozhlíželi a vzpomněli si na mě. Trochu jsem mluvil anglicky, což v té době nebylo tak úplně zvykem, tak jsem byl přidělený k nim. A protože jsem se osvědčil, tak už jsem dostával i ty další práce."

Vy jste teď vydal knihu. Jmenuje se Zpověď bodyguarda, kde, jak jste se zmínil, je spíš takové to pozlátko. Jsou tam osobnosti jako Arnold Schwarzenegger, Tina Turner, Michael Jackson. Kdo z nich vás příjemně překvapil?

Muzeum Arnolda Schwarzeneggera v rakouském Thalu | Foto: Alexander Gorlin,  Flickr,  CC BY-NC-ND 2.0

"Musím říct, že jsem si do té knihy vybral ze zahraničních hvězd ty, které mě oslovily, se kterými mi bylo dobře. Co se týče Arnolda Schwarzeneggera, tak tam je to specifický vztah, protože jsme i dnes prostřednictvím jeho spolužáka v kontaktu. I díky tomu jsem měl možnost tu část o Arnoldovi po přeložení do němčiny odeslat. Arnold si ji přečetl a tak se mu líbila, že jsme se domluvili, že kdokoliv si tu knížku koupí, tak zároveň dostane voucher na volný vstup do Muzea Arnolda Schwarzeneggera v rakouském Thalu. To je naprosté unikum, protože to zatím od něj nikdo nikdy nedostal, toho si velice vážím.

Úžasná byla i práce pro Tinu Turner, která byla naprosto bezprostřední a skvělá, i když to byla jen krátkodobá zakázka. Vzpomínám si na takovou perličku. My jsme měli pro ni připravený mercedes, který měl vzadu specifickou úpravu. Byla tam jen dvě sedadla, a místo třetího byl bar. Ona si sebou kromě tehdejšího partnera chtěla vzít do auta i manažera a mě vedle řidiče jako spolujezdce. Abychom mohli jet v pěti lidech, tak si sedla na ten dřevěný bar. Seděla na něm celou cestu až na to letiště, a zpívala nám. My jsme měli vypnuté rádio a ona nám celou dobu zpívala písničky. Bylo to po koncertu, takže musela být unavená. Setkala se i prezidentem Havlem, bylo to velice zajímavé."

Michael Jackson | Foto: Constru-centro,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Jaký byl Michael Jackson?

"Michal Jackson byl aspoň pro mě osobnost, která se dělila na dva Michaely. Jeden byl ten, kterého jste viděli na pódiu. Viděl jsem ho pracovat na zkouškách, s tanečníky. A to byl Michael, který naprosto přesně věděl, co chce. Ddokázal i zvýšit hlas, dokázal zakřičet na ty lidi kolem sebe, když to nebylo podle jeho představ. Měl přesnou představu, jak to má na jevišti vypadat.

Druhý Michael byl pak ten, kterého jsem mohl vidět při těch přesunech, při kontaktu s fanoušky, který na jednu stranu působí mile, ale zároveň zakřiknutě. I pro mě byl problém s ním navázat nějaký hovor, často byl uzavřený do sebe. Ono to bylo v době, kdy bylo těsně po jednom z těch prvních skandálů z jeho soukromí. I proto byl asi opatrnější, než dřív."

V knize je spousta historek, ale bude určitě řada historek, které se tam nedostaly.

Roman Anton s volnou vstupenkou do Muzea Arnolda Schwarzeneggera | Foto:  YouTube kanál Romana Antona

"Těch je naprostá většina. Je to už řada let, někteří z těch lidí už bohužel nejsou mezi námi. Dala by se vyprávět spousta pikantních historek. U některých klientů, které tam ani nezmiňuji, by ty historky změnily názor veřejnosti na tu osobu. Já si ty historky nikdy nedovolím uveřejnit.

Hlídal jsem lidi, kteří mi tak změnili pohled na ně samotné, že kdybych to ventiloval, tak by mi spousta lidí nevěřila, protože je to něco tak jiného, než jak se ti lidé prezentují, nebo jak je většina světa zná, že by to působilo až destruktivně na tu ikonu, za jakou je lidi mají."

Vy jste hlídal nejen zahraniční celebrity, ale i ty české, třeba Karla Gotta nebo Lucii Bílou.

Lucie Bílá | Foto: Petr Novák,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 2.5

"S Luckou Bílou to byla jednorázová zakázka. Jsme od sebe dva roky. Ne že by dnes nebyla velice atraktivní žena, ale v té době se mi moc líbila. Byla to pro mě příjemná práce a úplně na závěr chtěla vidět moji pistoli. To se samozřejmě nedělá. Ale potom večer, když jsme spolu seděli, a ona čekala na odvoz, tak jsem jí tu pistoli ukázal a jako dárek jsem jí dal jeden náboj. To byla v té době velice specifická zbraň, jmenuje se Desert Eagle.

Karla Gotta jsem poznal trošku jinak, než jak ho zná většina národa. Byl to úžasný člověk, úžasný zpěvák, ale byl to taky chlap. Měl svůj pohled na svět a v té době i své vnímání života a užívání si ho. A některé detaily si taky nechám pro sebe."

Musel jste někdy jako bodyguard zakročit se zbraní nebo pomocí hmatů a chvatů?

Pistole Desert Eagle | Foto: Surv1v4l1st,  Wikimedia Commons,  CC BY 3.0

"Hmaty a chvaty několikrát. U osobní ochrany je to hodně o tom, co dokážete předvídat. Když dojde k tomu, že musíte použít nějaké hmaty nebo nedej bože zbraň, tak většinou už po cestě něco selhalo. Nezvolil jste správnou trasu, neprošel jste si všechno, co jste měl, nezjistil jste si o lidech, kteří tam budou, to, co byste měl mít zjištěno. I přesto se může stát, že tam dojde k incidentu, že chráněnou osobu někdo napadne, pak musíte zakročit. Není to o tom, že byste se tam předváděl. Jde o to zneškodnit tu osobu, dát ji stranou. Většinou si ji přebere policie nebo někdo jiný, a já se starám o klienta, aby se z toho prostoru v bezpečí dostal. A musel jsem i vystřelit."

Koho jste chránil, když jste vystřelil?

"Můžu to říct, protože to paradoxně nebyl nikdo známý, ani slavný, ani megabohatý. Byl to člověk, kterého nechal chránit jiný bohatý podnikatel, který věděl, že má nějaké problémy, ale asi nevěděl, jakého typu ty problémy jsou.

Ilustrační foto: Lakeblog,  Pixabay,  CC0

Jednoho dne přijely dva mercedesy plné olašských Romů. Vyběhli ven a měli v ruce brokovnice a začali po mě střílet, takže nezbylo nic jiného, než vystřelit směrem k nim. Tím ta střelba přestala a začali jsme řešit konstruktivně, co se děje.  Ale ten první náběh a ta přestřelka v první chvíli, ta byla děsivá."

Bodyguarda jste dělal deset let. Pokračujete v oboru nebo se vaše profesní dráha ubírá úplně jiným směrem?

"V současné době ne. Ještě asi deset let potom jsem poskytoval konzultace v oboru bezpečnosti a doprovodu VIP osob. Dneska už se tomu nevěnuji. Snažím se udržovat pro sebe v kondici a sbíral jsem odvahu složit ty příběhy tak, aby zaujaly čtenáře a využít lockdown k tomu, aby vznikla tahle knížka."

klíčové slovo: