Boj o miliardy aneb deficit v hospodaření České republiky za rok 2003 bude vysoký
Koaliční vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů se dohaduje o výši deficitu státního rozpočtu. Lidovci a unionisté nesouhlasí s výší schodku 157 miliard korun, tvrdí: přišla doba, kdy se v České republice začne šetřit. Sociální demokraté naopak oponují: díky povodním, díky dluhům z minulých let nám nezbývá nic jiného, než počítat s mnoha miliardovým deficitem.
157 miliard korun je plánovaný deficit státního rozpočtu na rok 2003. Ministerstvo financí se prý snaží jak může, aby republiku zadlužilo co nejméně. Alespoň to tvrdí ministr financí, sociální demokrat Bohuslav Sobotka.
"Musím říci, že zájmem ministerstva financí je vždy hledat možné úspory tak, aby byl deficit státního rozpočtu co nejnižší. Snažíme se přesvědčit jednotlivé správce kapitol, aby přizpůsobili své požadavky prioritám, které stanovila vláda. Top jsou oblasti - přiblížení se Evropské unii, školství a vědy, a odstranění škod po povodních."
Ovšem s výší navrhovaného schodku nesouhlasí koaliční partneři sociálních demokratů - lidovci a unionisté. Předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl předpověděl, že rozpočet nebude navržen se schodkem 157 miliard korun, ale "podstatně menším". "Opravdu těch 157 (miliard) je nepřijatelných," řekl novinářům. O tom, že předpokládaný schodek rozpočtu by mohl být menší, se mluví v ekonomických kruzích nejméně tři měsíce. Ovšem teprve dnes se vládní strany rozhodly ponechat odbornou diskusi o tom, kde krátit finance, expertům. Potvrdil to lidovecký ministr Libor Ambrozek.
"KDU-ČSL spolu s Unií svobody jedná zatím prostřednictvím svých ekonomických expertů. S tím, že jedním z námětů diskuse jsou hledání, kde snižovat ať už mzdových nákladů, tak i u běžných výdajových prostředcích."
Unionisté a lidovci požadují nižší deficit zhruba o osm miliard a i více, zároveň reformu veřejných financí, kterou má Sobotka předložit vládě do konce tohoto roku. Podle ministra financí Sobotky mohou být úspory ve výdajích rozpočtových kapitol vyšší než jedna miliarda korun, nedosáhnou však ani osmi miliard, jak požaduje hlavně Unie svobody-DEU.
Vládní kabinet předloží Parlamentu ČR svojí vizi o hospodaření státu v příštím roce nejpozději 25. října. Ve sněmovně má vládní koalice nejtěsnější většinu, a záležet tak bude na hlasu každého ze 101 poslanců vládních stran. Tentokrát se očekává ostrá bitva o peníze daňových poplatníků, která bude další zatěžkávací zkouškou vládnoucí koalice. Záležet však bude, jestli se vládním stranám podaří v co nejbližším termínu najít kompromis, který přijme i v uvozovkách neposlušná poslankyně Unie svobody - DEU Hana Marvanová. Ta totiž při hlasování vetovala vládní balíček, který měl za cíl zvýšit daně kvůli povodním. Vládní krize, která následovala má´lem skončila rozpadem koalice. Hlasování o státním rozpočtu bude bezpochyby další příležitostí, kdy může nastat podobná situace.
Následuje stručný přehled nejzajímavějších ekonomických událostí v České republice:
"Tato věc není nic nového, toto propouštění jsme začali už v září a netýká se kmenových zaměstnanců. Firma má cíl - zachovat plnou zaměstnanost."
Zajímá vás, jak probíhá v České republice privatizace. Krátce řečeno: nic moc:
Vláda totiž odložila prodej Českého Telecomu, zároveň ministři zrušili privatizaci holdingu Unipetrol Agrofertem. Podle očekávání kabinet souhlasil s tím, aby Fond národního majetku smlouvu ukončil. Ministr financí Bohuslav Sobotka dodal, že obě strany - Agrofert a fond - nebudou vzájemně vznášet jakékoliv požadavky. Vláda zároveň uložila ministerstvu průmyslu a obchodu a resortu financí zpracovat scénář dalšího privatizačního postupu.
Stejně tak ministři odložili termín podpisu smlouvy o prodeji jednapadesáti procent akcií Českého Telecomu společnosti C-Tel a to o měsíc. O posun termínů požádala C-Tel vlastněná Deutsche Bank a doporučil ji i privatizační poradce JP Morgan. Získaný čas je potřeba pro jednání v orgánech financujících bank a nabyvatele.
Vláda se chystá zkrátit dobu, po kterou je možné zpětně žádat o různé sociální dávky. Slibuje si od toho, že se tak podaří snížit počet Romů, kteří z Česka utíkají do zahraničí. O sociální dávky totiž zpětně žádají zejména Romové, kteří například v Británii neuspěli se žádostí o azyl. Nyní nárok na sociální dávku zaniká po roce, ministerstvo práce a sociálních věcí chce tuto lhůtu zkrátit na tři měsíce.
