Botanická zahrada v Troji
Dnes se vydáme do pražské čtvrti Troja. V jejím údolí teče Vltava a skály, které se nad ní vypínají, patří k chráněným krajinným oblastem a právě zde vznikla botanická zahrada, kterou navštívila Zdeňka Kuchyňová.
Pražská botanická zahrada v Troji vznikla už v roce 1968, ale návštěvníkům byla zpřístupněna až v roce 1992. Všemi barvami tu hraje asi 500 druhů letniček a trvalek - pozoruhodná je například Denivka, která své jméno dostala podle toho, že kvete jen jeden den. Za povšimnutí stojí i exemplář sekvojovce obrovského, který patří k nejvyšším dřevinám světa či borovice osinatá, která se dožívá v přírodě až 4000 let. V roce 1997 byla expozice rozšířena o japonskou zahradu, vřesoviště a flóru Turecka a Středomoří. Jak uvedl průvodce Daniel Hrčka, zahrada má asi 70 hektarů.
"Na této ploše je asi tak 3 hektary velká úvodní expozice, která je trvale přístupná pro návštěvníky. Počítá se s tím, že se v budoucnosti propojí ještě s tzv. zásobní zahradou a se skleníkem Fata Morgána. "
Mohou si návštěvníci v zahradě posedět na trávnících nebo musí chodit přesně po cestičkách?
"Tak tohle je zrovna specifikum naší zahrady. Pokud sem přijdou návštěvníci, tak na poměrně velkých plochách, které jsou věnovány trávníku, mohou chodit, s výjimkou japonské zahrady." "
Právě japonská zahrada působí velice uklidňujícím dojmem - posedět si zde můžete například v čajové chýši, kde se do jezírka vlívá horský potůček. Obklopí vás japonské javory, rododendrony a mrazuvzdorné bambusy.
K botanické zahradě patří i tři chráněná území, kterými prochází naučná stezka. Její trasa měří asi tři kilometry a má devět zastavení. Návštěvníky čeká asi 100 metrové převýšení, ale především procházka hezkou krajinou. V každém ročním období se nabízí nádherné pohledy na Trojskou kotlinu se starobylými usedlostmi, vinicemi, peřejemi Vltavy a s věžemi Svatovítské katedrály a Petřínem na obzoru. Pokud lidé stezku jen neproběhnou, ale přečtou si i texty na tabulích, dozví se mnoho zajímavostí. Například proč se Troja jmenuje právě Troja.
"Dříve se jmenovala Zadní Ovenec. Ovenec proto, že se tady všude na okolí pásly ovce. Označení Troja vzešlo při stavbě Trojského zámku, kdy právě sousoší, které je před zámkem, zobrazuje dobytí Tróje a to se vlastně přeneslo na celou obec."
Jak dodal Daniel Hrčka, na své si přijdou na naučné stezce i děti. Nabídne jim nevšedně řešené hřiště. Při troše fantazie se ocitnou na středověkém hradišti či v indiánském tee-pee. Stezka má několik zastavení. Například nad rezervací Podhoří, v místech, kde lidé žili už době kamenné. Při stavbě nedalekého sídliště zde probíhal podrobný archeologický průzkum. Život našich předků připomíná nejen text naučné stezky, ale každoročně i Dny pravěkých technologií. Letos budou návštěvníci příst vlnu a konopí, tkát na stavu, a mlít obilí, ze kterého si mohou upéct placky.
A když hovoříme o starých časech, ve středověku byly v Troji i rozsáhlé vinice.
"Vinice jsou tady už z doby Karla IV. Byly všude na těch stráních okolo. Pokud návštěvníci půjdou po naučné stezce, tak ještě mohou vidět na některých chráněných územích zterasované svahy. Potom přišly války, nákaza révokazem a své zapříčinila i větší obliba piva."
Jak to vypadá s vinicemi teď?
"V současnosti jsou tady dvě vinice. Vinice pod kaplí sv. Kláry, která je ve zprávě Pražské botanické zahrady a potom druhá vinice Slábka."
Kapli svaté Kláry, pod kterou se vinice rozkládá, založili Šternberkové - Václav Vojtěch ji věnoval manželce Kláře a ta ji nechala zasvětit své patronce. Kaple patřila k nedalekému Trojskému zámku, se kterým byla spojena schodištěm, po kterém majitelé jednou ročně stoupali na slavnostní bohoslužbu. Dnes je kaple sv. Kláry součástí botanické zahrady a dodává tomuto zákoutí středověký ráz.
Naopak supermoderní bude skleník, který se v nyní v botanické zahradě staví. Jeho koncepce je unikátní nejen v Česku, ale ojedinělá i v Evropě. Jeho dominantou bude vodopád a součástí rostlá skála. Jak dodala Eva Smržová, bude se jmenovat Fata Morgana a bude mít 2100 metrů čtverečních.
"Ta prvotní idea byla někdy z roku 1995. Ten skleník by měl mít trošku jinou úlohu, než mívají skleníky, protože by měl provádět návštěvníky kolem rovníku. My máme skleník rozdělený do tří sekcí. Ta první je sukulentní, kde by měly být pouště a polopouště. Největší část bude deštný les, nebo taková monzunová oblast a ta poslední část je chlazený skleník, kde budou tropické hory."
Jak se vám daří shánět vzácné rostliny?
"Právě teď na tom pracujeme, protože jsme si objednali spoustu semínek a teď je zrovna třídíme. Ale jinak se ty rostliny získávají výměnou s ostatními botanickými zahradami, hodně rostlin také nakupujeme, některé se získávají z expedicí, kde botanická zahrada získala rostliny v Nikaragui, Guatemale, ve Vietnamu."
Jak bude návštěvník vnímat přechod z tropů do chladných hor?
"Doufám, že ne moc tvrdě. My nemáme ty úplně nejvyšší hory. Tam pochopitelně nemáme ledovce, ale trošičku nižší pásma. Takže přes den by se tam měla udržovat teplota kolem 18 stupňů, což si myslím, že návštěvníci vydrží a v létě bude pochopitelně stoupat i trošku výš. V tom tropickém skleníku by neměla teplota stoupat přes 30 stupňů ani v létě. Pokud by teplota stoupala opravdu moc, tak se tam spustí takový mírný deštík."
I na návštěvníky?
"Ano, i na návštěvníky."
Budou tam také nějaká malá zvířátka z tropů?
"Budou tam malá zvířátka z tropů. V tropické deštné části je docela velké jezírko, které bude pochopitelně osázeno vodními rostlinami a kromě toho tam budou i ryby. Počítáme s tím, že tam budou i nějaké menší vodní žáby a budeme tam mít dokonce i malinkaté kajmánky. To je druh, který opravdu nevyroste, česky se jmenuje kajmánek trpasličí. Dorůstá v dospělosti něco kolem jednoho metru."
A kdy má být skleník otevřen?
"Počítáme v roce 2004."
Jak dodala Eva Smržová, ve skleníku bude na 5000 druhů rostlin a přírodní atmosféru navodí také ozvučení, napodobující hlasy zvířat.
