Trojský zámek
Trojský zámek je vystavěný jako římská vila. Jedinečné jsou jeho fresky, fontány a zahrada, která byla před čtyřmi lety zatopena při povodni. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Trojský zámek si postavil v 17. století hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, člen starého českého rodu. Byl mladším synem a jako svůj dědický podíl získal statek Zadní Ovenec, jak se dříve říkalo Troji, a rozhodl se tu postavit své sídlo. Pobýval tu se svojí manželkou Klárou a dcerou. On sám byl, jak uvedla Petra Hoftichová z Galerie hlavního města Prahy, nesmírně vzdělaný.
"Absolvoval, dá se říci, univerzitu, protože byl žákem jezuitů v Klementinu. K jeho závěrečné zkoušce připravil malíř Karel Škréta pamětní list, který se zachoval v grafickém návrhu. Po absolvování školy se vydal na takovou, dá se říci, kavalírskou cestu po Evropě. Zřejmě ho nejvíce zaujal způsob života v Římě a jeho okolí, kde bylo zcela běžné, že si šlechticové kromě svých městských paláců pořizovali také ídla těsně za městem, takže prototyp tzv. římské vily se stal předobrazem zámku, který postavil v Zadním Ovenci, který se postupně začal nazývat Trója."
Zámek v Troji je barokní a kolem něj překrásná zahrada, která byla vždy součástí bydlení. Její tvar je přísně geometrický a navazuje na hlavní budovu zámku. Okolní pozemky byly obrovské. Málokdo například ví, že ke statku patřily i pozemky, na kterých je dnes vybudovaná pražská zoologická zahrada. Součástí byly i rozsáhlé vinice.
"Manželka Klára měla hrozny vína ve svém erbu a vinice se rozkládala hned za zámkem. Každý den, když na zámku bydleli, tak se Klára vydávala středem vinice nahoru na kopeček do kaple, která byla zasvěcená sv. Kláře, kam chodila na ranní bohoslužby, i když svou kapli samozřejmě měl i zámek."
Dnes je v zámku mj. historická obrazárna a za samostatný exponát se dá počítat hlavní sál, kde je oslavný obraz habsburského rodu, který namalovali bratři Godynové.
Stejně krásně, jako je vyzdoben zámek, jsou vyzdobeny i hospodářské místnosti, například konírna.
"Šternberk jako správný slechtic se také prezentoval chovem koní a pro ně v jedné části vznikla nádherná konírna, která byla dekorovaná stejným způsobem jako stropy v zámku. Malíři, kteří byli pozváni k výzdobě zámku, tady zobrazili Faetonův sluneční vůz tažený koňmi, jak se vznáší na nebeské sféře."
Zajímavostí zámku jsou i fontány, kterých tu je několik. Například sochy z fontány před zámkem byly nalezené rozpadlé v zahradě. Přesto se podařilo fontánu rekonstruovat, neboť se jednalo o typ, který je na jednom z římských náměstí. Unikátní je i monumentální zahradní dvouramenné schodiště, které obíhá tzv. tartar, nebo-li peklo. Jeho autory jsou drážďanští umělci Georg a Paul Hermannovi.
Po Šternbercích zakoupila zámek pro ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu také několikrát byla. Když se správa habsburských majetků v Čechách rozhodla, že zámek opět odprodá do soukromého majetku, bylo z něj odvezeno více než 300 různých obrazů, nábytek a dekorační předměty. Posledním majitelem zámku byla rodina statkáře Svobody. Ten ho ve 20. letech 20. století věnoval státu. Zámek byl rekonstruován a je dodnes pro Pražany výletním místem. V jeho blízkosti leží kromě zoo i botanická zahrada. Při povodni byl vytopen sklep zámku. Dnes je tu vinotéka. Přízemí však zůstalo uchráněno. Už naši předci zřejmě znali, kam se voda dostane a tak je zámek postaven na jakési umělé terase.
