Brněnská plotna, čte Karel Höger

Karel Höger, foto: ČTK

Naše mateřština doznala v průběhu vývoje často překvapivé podoby. Díky odborníkům na tyto varianty jazyka - argotologům - byly některé varinaty zaznamenány a povědomí o nich se dochovalo dodnes. Známá je například mluva pražských Pepíků a brněnský hantec. Ke kořenům hantecu nás dnes zavede kolega Vilém Faltýnek, který z rozhlasového archivu vylovil zajímavou nahrávku.

Brno
Známým odborníkem na argot byl za první republiky dr. Otakar Nováček. V roce 1929 vyšla jeho útlá, ale velmi důležitá publikace Brněnská plotna. V ní shrnuje své poznatky o mluvě brněnské periferie, jak ji sám zaznamenal. Plotna přibírala vlivy jiných jazyků, zejména němčiny, tehdy jazyka početného skupiny brněnských obyvatel. Vyjadřování obyčejných lidí, nezaměstnaných či galerky má svůj humor, zkratkovitost a nadsázku - ba i svéráznou poezii. Nováček často cituje jistého Lojzu Pekárka z brněnských Židenic, který vynikal sečtělostí a byl schopen vyjádřit plotnou zajímavé sdělení.

Karel Höger, foto: ČTK
V roce 1976 vznikl v Československém rozhlase na motivy Nováčkovy knihy pořad Za trpkým smíchem starého Brna. Ke spolupráci byl přizván vynikající herec, který jako rodilý Brňan mohl využít vlastní obeznámenosti s touto mluvou, Karel Höger. V ukázce, kterou vám nabídnu, cituje vzpomínku autora knihy na své kontakty s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem, s nímž ho spojoval zájem o mluvu nejnižších vrstev.

"Bylo to roku 1921. V té době jsem chodíval s mistrem Janáčkem dopoledne na procházku na brněnský Zelný trh. Bělovlasý mistr s notesem v ruce byl oděn do světlých šatů, na hlavě měl plátěnou brigadýrku, kravatu si přehodil přes širokou sponu a hůl zavěsil na ruku. Pozoroval jsem obdivně každý jeho pohyb a hlavně jeho potutelné jiskrné oči..."