Z krajanského tisku
Svobodné vídeňské listy v poněkud ironicky laděném článku Prohřešky proti rovnosti pohlaví poukazují na to, že podle Výzkumného pedagogického ústavu v Praze je až ve třetině učebnic pro žáky středních škol a gymnázií nepoměr mezi muži a ženami. Zjevně tu dominuje silnější pohlaví. Ženy tu jsou zobrazovány jako matky či učitelky, kdežto muži jako technici a řidiči. To podle výzkumníků omezuje rozvoj osobnosti.
Spisovné češtině se věnuje v rozsáhlém článku v Kulturním měsíčníku Čechů a Slováků v Rakousku doc. Karel Šebesta z Univerzity Karlovy. Konstatuje v něm, že spisovný jazyk, který byl ještě před několika desítkami let nezbytnou podmínkou kulturnosti a vzdělanosti, postupně z veřejného života, krásné literatury, ze škol i médií vytlačuje obecná čeština. Autor se zamýšlí nad tím, jak a zda vůbec se má dnes ve školách trvat na striktním dodržování norem spisovné češtiny. Měsíčník přetiskl i zajímavý článek o herci Karlu Högerovi, který sice jako mnoho jiných českých herců za heydrichiády vyjádřil na setkání v Národním divadle loajalitu Říši, současně ale pomáhal ukrývat Františka Kožíka, kterého za války hledalo gestapo, podporoval rodiny lidí, kteří byli vězněni v koncentračních táborech, nebo na Moravu převážel zprávy pro partyzány.
Zpravodajčeských krajanů v Belgii informuje o 20. populárně naučném symposiu, které počátkem října v Drakenburgu uspořádali krajané z Holandska. S přednáškou o emigraci na něm například vystoupil psychiatr Jiří Diamant, který poukázal na složitý proces integrace exulantů do společnosti v nové vlasti. Podle něj se plná integrace podaří až ve třetí generaci. O sekularizaci Čechů hovořil nizozemský profesor Peter Morée, který přednáší na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. Připomněl příčiny sekularizace v českých zemích od Bílé hory a následné rekatolizace až po komunistickou perzekuci věřících.
Bulletin Čs. ústavu zahraničního publikuje část přednášky Prof. Antonína Měšťana o tom, jak se téma emigrace odráží v moderní české literatuře. Jsou zde zmíněna díla Josefa Škvoreckého, Milana Kundery, Jaroslava Vejvody, Jana Nováka a řady dalších. Přednáška byla převzata ze sborníku vydaného ke Konferenci zahraničních Čechů v r. 2001 a publikována k nedožitým pětasedmdesátinám autora.