Brněnská sedmikráska vydala překvapivé plody
Slyšeli jste o Brněnské sedmikrásce? V loňském roce poprvé vyzvalo nakladatelství Host spisovatele, aby básní oslavili město Brno, aby mu vzdali hold veršovanou formou. Básnická soutěž dostala název Brněnská sedmikráska. V redakci Hostu se kolega Vilém Faltýnek sešel s šéfredaktorem nakladatelství Miroslavem Balaštíkem.
Pane Balaštíku, proč jste se rozhodli po mnoha desetiletích obnovovat žánr ódy?
"Ta inspirace byla v Holansku, kde má řada měst svého městského básníka, který píše verše na zakázku pro to dané město. A my jsme měli o tom reportáž v časopise Host a docela nás to zaujalo a inspirovalo, abychom zkusili něco podobného taky v Brně. Zatím jsme to rozjeli jenom v menším formátu. V Holansku to má opravdu tradici jako úřad, městský básník je k dispozici starostovi, jezdí s ním třeba na různé cesty, představuje město prostřednictvím poezie a lidé se tím baví. My jsme to udělali zatím ve zmenšeném modelu a vyhlásili jsme soutěž o nejlepší oslavnou báseň o Brně a slibujeme si od toho, že pokud se to ujme a soutěž bude pokračovat, že by se takový úřad i v Brně mohl zřídit."
Přiznám se k určité obavě z podřízení básníka té propagační úloze.
"Já myslím, že to není na místě. Psaní poezie na zakázku je mnohem tradičnější forma než ta volná tvorba, kdy autor komunikuje s něčím nad sebou, s nějakým metafyzičnem. Jistě, my tady máme zkušenosti z posledních 40 let, kdy básně psané na zakázku byly agitační a byly to opravdu jen rýmovačky, které sloužily ideologickému teroru skrze umění a poezii. takže se na to všichni dívají skrz prsty, i ti básníci, ti známí se nad tím velmi pohoršovali, že psát na nějaké téma, to přece neexistuje. Ale myslím, že je to jen otázka zvyku nebo nastavení, protože ty básně z naší soutěže, i když byly na zakázku, tak byly mimořádně kvalitní a byl jsem až překvapen, ty vítězné básně jsou srovnatelné s jakoukoliv volnout vorbou, to není žádná agitace."
"Přihlásilo se celkem 111 autorů, kteří poslali 200 - 300 stran textu, protože rozsah nebyl omezen, takže od někoho jsme dostali i celou sbírku o Brně. A úroveň byla pochopitelně nejrůznější. Od úplně jednoduchých rýmovaček typu Velikost brna slaví i srna až po rozsáhlé básnické cykly, kde třeba byly i vysvětlivky a poznámky. Takže kuriozit byla řada, ale celkem lze říct, že ta úroveň byla až překvapivě velká. Dobrá polovina textů měla literární ambice, nejenom nějaké žertovné nebo naivní, a takových deset textů jsou zcela plnohodnotné básnické texty, které by obstály v jakékoliv sbírce."
Hovoří šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík. Do prvního ročníku soutěže se přihlásilo 111 básníků.
Jsou tito jmenovaní mladí autoři?
"Ty dvě dámy jsou mladší a Roman Polách taky, Petr Petříček už je středního věku, spíš starší. A je taky zajímavé, že až na jendoho z nich nežijí v Brně. ta děvčata jsou studentky a Petr Petříček je z Hořovic. Ten sem jenom měl cestu a Brno má rád, tak o tom napsal báseň, která nakonec zvítězila."
BRNĚNSKÝ OKRUH
Vše se v kruhu opakuje
Brněnský drak chytá svůj ocas
zběsilá jízda I slunce dokroužilo k západu
řev motorů pomalu ulehá
v setmělých uličkách starého města Špilberk drží pod zámkem
těžké noční můry
abychom se probudili
s lehounkými křídly motýla Budík odstartoval další rozjížďku
řítíme se životem
touhy zabíjíme jejich naplněním
a nebo taky jinak U zatáčky Františka Šťastného
padá do trávy rosa
a v ní září téměř dětský úsměv
božského Valentina Pro borce i poražené
nad Brnem vychází slunce
medaile cennější než zlatá
"Člověk, který v Brně žije, už má to město do jisté míry zautomatizované. Takže když Brňan píše o Brně, tak se chytá těch nejjednoznačnějších dominant, které se tu objevují, protože to město už jakoby nevnímá. Zatímco ten kdo sem přijede nebo je tu kratší dobu, tak dokáže objevovat inpiraci v nejrůznějších zákoutích, která už třeba tomu Brňanovi nic neříkají, vidí krásu města i tam, kde by to jiný netušil."
"To máte pravdu, tak to je, a překvapivé bylo, že jsme si uvědomili z těch textů řadu věcí, které jsme už nevnímali. V porotě byla redaktorka Českého rozhlasu Alena Blažejovská, senátor a literární kritik Richard Svoboda, Lukáš Hejlík, herec z projektu Listování a já jako šéfredaktor časopisu. V tomto složení jsme rozhodovali."
A kdybyste ty básně měl zhodnotit jako kritik?
"Ty texty jsou poměrně tradiční. Na předních místech se umístila tradiční reflexivní lyrika. Překvapilo mě, že tam nebylo moc experimentálních básní. Ale ono to možná souvisí se zadáním. Ta oslavná báseň na dané téma si možná vynucuje i formu. Autoři se asi snažili trefit do zadání a na experiment tam asi mnoho prostoru není. Určitě uděláme letos druhé kolo, uvidíme, jak to bude pokračovat, jaká bude úroveň. Jenom teď ještě přemýšlíme nad tím, jaké zadat téma, jestli zůstane Brno, nebo jestli to zúžíme nebo naopak rozšíříme na něco jiného."
