Dobrá zpráva o současné poezii

V oslavách 20. výročí politických změn v Československu letos více než jindy zanikl festival Den poezie. Navzdory názvu trval dva týdny a skončil v pondělí 23. listopadu. Jeho cílem bylo oslavit roli poezie v našem životě a datum konání volně souvisí s narozením Karla Hynka Máchy. Program letos opět tvořila veřejná čtení, výstavy, hudební a divadelní představení pořádaná v přibližně čtyřiceti městech a místech po celé zemi. S Dnem poezie souvisí i vydání almanachu Nejlepší české básně v brněnském nakladatelství Host.

Je to první almanach a každoročně by měl představovat to nejlepší z tvorby českých básníků v uplynulých 12 měsících. Šéfredaktor Hosta Miroslava Balaštík se na věc dívá s nadhledem, je si vědom, že superlativ v názvu alamanachu může leckoho provokovat. Záměrně svěřil výběr dvěma konkrétním lidem, básníku Karlu Šiktancovi a Literárnímu odborníkovi Karlu Pioreckému.

Balaštík: "Ono totiž dělat nějakou objektivní soutěž, která báseň je nejlepší, dávat to třeba k nějakému hlasování, tak to samozřejmě smysl příliš němá. Četba a hodnocení poezie je vždycky individuální. Takže nám připadalo logičtější a transparentnější říct: toto jsou básně, které jsou nejlepší podle Karla Šiktance a Karla Pioreckého."

Budou v dalších letech vybírat jiní básníci?

Balaštík: "Počítáme s tím, že v dalších letech budou vybírat jiní autoři, zase jiný autor a kritik, protože to je vždycky dvojice: nějaký renomovaný básník a vedle něho kritik. Protože součástí té knihy je i studie o stavu současného básnictví."

Almanach má čtyři oddíly podle základního ladění veršů, a doprovodnou studii Pioreckého. Jména autorů čtenář nenajde u básní, ale až v závěru knihy. Jsou tu zastoupeni silná střední generace i žijící klasikové jako například Ludvík Kundera.

Piorecký: "Velmi krásnou báseň má v antologii Ivan M. Jirous, Bohumila Grögerová, jejíž sbírka Rukopis vzbudila letos zasloužený ohlas, Viola Fischerová, její báseň celou antologii otevírá. Velmi cenné je zastoupení autorů z exilu, kteří dodnes žijí v zahraničí, jako třeba Inka Machulková nebo Karel Zlín."

Karel Piorecký tvrdí, že almanach je dobrou zprávou o současné české poezii.

Piorecký: "Současná česká poezie je především mnohem bohatší a kvalitnější, než se o ní často v literárních periodicích píše, kde často čteme, že je to poezie ve stavu krize nebo poezie v ghettu. My jsme se tou antologií snažili říct, že současná česká poezie stále nabízí velmi kvalitní a zajímavé básně a stojí za to je hledat."

První svazek Almanachu nabízí 36 básní a každý autor je zastoupen jednou z nich. jsou to texty textů publikované českými autory v knihách, časopisech nebo na internetu od podzimu 2008 do letošního října.

Miroslav Balaštík se ještě jednou vrací k domácím odezvám. Na internetu se objevily ještě dřív, než se publikace dostala na trh.

Balaštík: "Strhla se kolem toho zajímavá diskuse na internetu, na řadě blogů, a ty námitky jsou celkem očekávatelné, protože všichni diskutující tvrdí, že poezii nelze poměřovat, že to nejsou dostihy, aby tady byl jeden lepší, jeden horší. Samozřejmě my nevytváříme žádné žebříčky nejlepších básní, to by takhle nešlo, ale na druhou stranu k četbě poezie vždycky patří to, že ten člověk nějak hodnotí. Když si přečtete báseň, vždycky máte tendenci říct: líbí - nelíbí. Hodnocení je tedy přítomno v estetickém prožitku, nelze tvrdit, že ty texty jenom evidujeme. Každý si nějak selektuje ty svoje nejlepší básně, takže je to myslím přirozené."

Vzorem pro vytvoření alamanachu byly podobné publikace vycházející ve Spojených státech amerických.