Brno: za architekturou po stezkách

Kdo má rád architekturu, určitě přivítá unikátní projekt Brněnské architektonické stezky. Obsahuje internetovou databázi, tištěnou mapu, audioprůvodce i orientační značení přímo v terénu u zajímavých budov. Projekt, na který významně přispěla EU, umožní získat podrobné informace nejen o architektonickém vývoji Brna, slavných architektech, ale také osudech majitelů zajímavých staveb.

Rostislav Koryčánek (vlevo) a Šárka Svobodová, foto: autorka

Pokud jdete Brnem, možná vás překvapí, proč je před některými domy na chodníku zkratka BAM, jakési číslo a internetová adresa. Když se na ni podíváte, zjistíte, že za zkratkou BAM se skrývá Brněnský architektonický manuál a číslo znázorňuje kód domu, který byl zařazen do architektonických stezek. Spoluautorkou projektu je Šárka Svobodová z brněnského Domu umění. Jak dodala, nejdůležitější je databáze na internetu.

"Najdete ji na webových stránkách www.bam.brno.cz. BAM je zkratka, kterou jsme zvolili, protože je možné ji použít ve všech třech jazykových mutacích. Celá databáze je v češtině, angličtině i v němčině. Orientace v databázi je možná pomocí mapy, kde jsem navrhli devět architektonických stezek, tras, které zahrnují jednotlivé městské části. Každá je určitým způsobem specifická typem architektury, který se tam nachází. Ale je možné vytvořit si vlastní stezku, například stezku konkrétního architekta nebo stezku jednotlivými obdobími konkrétního roku."

V Brně začali o projektu přemýšlet už v roce 2007, dodal ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek. Tedy v době, kdy se začalo hlasitě mluvit o rekonstrukci slavné vily Tugendhat, která je i památkou zapsanou na seznam UNESCO.

Vila Tugendhat

"Samotný fakt přítomnosti vily Tugendhat nás vedl k tomu, abychom se začali zabývat představením architektonického dědictví z meziválečného období v Brně. Toto období je v Brně nesmírně bohatě zastoupeno, jsou zde stavby, které se pomalu blíží i unikátu vily Tugendhat. Zástupci staveb moderní architektury dostávají velmi rychle na frak a to z toho důvodu, že je třeba stavby upravovat k novému užití, ale nebere se ohled na to, že mohou být nositelem nějakého významu."

Předválečné brněnské stavby jsou velmi cenné. Technologie, které se tehdy používaly k výrobě stavebních materiálů, se už vracet nebudou. Cílem architektonických stezek je, aby se turista v Brně zdržel co nejdéle. Jak dodal Rostislav Koryčánek, autoři si od začátku přáli, aby se projekt netýkal jen předválečného období, ale dokázal popsat, co se odehrávalo v architektuře Brna od roku 1850 po současnost.

"Proč od roku 1850? To je dáno tím, že to je období, kdy se v Brně začaly bourat hradby a z uzavřeného města se stalo město otevřené. Je to jakýsi milník, od kterého se dá datovat vznik moderního města."

Foto: autorka

Projekt bude maximálně otevřený, aby se do jeho databáze daly přidávat další a další informace a stavby. Současná forma to bez problémů umožňuje. Stejně jako plánování vlastní trasy například podle díla architektů, podle ulic či roků, kdy stavby vznikly. Svůj vztah ke stavbám budou moci vyjádřit i ti, kteří je už navštívili.

"Chtěli bychom, aby se projekt netýkal pouze architektury, i když na tom je založený, ale aby se tam dostávaly ještě zkušenosti například důležitých osobností české nebo zahraniční architektury, kteří by si na náš popud třeba prošli město a sami vytvořili nějaký návrh stezky. Upozorňovali by na některá zajímavá místa, která by se mohla týkat například kaváren nebo míst, která nabízí mimořádnou atmosféru."

Jak dodal Rostislav Koryčánek, to jsou úkoly pro následující období. Nyní je uzavřena fáze, která se týká architektury meziválečné. K dispozici jsou mapy, audioprůvodce i databáze staveb. Pomocí historických map je možné cestovat i v čase. Například zjistíte, že na části dnešní Masarykovy čtvrti byly na přelomu 19. a 20. století ještě vinice. Celý projekt dávalo dohromady množství lidí.

Foto: autorka

"Víc než 50 lidí. Od teoretiků architektury, přes designery, fotografy, osobnosti, které namlouvaly jednotlivé audionahrávky,"

upřesnila Šárka Svobodová. Jak dodala, Brněnské architektonické stezky vznikly ve spolupráci s Muzeem města Brna, které má úžasnou sbírku architektury právě z tohoto období. Abychom nemluvili teoreticky, pojďme společně 'rozkliknout' internetovou databázi. Ale nejdřív trochu čísel. Je v ní 383 objektů od 96 architektů, 56 stavitelů a 2091 fotografií. A kam se vydáme? Třeba do Masarykovy čtvrti. Ta vyrůstala od roku 1900. Je tu hlavně vilová zástavba.

"Masarykova čtvrť je nejpočetnější, v databázi je 64 objektů a je dlouhá 4,39 kilometrů. My jsme se snažili kromě dvou případů udělat všechny stezky okružní, aby se člověk vrátil na stejné místo a snažili jsme se to dělat tak, aby to šlo absolvovat za 2 až 3 hodiny, aby to byl takový polodenní výlet."

Jindřich Kumpošt

Když se podíváte na Masarykovu čtvrť, dozvíte se například, kudy stezka vede, a kdo zde stavěl. Původně se tahle oblast jmenovala Úřednická čtvrť a k přejmenování došlo v roce 1925. Místo úsporného bydlení pro střední vrstvy tu začaly vyrůstat vilové stavby průmyslníků, advokátů, politiků a finančníků. Hodně domů stavěl architekt Bohuslav Fuchs či Jindřich Kumpošt. Ten si postavil v Masarykově čtvrti i vlastní vilu. Její cihlová fasáda připomíná anglickou architekturu. A rodina tu stále bydlí. Dodnes si celá čtvrť zachovala charakter atraktivní rezidenční lokality a i v současnosti je místem architektonicky zajímavých staveb.

"Na kartě stezky je vždy kromě fotodokumentace stručný historický úvod tou částí, seznam objektů, které se zde nachází, audioprůvodce českém jazyce nahrávaly osobnosti, které jsou nějakým způsobem spojené s tou částí. Konkrétně Masarykovu čtvrt namluvil architekt Ivan Ruler, který v Masarykově čtvrti žil a vzpomíná už od svého dětství, jak na něj ty stavby působily. Pokud bychom si zvolili oblast Centrum, tam promlouvá historička Milena Flodrová, Černá pole namluvil Arnošt Goldflam, který tu žil a text doplnil o nějaké své osobní zážitky."

Foto: autorka

Do konce roku by měl být vytištěn i reprezentativní kapesní průvodce. Autoři spolupracovali i s Masarykovou univerzitou. V rámci semináře dějin umění dohledávali studenti do databáze další zajímavosti a ta se pořád doplňuje. Reagují i sami majitelé domů, kteří posílají další informace a fotografie. Na stezkách se mluví také o stavbách, které už dnes neexistují, ale ve své době byly významné, jako například kavárna Esplanade. Brno má z meziválečného období také obrovský soubor nájemních domů, dodala Šárka Svobodová.

"Po roce 1918 byly připojeny okolní vesnice a vzniklo tzv. Velké Brno a místa, která byla mezi vesnicí a stávajícím městem byla urbanisticky zpracována a zastavována. Velice často to byly komplexy, soubory nájemních domů, vznikaly celé ulice. To je zajímavost. My jsme se snažili stezky koncipovat tak, aby každá byla jiným způsobem atraktivní. Máme například stezku Východ, která jde industriální částí a je velice atraktivní. Tam je nádherný areál lázní Zábrdovice, máme stezku Výstaviště."

Brněnské architektonické stezky vás hned tak od internetu nepustí, a mnohé z nich zatoužíte vidět přímo v Brně.