Bude brdský radar škodlivý?

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Odborníci z Vysokého učení technického v Brně zpochybnili v srpnu zveřejněnou studii, podle níž plánovaný americký radar v Česku neškodí zdraví lidí v jeho okolí. Jiří Šebesta a Zbyněk Raida z Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně tak učinili v odpovědi na šest otázek, které jim položil obhájce referenda o radaru Jan Žižka. Ministerstvo obrany ale s jejich závěry nesouhlasí.

Podle odborníků nejsou vstupní data studie, na které se mimo jiné podílel hlavní armádní hygienik, dostačující a mohou být využita pouze pro hrubý odhad důsledků činnosti radaru na zdraví obyvatelstva. Podle nich také není uvedena metodika výpočtu. Domnívají se, že některé vstupní parametry nejsou jednoznačně definovány. Má se to týkat například výkonu radaru. Podle nich proto na základě vstupních dat nelze provést dostatečně spolehlivou analýzu dopadů radaru. Studii tak považují za nevěrohodnou. Zbyněk Raida soudí, že se z ní nedá pořádně posoudit zdravotní nezávadnost radaru:

"Pokud pracujeme s elektromagnetickými vlnami, tak na šíření vln, na jejich intenzitu v okolí má velký vliv jednak profil terénu, jednak zástavba, jednak další věci, protože vlny se od překážek odrážejí, ohýbají se od těchto překážek, potom se vzájemně skládají. Takže mám pochybnosti o tom, zda-li jsou výsledky měření provedené na nějakém ostrově srovnatelné nebo aplikovatelné na situaci, která je u nás v Česku."

Podle ministerstva obrany však vstupní údaje podléhají režimu utajení, tudíž nelze vyjasnit některé skutečnosti, které se objevily v posudku vydaném pracovníky Vysokého učení technického v Brně. Zbyněk Raida se však domnívá, že materiál, který sepsali armádní experti, by propadl u vysokoškolských zkoušek:

"Všichni naši studenti vědí, že když se šíří elektromagnetické vlny z nějaké antény, tak na tom šíření elektromagnetických vln se podílí celý prostor kolem antény. No a daná zpráva pracuje s šířením vln jenom jako s paprskem tak, že ve zprávě jsou uvedeny profily terénu a jeden jediný paprsek z antény do bodu cíle. To absolutně neodpovídá realitě. To vědí všichni studenti druhého ročníku, kteří u nás studují."

Na závěry srpnové studie, která se zabývala dopadem radaru, navázal v říjnu při pobytu na Marshallových ostrovech devítičlenný expertní tým pod vedením hlavního hygienika České republiky Michaela Víta. Právě z Marshallových ostrovů totiž chtějí Američané radar do Čech přemístit. Odborníci tehdy například uvedli, že stanice splnila limity týkající se záření elektromagnetických vln. Michael Vít ubezpečuje, že strach ze škodlivosti uvažované radarové základny není na místě:

"Zářivý tok jde dva úhlové stupně nad kótu 718,8. Znamená to, že ten hlavní svazek vůbec nemůže navštívit ta okolní údolí, kde jsou obce. Na druhé straně 260 metrů od toho radaru žádná zátěž toho bočního laloku, která by překračovala normu, ne pro profesionály, ale pro obyvatelstvo, nebyla naměřena."

Vláda o radaru v Brdech vyjednává i přes nesouhlas většiny veřejnosti. Prezident Václav Klaus je ale přesvědčen, že americký radar nakonec na českém území postaven bude.