Bude se do Česka legálně vozit evropský odpad?

Hrozí Česku, že se stane smetištěm komunálního odpadu ze zahraničí? To je v poslední době hodně frekventované téma. Otázka ilegálních skládek odpadů zaměstnává policii, celníky i politiky. Ve hře jsou ale především ekonomické zájmy a také kontroverzní plány Evropské unie. Více už se dozvíte v dnešní ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

K čemu vlastně slouží taková spalovna komunálního odpadu? Odpověď je zdánlivě jednoduchá: přece ke spálení odpadu, k jeho likvidaci. Jenže to má háček. Spalovny tvrdí, že odpad nelikvidují, ale vyrábějí z něj teplo a elektřinu. Odpad tedy pokládají za užitečné palivo. A právě tady je jádro sporu mezi Ministerstvem životního prostředí a ekology na jedné straně a spalovnami na straně druhé. Dovoz odpadů do Česka za účelem jejich skládkování nebo likvidace totiž zákon jednoznačně zakazuje. Dovážet je možné jen takový odpad, který se dá následně využít jako surovina pro další produkci, tedy i k energetickému využití. Expert na odpadové hospodaření Ivo Kropáček z hnutí Duha připomíná, že stejný spor řeší celá Evropská unie. Evropský soudní dvůr navrhl několik kritérií, podle kterých se dá rozhodnout, zda jde v nějakém zařízení o energetické využívání odpadu nebo o jeho likvidaci.

"Jedno z nejdůležitějších kritérií je toto: pokud se chcete odpadu zbavit, pak za to, že se ho zbavujete, zaplatíte. Naopak, když máte nějakou surovinu, která má být dále využívána, tak za tu surovinu někdo musí zaplatit. Spalovny ale za odpad - jak říkají palivo - neplatí. Tudíž se jedná o odpad, hlavním účelem zařízení je odpad odstraňovat."

Z pohledu českých spaloven je samozřejmě zahraniční komunální odpad velice atraktivní komodita. Své kapacity využívají jen asi ze 70 procent. Většina českého odpadu totiž zatím končí na skládkách. To je pro obce levnější řešení, protože spalovny jsou drahé. V Německu a Rakousku jsou ale spalovny ještě alespoň čtyřikrát dražší. Existují tedy přímo ideální podmínky pro legální vzájemně výhodný byznys s odpadem. Češi mají volné kapacity, touží je ´zapřáhnout´ a vydělat si pěkné peníze a přitom jsou pro Němce a Rakušany relativně blízko a jsou hodně levní. Navíc se přímo nabízí provokativní otázka: existovaly by u nás ilegální skládky německého odpadu, kdyby měli Němci a Rakušané možnost vozit odpad legálně do našich spaloven? Ivo Kropáček takovou vizi odmítá.

"Pokud byste dovolil legální dovoz odpadu do České republiky, pak ve chvíli, kdy by se kapacity českých spaloven naplnily, proudily by sem odpady legálně dál a už by je nikdo nezastavil."

Představa Česka, coby velkého smetiště, by ale mohla nabýt reálných rozměrů. Úder přitom přichází z nečekané strany. Evropská unie, která dosud dávala jednoznačně podporu recyklaci komunálního odpadu a spalovny pouze tolerovala, chystá velký obrat. Nová unijní směrnice chce podpořit do budoucna právě to stanovisko spaloven, s nímž Ministerstvo životního prostředí a ekologové bojují. Na spalovny by se mělo pohlížet jako na zařízení, která slouží k využití odpadu, nikoli k jeho likvidaci. Pokud tato směrnice začne platit, otevře se cesta evropským odpadům do Česka.

Karolina Šůlová, foto: Autor

"Ministerstvo životního prostředí, potažmo Česká republika jednoznačně nesouhlasí s touto novou směrnicí právě proto, že by mohla otevřít dveře dovozu odpadů do českých spaloven. A to je z hlediska životního prostředí samozřejmě nežádoucí."

Říká Karolina Šůlová z Ministerstva životního prostředí. Praha se chce chystaným změnám bránit.

"Ministr Ambrozek se chce spojit s kolegy z visegradské čtyřky a domluvit s nimi podporu postoje České republiky. Kromě toho by téma nové evropské směrnice mělo být také 9. března na programu Rady ministrů životního prostředí."

Zazněly už ale také hlasy, že bariéry, které Ministerstvo životního prostředí postavilo do cesty odpadům ze zahraničí, mohou být prolomeny dřív, než nová evropská legislativa vstoupí v platnost. Tlak spaloven sílí. To přiznává i Karolina Šůlová.

"České spalovny žádaly ministerstvo životního prostředí o dovoz komunálního odpadu, konkrétně to byla liberecká a pražská malešická spalovna. Ministerstvo jim dovoz nepovolilo. V současné době se jedna z firem, které sem chtěli odpad dovážet, s ministerstvem soudí."

Česká vláda před třemi roky rozhodla, že se Česko vydá stejnou cestou jako Německo a Rakousko, tedy cestou co největší recyklace odpadů. Ivo Kropáček zastává názor, že je to výhodné i ekonomicky.

"Při spalování komunálního odpadu se získá nějaká energie. Na druhou stranu, mnohem více až pětkrát více energie se ušetří, pokud je ten samý odpad recyklován. Spalovny nepálí odpad. Ony pálí v podstatě suroviny, které by se mohly využít. Míra recyklace v České republice je kolem 14 procent. V Rakousku je to přes 50, v Německu kolem 50 procent. Spalovny pálí například papír, který by mohl nahradit pokácené stromy, v plastech zase pálí ropu, která se musí k nám dovézt."

Půjde tedy Česko rozvojem recyklace odpadu nebo rozvojem spaloven? Na to dnes nedá nikdo jednoznačnou odpověď. Nicméně Karolina Šůlová uvádí, že v roce 2010 se počítá s recyklací asi 50 procent komunálního odpadu.