Životní prostředí v Česku je jedno z nejhorších v EU. Na obyvatele připadá 570 kg odpadu ročně
Životní prostředí v Česku zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. V Indexu prosperity a finančního zdraví mu patří 22. místo z 27 členských států. Oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku.
Hůře dopadlo v Indexu Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií. Česku se podařilo sice mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostáváme v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem.
Průmysl vyprodukuje 1932 kilogramů skleníkových plynů na obyvatele
Index prosperity je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny. Stav životního prostředí hodnotí podle 14 indikátorů.
Česko stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent, popisuje spoluautor Indexu Tomáš Odstrčil.
"Jedním z důvodů, proč se Česko v otázce stavu životního prostředí umisťuje až za většinou unijních států, je poměrně vysoká energetická náročnost průmyslu."
Průmyslová výroba se totiž vrátila na úroveň před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR stojí spalování uhlí.
Česko čeká odchod od uhlí
Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL řekl, že stát už chystá potřebné reformy.
"Máme celou řadu dotačních titulů, jako je Nová zelená úsporám. A také operační fond Spravedlivá transformace. Čeká nás opravdu velká změna v oblasti dekarbonizace, odchodu od uhlí. Jak v oblasti výroby elektřiny, tak také tepla, a také využití zálohovaných plastů."
Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, ale zlepšilo se v jeho recyklaci. Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu.
Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.
Ministerstvo spouští kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) teď spouští novou vlnu takzvaných kotlíkových dotací. Jejich smyslem je snížit emise škodlivých látek do ovzduší. Kvůli vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. Ministerstvo chce uvolnit 1,7 miliardy korun.
Jak řekl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL), dotace jsou určené na výměnu starých kotlů za ekologičtější způsoby vytápění přibližně pro 15 000 nízkopříjmových domácností. Ty mohou získat až 95 procent nákladů, přičemž záloha ještě před výměnou je 60 procent z dotace. Mohou o ně žádat senioři se starobním důchodem, invalidé ve třetím stupni invalidity nebo lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Lidé musí staré neekologické kotle vyměnit do září 2024.
