Budova rozhlasu byla v srpnu 1968 vypleněna

Drama, které se v srpnu 1968 odehrávalo před budovou tehdejšího Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech, je poměrně známo z dobových fotografií i ze vzpomínek pamětníků. O dění v samotné budově se obecně ví hlavně ve vztahu k vysílacím pracovištím. Podrobnosti o dramatu přecházejícím ve frašku ve zbylých částech budovy vyplouvají na povrch až teď.

Poslech v RealAudio

"Přátelé, v těchto okamžicích se střílí již na dvoře Československého rozhlasu. Myslím, že to budou brzo poslední slova, které od nás slyšíte."

Tato slova z vln Československého rozhlasu mají dodnes mnozí v živé paměti. Bezpočtukrát pak zejména po listopadu 89 znovu zazněly reprodukované tak, jak jsme je vám připomněli my teď. Co se ale dělo uvnitř? To se komplexněji ukazuje až z materiálů, které má k dispozici Národní archiv v Praze od přelomu století. V současné době se třídí a objevil se mezi nimi například záznam tehdejší generální prokuratury, z něhož je patrné, jak dvoutýdenní působení sovětských vojáků v budově Československého rozhlasu dopadlo a jaké následky zanechalo.

Rozsah škod byl vyčíslen sumou téměř 1 milion 600 tisíc tehdejších korun, a to pouze na vnitřním vybavení rozhlasu. Generální prokuratura totiž zakázala inventuru škod zvenku, aby nebudila zbytečnou pozornost veřejnosti. A byly zde škody i na majetku pracovníků rozhlasu jako soukromých osob - v rozsahu čtvrt milionu.

"Budova rozhlasu byla vypleněna," shrnula pro Mladou frontu Dnes výsledek tehdejší kontroly Alena Nosková, vedoucí oddělení Národního archivu. Její kolegyně, archivářka Alena Šimánková, pak pro nás z vyšetřovacího spisu generální prokuratury v Praze dále citovala:

"Výsledky ohledání provedeného dne 3.-4. září 68 v budovách Československého rozhlasu. Bylo zjištěno, že v obou budovách je chaotický nepořádek... Tímto ohledáním bylo zjištěno, že řada věcí byla poškozena a odcizena... Pak je tady: výsledek a rozsah škod byl zjišťován speciální inventarizační komisí, z těchto materiálů je patrno, že škoda činí 1.580.858 korun. Z charakteru jednání pachatelů, jak bylo zjištěno ohledáním, se vylučuje jednání z nedbalosti. Je odůvodněno rozhodnout o zahájení trestního stíhání. "

K tomu ale nedošlo. Podle prokurátora Karla Pešty se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě a generální prokuratura v roce 1970 případ bez výsledku ukončila. Navzdory tomu, že jména "určitých osob" k dispozici byly, řekla nám archivářka Alena Šimánková.

"Tam je zajímavé, že dokonce obsahuje ten spis i seznam příslušníků Rudé armády, kteří v té době v budově rozhlasu od 21. srpna do 3. září byli a kteří údajně mohli podat informace o dalších osobách. Nevíme, kde ten seznam vzali, nicméně ten seznam tady přesně je. Je tam vždycky jméno a funkce toho vojáka. No a pak jsou tam ještě nějaké věci, které zřejmě v té budově našli, jedná se zřejmě o majetek ruských vojáků, kteří tam byli, a to jsou třeba pohlednice. Jsou tam plánky, kde si ruští vojáci namalovali, kde budou mít rozestavěné zbraně a jakým způsobem budou zajišťovat okolí rozhlasu. To je tam také několikrát součástí toho materiálu."

V něm se ale také dočteme, že v průběhu ohledání suterénu se dostavili tři sovětští vojáci, kteří prohlásili, že zde zapomněli samopal. "Nezávisle na ohledání prohledávají budovu a ten samopal hledají," uvádí protokol prokuratury, jak z něj citovala pondělní Mladá fronta Dnes. A z něj na závěr přinášíme ještě jednu pasáž, která mluví za vše:

"Zaměstnanec rozhlasu, technik Miroslav Sehnoutka, v průběhu ohledání předložil zbytek houslí, které nalezl v okolí rozhlasové budovy, zřejmě vyhozené z okna. Podle nálepky uvnitř houslí se zřejmě jedná o housle výroby Josef Antoni, Milano, letopočet 1754. Na zbytku vrchní houslové desky je azbukou nápis: ,Frunze moj dom...' zbytek nápisu: ,SSSR...' A pod tímto nápisem zachovalý nápis ,moloděc'. Pořízena fotodokumentace zbytku houslí."