Třicet let uplynulo od chvíle, kdy se do vesmíru podíval první občan jiné země, než dvou tehdejších kosmických velmocí, československý letec Vladimír Remek. Přes různá tehdejší i dnešní ideologická klišé odborníci nezpochybňují, že jeho let byl úspěchem československého výzkumu.
Vladimír Remek se stříbrnou pamětní medailí k 30. výročí letu prvního československého kosmonauta, foto: ČTK
Dva velcí soupeři v oblasti kosmického výzkumu – Spojené státy a Sovětský svaz – začátkem března 1978 udržovali remízu, pokud šlo o počet lidí, vyslaných na oběžnou dráhu Země. V té chvíli získal mírnou převahu Východ, Moskva ovšem začala otevírat dveře vesmíru i svým spojencům a jeho prvním nesovětským i neamerickým návštěvníkem se tehdy stal Vladimír Remek. Jak se často píše, autentický Čechoslovák - syn Češky a Slováka, ovšem také generála vojenského letectva. Remek dnes připouští, že volba padla na československého občana jak kvůli odborným předpokladům, tak i z politických důvodů. Popírá ale, že určení letu na 2. března 1978 mělo být dárkem k výročí tzv. Vítězného února, nebo dokonce omluvou před blížícím se výročím sovětské invaze: "Já si myslím, že ne, protože jestli něčím trpěli sovětští lídři v té době, tak určitě ne pocitem viny za to, že přišli do Československa. Takže samozřejmě že to mohlo být součástí také politiky, ale já si myslím, že velmi důležité bylo to, že Československo tradičně patřilo k v podstatě nejsilnějším partnerům v kosmickém programu Interkosmos, ale také ve světě. Naši lidé pracovali ve Výboru OSN pro kosmonautiku a tak dále."
Vladimír Remek
Uznávaní odborníci, jako Antonín Vítek z Akademie věd ČR nebo ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář potvrzují, že Československo se v té době významně podílelo na programu výzkumu vesmíru a že Remek se velice úspěšně účastnil jednoho z vůbec prvních letů, věnovaných vědeckým experimentům. V podobném duchu odpovídá i Vladimír Remek na otázku Radia Praha, jaké to je být ikonou komunistické propagandy: "Tak samozřejmě kosmické lety, zejména prvních kosmonautů, anebo lety na měsíc, vždycky byly předmětem určité, jak bych řekl, politické propagandy ze dvou systémů. A samozřejmě byl to i náš let. Ale já mohu říct, že za svého letu, když jsme letěli v prvních několika hodinách, tak se rozletěla ta zpráva po světě a my jsme tam měli přijímače na různých frekvencích a kolem celého světa když jsme letěli, tak jsme slyšeli že o nás po celém světě hovoří. Já si myslím, že to byl velký úspěch a samozřejmě byl používán i propagandou. Ale jakákoliv propaganda se musí nejdřív opírat o dobře provedenou samu věc a to znamená o ten let a ten byl úspěšný bez ohledu na to, v jaké době byl, a byl prostě unikátní."
Jako voják z povolání Vladimír Remek v roce 1990 podle nových zákonů vystoupil z KSČ. Zatímco se však s armádou o pět let později ve zlém rozešel, na komunisty nezanevřel a v roce 2004 byl na kandidátce KSČM zvolen poslancem Evropského parlamentu. Pracuje ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a je i členem evropské delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko. A napřesrok se hodlá o mandát ucházet znovu.
