Češi na Měsíci

Po více než dvou letech obnovují Američanů svůj kosmický program. Málokdo ale ví, že s americkou vlaječkou na skafandru byli v kosmu už dva astronauti s českými předky a na povrchu Měsíce byla dokonce i československá vlaječka. Proč? To se dozvíte v následující rubrice Jaromíra Marka.

"Dnešní americká výzva předurčuje směr lidského usilování, jsem na schůdcích a vstupuji do průlezu". To byla poslední slova, která 19. 12. roku 1972 pronášel Eugene Andrew Cernan když opouštěl povrch Měsíce. Od té doby lidská noha na toto vesmírné těleso nevkročila. To je fakt, který ví každý, kdo se alespoň trochu zajímá o kosmonautiku. Málokdo však ví, že během svého pobytu na měsíčním povrchu měl s sebou Cernan malou československou vlaječku! Proč? Eugene Andrew Cernan, jeden z nejproslulejších kosmických veteránů, měl české předky!

"Já jsem Američan druhé generace s českými i slovenskými kořeny. Rodiče matky byli Češi, z malého městečka poblíž Tábora, otcovy rodiče přišli ze Slovenska. Pamatuji se, že když moji rodiče nechtěli, abychom my děti rozumněli o čem mluví, bavili se spolu česky a slovensky. Často jsem jezdil k prarodičům na farmu do Wisconsinu. Tam se mluvilo pouze slovensky. Ovšem jediná slova, která znám jsou výrazy, které používal dědeček když křičel na neposlušný dobytek, ale to nejsou slova, která bych zde mohl opakovat!"

Dodal Cernan, který spolu s dalším slavným astronautem, Johnem Blahou navštívil před časem Českou republiku. Rovněž Blaha, muž který podnikl pět výprav do vesmíru na palubě tří raketoplánů a před čtyřmi lety pobýval přes čtyři měsíce na orbitální stanici Mir, má české předky. Jeho dědeček pocházel z Herálce na Českomoravské vrchovině.

"Dědeček s námi žil do mých osmi roků. Česky nemluvil, ale věděl jsem vždy, že naše rodina odtud pochází. Nikdy by mě ale nanapadlo, že se do země mých předků podívám. Když zde ale došlo k politické změně, navštívil jsem Herálec s mojí ženou a byl to zvláštní pocit! Blaha je v Americe neobvyklé jméno, a bylo příjemné vidět, že v České republice republice je spousta Bláhů," poznamenal astronaut.

A se tento muž dostali ke kosmonautice?

"Vždycky jsem chtěl být pilotem,"říká John Blaha. "Bylo mi dvacet, bly jsem na letecké akademii, když vyletěl o kosmu Jurij Gagarin. Tehdy jsem se rozhodl, že budu kosmonautem." Stejné motivy vedly i českého kosmonauta Vladimíra Remka.

"Samozřejmě, byl to start Jurije Gagarina. Jen s tím rozdílem, že jsem byl o pár let mladší a chodil v Brně do školy." Jak změnil pobyt v kosmu život všech tří astronautů?

"Jsem stejný člověk, jaký jsem byl před cestou na Měsíc. Jen jsem bohatší o tu zvláštní zkušenost. Je to zkušenost, která v člověku vyvolá skromnost. Když se díváte na Zemi z tak odlišné perspektivy, koneckonců nedíváte se ani na Zemi dolů, ale vzhlížíte k ní vzhůru. Vnímáte její úžasnou dynamiku, její pohyb má logiku a účel, který je mimo chápání. Tehdy jsem si uvědomil, že tady věda potkala svého odpovídajícího protivníka. Některé otázky nelze vědecky zodpovědět. Každý by měl mít možnost podívat se takto na svůj domov a myslím, že svět by byl potom určitě jiný," říká Eugene Cernan.

"Pobyt ve vesmíru mě hodně změnil. Naučil jsem se chápat, že věci jsou složitější než jak nám vyprávěli. Znáte to, dlouho más tady učili vykládat věci zjednodušeně a jednostranně. Já jsem měl možnost setkat se s celou řadou lidí a pochopil jsem, že jsou vlastně všichni stejní. Chtějí žít klidně a v míru," dodává Vladimír Remek.

A co se stalo s tou československou vlaječkou, kterou Cernan vynesl na měsíční povrch? V roce 1974 ji chtěl Cernan předat Československu, ale tehdejší prezident Gustáv Husák ji odmítl přijmout. Nyní zdobí pilíř největšího českého dalekohledu v ondřejovské hvězdárně.