Bylo by odtajnění svazků StB v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů?
Bylo by navrhované odtajnění svazků bývalé komunistické Státní bezpečnosti v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů? Právě tato otázka je podstatou sporu mezi zastánci a odpůrci tohoto kroku, tedy navrhovateli příslušného zákona z řad pravicových zákonodárců a zástupci levicových stran. Pokračuje Eva Petržílková.
Nahlížet do všech svazků bývalé Státní bezpečnosti může nyní jen Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Veřejně dostupný je poute takzvaný Cibulkův seznam údajných agentů StB, jeho autentičnost ale nebyla potvrzena. I proto se skupina pravicových senátorů, především z řad Občanské demokratické strany, rozhodla předložit návrh zákona o odtajnění těchto svazků. Senátoři navrhují zpřístupnění v podstatě všech svazků bývalé Státní bezpečnosti, přičemž by do nich mohli nahlížet občané starší 18 let. Odtajnění a zpřístupnění této části archivních pramenů podle nich umožní bližší poznání komunistické minulosti. Novelou bude jasně řečeno, že demokratická společnost nechce a nebude chránit ty, kteří se aktivně podíleli na utlačování svých spoluobčanů a na omezování jejich základních lidských práv, soudí předkladatelé.
Sociálnědemokratická vláda ale tyto svazky odtajnit nechce. Návrh novely příslušného zákona podle ní není v souladu ani s Listinou základních práv a svobod ani se zákonem o ochraně osobních údajů. Odporuje rovněž lustračnímu zákonu, který vysloveně uvádí, že svazky StB lze adresovat pouze dotčeným osobám, nikoliv osobám třetím. Předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský po zasedání kabinetu v polovině září řekl, že se vláda rozhodla odmítnout senátní návrh novely zákona na základě stanovisek resortů vnitra, obrany, spravedlnosti, zpravodajských služeb a Úřadu na ochranu osobních údajů. A co na to náměstek ředitele tohoto úřadu Zdeněk Nejedlý?
"Souhlasíme s tím, aby byly zpřístupněny svazky, ale aby byly zpřístupněny podle zákona, který bude co nejlépe vypracován a bude co nejhladčeji a co nejlépe fungovat v praxi. Proto úřad ve svém stanovisku nikdy nevyjádřil, že by svazky neměly být zpřístupněny, ale vyslovil některé připomínky a návrhy na zlepšení toho zákona. To znamená především otázka vyjasnění vztahů mezi zákonem 101 o ochraně osobních údajů a zákonem o zpřístupnění svazků, kde vlastně ten zákon by měl být speciální, zvláštní právní normou a zákon o ochraně osobních údajů obecnou normou. Dále řada zpřesnění v terminologii, v otázkách nakládání s těmi údaji, nepřímá identifikace, otázky mlčenlivosti a řada dalších věcí. Takto ovšem úřad postupuje i při jiných předlohách v případě, že jsou mu zaslány k vyjádření, připomínkám a podobně."
Výhrady, kterými kabinet odůvodnil zamítnutí předlohy novely zákona, pokládají opoziční pravicoví politici většinou za zástupné a absurdní. Podle nich to souvisí s tím, že kdyby byly svazky StB přístupné, na některé lidi ze sociální demokracie či vládních struktur by se mohlo něco nepříjemného "provalit".
Také česká společnost je v názoru na toto téma rozpolcena. Jak vyplývá z průzkumu agentury TNS Factum, přibližně každý druhý Čech souhlasí s úplným odtajněním svazků komunistické Státní bezpečnosti. Tito lidé nejčastěji argumentují potřebou vyrovnat se s minulostí. Naopak lidé, kteří jsou proti zpřístupnění záznamů, míní, že do minulosti není třeba se vracet.
