seriál

6) Čapkova Válka s mloky jako varování nejen před fašismem

'La Guerre des salamandres', photo: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / Československý spisovatel, 1986

Katastrofa dosáhla celosvětových rozměrů... O jaké apokalypse psal Karel Čapek v roce 1936? S Tomášem Samkem z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mluvíme o antiutopickém alegorickém románu Válka s mloky.

'Válka s Mloky', foto: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / Československý spisovatel, 1986

“Hallo, vy lidé!. Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Uděláte-li to, vyhnete se politováníhodným nehodám. Příště vám oznámíme nejméně čtrnáct dní předem, na kterém místě budeme rozšiřovat své moře. Dosud jsme konali jenom technické zkoušky. Vaše třaskaviny se osvědčily. Děkujeme vám. Hallo, vy lidé! Zachovejte klid. Nemáme vůči vám nepřátelských úmyslů. Potřebujeme jenom víc vody, víc břehů, víc mělčin pro svůj život. Je nás příliš mnoho. Už pro nás není dost místa na vašich březích. Proto musíme odbourat vaše pevniny. Uděláme z nich samé zálivy a ostrovy. Tím se dá délka světových břehů zpětinásobit. Budeme stavět nové mělčiny. Nemůžeme žít v hlubokém moři. Budeme potřebovat vašich pevnin jako materiálu k zasypání hlubin. Nemáme proti vám nic, ale je nás příliš mnoho. Můžete se zatím odstěhovat do vnitrozemí. Můžete se uchýlit do hor. Hory se budou bourat až na konec. Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat ocel na naše vrtačky a krumpáče. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Bez vás bychom nemohli odklidit staré pevniny. Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám.”

K. Čapek: Válka s mloky. Chief Salamander klade požadavky

Tomáš Samek, foto: Jana Přinosilová, ČRo
Připomíná se, a i ze samotné knihy je to patrné, že Čapek psal Válku s mloky jako varování před fašismem. Zřejmé jsou narážky na hitlerovské Německo. Mohlo by to dělat dojem, že už k nám kniha nepromlouvá tolik, jako musela promlouvat k tehdejším čtenářům. Do jaké míry je dobová? – ptáme se lingvistického antropologa Tomáše Samka z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Kniha je určitě dobová je v tom smyslu, že reaguje na aktuální situaci, ale zcela jistě nelze říct, že se tím její poselství vyčerpává. Naopak. Ona záměrně představuje jakýsi obecný model dystopického varování před tím, co se lidstvu může přihodit, když se bude chovat určitým způsobem, který Karel Čapek vypozoroval ze života svých současníků. Ten určitý způsob, jakým se jako lidstvo chováme, nezmizel s Čapkovou dobou. Jeho ambicí bylo vytvořit takový obecný interpretační model, který by mohl fungovat i v jiných situacích a byl použitelný i v jiných dobách, nejen v době fašizující se Evropy.

Varování nejen před fašismem

'Válka s Mloky', 1965, foto: SNKLU
Tedy Čapek sice varuje před nebezpečím fašismu, ale možná to jeho varování je obecnější. Používá k tomu formu fantastického příběhu a přirovnání: lidstvo ohrožují miliardy mloků, které rozšiřuje, a dokonce i vyzbrojuje sám člověk. Proto bývá Čapkův román označován nejenom za dystopii, ale i za alegorii. Zdá se mi, že tahle alegorie má několik rovin, ne pouze tu explicitně politickou. Kdo jsou vlastně mloci?

T.Samek: Samozřejmě, že mloci v prvoplánovém smyslu slova nejsou lidé. Z toho možná plyne taková naléhavost Čapkova apelu, že právě celé lidstvo bude ne asi úplně vyvražděno, ale pravděpodobně velmi zdecimováno, a nakonec zotročeno nadvládou mloků. Ve smyslu tohoto zániku celého lidstva jsou mloci něčím, co nemůže být lidskou entitou právě proto, aby Čapek ukázal neschopnost lidstva sjednotit se tváří v tvář hrozbě, která ohrožuje lidstvo jako celek. Ani taková veliká katastrofa zkrátka nevede k překonání těch egoistických partikularismů, které Čapek svým obecným dystopickým modelem, jejž představuje ve Válce s mloky, kritizuje. Ale na druhou stranu jsou mloci, dá se říct, uskutečněním určitých lidských možností. Jsou personifikací některých typicky lidských vlastností a jakýmsi karikovaným obrazem toho, co se s lidstvem může stát, když v sobě nechá převládnout právě ony vlastnosti, které charakterizují a definují mloky, které ovšem jsou i lidskými vlastnostmi. Týkají se právě společenského chování nebo vůbec sociálního soužití mezi lidmi, toho, jak se jako lidé, jako jednotlivci, ale hlavně jako skupiny, máme sklon k sobě chovat. Toho je Válka s mloky parodickým zrcadlem.

'Válka s Mloky', 1965, foto: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / SNKLU, 1965

Současně se o mlocích dozvídáme, že nemají hudbu ani literaturu, ale jsou mnohem efektivnější než lidé. Můžeme tedy mloky považovat za dovedení jedné linie lidství do absurdnosti?

T.Samek: To si myslím, že je velmi přesná charakteristika: mloci jsou ztělesněním určitých lidských vlastností, jak říkáte, dovedených ad absurdum. Karel Čapek jako novinář publikuje v meziválečné době úvahu, která se jmenuje Duch poznání a duch ovládání. Jako člověk s velikým rozhledem, který se nezajímal jenom o politiku, dějiny a literaturu, ale samozřejmě i o přírodní vědy, antropologii a celou řadu dalších oblastí, rozděluje lidské poznávání do dvou základních protichůdných módů. Do jedněch způsobů poznávání řadí humanitní a společenské vědy, současně ale i přírodovědecké obory. Říká, že v těchto oborech jde poznávajícím hlavně o poznání samo. Kdežto ve druhé skupině, do které řadí technické vědy, obecně techniku jakožto oblast, jde primárně o zvládnutí, případně ovládnutí něčeho. Zde podle Čapka nějakým způsobem dominuje instrumentální aspekt lidství. A technické obory považuje za nebezpečné, protože jsou prodchnuty dominantně duchem ovládání, který se může vymknout a obrátit proti člověku. Jako by Válka s mloky byla literární ilustrací téhle úvahy. Byl bych ovšem velmi nerad, kdyby to vyznělo tak, že Karel Čapek napsal jeden novinový článek a pak románem ilustroval jednu ideu obsaženou v článku. To v žádném případě, protože ten román je mnohem bohatší. Ale je to jedna z vrstev, která je v něm přítomná.

'Válka s Mloky', foto: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / Československý spisovatel, 1986

Román o globalizaci

Přestože na pozadí Války s mloky můžou být podobné poměrně komplikované filozofické úvahy, román je napsaný až neuvěřitelně srozumitelným jazykem. Nebo přinejmenším v něm nejsou místa, která by čtenáři dělala zvláštní potíž.

'Válka s Mloky', foto: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / Československý spisovatel, 1986
T.Samek: Karel Čapek vyvíjel vědomé úsilí, aby psal způsobem, který je co nejpřístupnější širokým vrstvám. Nádhernou ilustrací toho je jeho kniha Marsyas, kde má mimo jiné kapitolu věnovanou jakési analýze románu pro služky. Říká, že literaturou tohoto typu nelze pohrdat. Skvělá literatura je taková, která putuje od člověka k člověku, ztratí přitom už obal, ale hlavně si ji po nocích čte nějaká služka nebo někdo v nižším sociálním postavení. Celé to absorbuje duševní aktivitu člověka. Čapek říká: „Být obecný, být nekonečně a svatě vulgární: to je nedostižná dokonalost, před níž jest nám zoufati.“ Vulgární samozřejmě v tom druhém smyslu slova, tedy lidový. Takže Čapek vědomě usiluje o to, aby byl autorem čteným širokými vrstvami, aby byl srozumitelný. Řekl bych ovšem, že Válka s mloky není nejlepším příkladem tohoto jeho úsilí, protože je prodchnuta spoustou výrazů z cizích jazyků. Je to jeden z prvních románů, který se zabývá globalizací, a právě proto je v něm toho cizího elementu tolik. Ale máte pravdu: Válka s mloky je až na ta cizí slova velmi přístupná.

Čím ještě Čapkův jazyk ve Válce s mloky zaujme lingvistického antropologa?

T.Samek: Čapkův jazyk, jak už bylo mnohokrát řečeno, je přesný, pružný a velmi bohatý. Odráží filozofii, s níž Karel Čapek nahlížel na svět. Ta filozofie byla taková, že je vždy třeba se na každou věc dívat z většího počtu hledisek současně a že teprve součtem všech těch hledisek vzniká jakýsi úplný obraz věci. V rovině poetiky, to znamená výstavby literárního textu, někdy hovoříme o procesu amplifikace. Amplifikace právě znamená snahu používat jazyka takovým způsobem, že nasvěcujete věc z různých úhlů pohledu současně.

'Válka s Mloky', foto: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / Československý spisovatel, 1986

Řekl jste, že Válka s mloky je možná jedním z prvních románů zabývajících se globalizací. Skutečně, román je nápadný i tím, na kolika místech se odehrává. Zdá se, že Čapek se na těchto místech velmi dobře orientuje a zasazuje do nich svůj děj suverénně. Setkáváte se s něčím takovým v české literatuře často?

'Válka s Mloky', foto: repro Karel Čapek, 'Válka s mloky' / Československý spisovatel, 1986
T.Samek: Válka s mloky je pravděpodobně ne úplně prvním, ale jedním z prvních románů zabývajících se globalizací. Řekl bych, že určitě zaujímá přední příčky v tom, jak přesným obrazem globalizačních procesů své doby je. Dokonce obrazem tak přesným, že co je v románu odhaleno jako obecný princip chování těch stýkajících se skupin, tak to vlastně platí dodneška. Ona se na tom velmi projevuje ta téměř neskutečná znalost, kterou měl Karel Čapek o různých zemích světa, oborech a disciplínách. Teprve s odstupem člověk vidí – zejména když stráví třeba delší dobu života v zahraničí – kolik neuvěřitelných detailů a znalostí místního koloritu třeba ve vyjadřování je v knize obsaženo. Čapek je schopen dělat vtipy, které zní opravdu jako anglický humor. Nebo když píše o německých reáliích, tak zase vidíme, že má úplně intimní znalost. Ostatně jak jste říkal v úvodu, Válka s mloky je nějakým způsobem inspirovaná nástupem fašismu, a hlavně německého nacismu. Najdete tu i takové jemnůstky, kterých si je skutečně velmi těžké všimnout. Když používá němčinu, kterou charakterizuje oslavnou píseň na mloky, tak v té německé větě, která paroduje určité oslavné nacistické písně, je dokonce použitá stejná rytmická nepravidelnost, kterou se vyznačoval ten nacistický text, jejž Karel Čapek paroduje. Rozsáhlá znalost celého světa a lokálních reálií je úplně neuvěřitelná. Když píše o tom, že se loďka pohupuje někde v Indonésii, a teď popisuje reálie, tak ačkoli v Indonésii nikdy nebyl, máte pocit, že tam opravdu byl: je to velmi autentické a uvěřitelné. Vím určitě, že Karel Čapek za celý svůj život nebyl ve Spojených státech, a přitom je v knize celá řada pasáží, které se týkají Ameriky. Američany jsou vnímané jako naprosto přesné a autentické. To je obrovské umění nejenom velkého rozhledu, ale i velké kulturní empatie.

Shrňme si to: proč dnes stojí za to si Válku s mloky přečíst?

T.Samek: Když se chceme dozvědět o možných nebezpečích, která hrozí člověku a lidstvu, bude-li se chovat určitým způsobem, kterým se ovšem doložitelně chovalo jak v Čapkově době, tak dodneška. Mám velmi nerad redukcionistické interpretace jakéhokoli Čapkova díla, protože se vyznačuje velkou bohatostí, a když román shrnete do jedné věty, tak nesmírně zredukujete jeho poselství. Ale dobrá. Já bych řekl, že jedním z poselství Války s mloky je: uvědomme si, jak lidstvo může dopadnout a pravděpodobně dopadne, když bude dávat přednost sociálnímu egoismu před univerzálními hodnotami, když bude ta partikulární „my“ jednotlivých skupin a jejich zájmy upřednostňovat před „my“ všelidským (abych použil slova, která měli rádi obrozenci). To bych řekl, že je jedno z hlavních poselství knihy. Děje se to neustále: i dneska vidíme, že lidstvo je v celé řadě oblastí ohrožováno mnoha různými jevy, počínaje hrozící ekologickou katastrofou a konče – ať si posluchači doplní, čeho se sami nejvíce obávají a co vidí jako hrozbu na horizontu světového vývoje. To všechno nějakým způsobem souvisí i s těmi jevy, které jsou popsány ve Válce s mloky. Řekl bych, že to je velmi ostrá a jasnozřivá kritika společenského egocentrismu tak, jak se projevuje nejenom v různých oblastech světa, ale i v různých oblastech lidského konání. Najdete tu parodii vědy, zábavního průmyslu, obchodu a tak dále. Zkrátka budeme-li chtít zobchodovat své vlastní partikulární a egoistické zájmy, tak svět zničíme. To je jednoznačné poselství Války s mloky.

Válka s mloky – antiutopický román Karla Čapka z roku 1936. Kniha byla záhy po vydání přeložena do řady světových jazyků. V roce 1958 vznikla rozhlasová adaptace románu s Karlem Högerem, Janem Pivcem, Rudolfem Hrušínským, Františkem Filipovským a dalšími režírovaná Jiřím Horčičkou. V lednu 2013 byla ve Státní opeře Praha uvedena opera Válka s mloky skladatele Vladimíra Franze.

klíčové slovo: