Čechům hořkne cukr, a tuplem

0:00
/
0:00

Česko bude platit za další prohranou arbitráž. Tentokrát by mělo sedmi sty miliony korun kompenzovat cukrovarnickou firmu Eastern Sugar za diskriminaci při rozdělování výrobních kvót. Cukr ale zásluhou Eastern Sugar zhořkne Čechům ještě víc, protože se bude muset dovážet. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Evropa vyrábí cukru moc a draze. Léta je proto produkce cukru svazována různými kvótami. To vytváří samozřejmě nerovné podnikatelské prostředí. Do systému kvót se promítají různé lobbyistické zájmy, a to i politické a národní.

"Dokud bude fungovat tento systém, vždy bude hrozit potenciální riziko, že někdo, kdo se bude cítit ukřivděn a diskriminován, může někde někoho zažalovat a může být ve sporu i úspěšný."

Poznamenává zemědělský analytik Petr Havel. O přidělování výrobních kvót na cukr se v zemi už vedla řada sporů a řešil je i Ústavní soud. Po vstupu do Evropské unie přiděluje kvóty Brusel a státní orgány je pak rozdělují cukrovarům. Vždy je ale někdo nespokojen. Nespokojena byla i nizozemská firma Eastern Sugar s britsko-francouzským kapitálem. Ta se v roce 2004 obrátila na arbitráž a žádala odškodnění za to, že ji český stát snížil produkční kvóty o třetinu, zatímco některým firmám kvóty zvedl. Tím prý byla porušena dohoda o ochraně investic. Stát se hájil tím, že předchozí regulaci zrušil Ústavní soud, a tak byly kvóty rozděleny nově podle tzv. referenčního období, tedy podle výroby minulých let. U arbitráže ale nyní Česko prohrálo. Podle analytika Petra Havla je příčin několik.

"Příčina spočívá například v tom, jakým způsobem byly uzavřeny obchodní smlouvy se všemi zahraničními cukrovary. Pak je tu ono nešťastné neustálé přerozdělování kvót, které bylo navíc několikrát napadeno u Ústavního soudu. Pak je tu samotný verdikt Ústavního soudu, který na podněty nereagoval jednoznačně. Znamená to, že Česká republika se ani nemůže opřít o nějaké jednoznačné vyjádření našeho vlastního Ústavního soudu, které by říkalo, že rozdělování kvót bylo v pořádku."

Ministerstvo zemědělství dnes vidí hlavní problém v tom, že napadené kvóty nebyly rozděleny na pěstitele cukrové řepy, ale na cukrovary. Na druhou stranu je pravda, že Česko neprohrálo arbitráž takříkajíc na celé čáře. Má zaplatit ´jen´ 700 milionů korun a ne skoro tři miliardy, které Eastern Sugar požadoval. Firma je dokonce povinna nahradit Česku 70 procent nákladů arbitrážního řízení. Česku se ale Eastern Sugar ´pomstí´ jiným způsobem. Firma už loni na podzim s odvoláním na cukernou reformu Evropské unie oznámila, že v zemi zavře tři cukrovary. Za to získá z Bruselu odměnu - kompenzaci ve výši dvou miliard korun. Asi třetinu z této částky sice dostanou čeští pěstitelé cukrovky, ale podstatné je to, že Eastern Sugar se uzavřením tři cukrovarů na Hané nezbavuje své produkční kvóty, ale snižuje o celou pětinu národní cukernou kvótu České republiky. A to považuje analytik Petr Havel za smutnou zprávu.

"Česká republika se kvůli vrácení kvóty do Bruselu stává z původně významného celosvětového exportéra dovozovou zemí. My nebudeme soběstační ve výrobě cukru za situace, kdy naše přírodní, klimatické podmínky jsou pro produkci cukru určitě lepší, než v některých jiných zemích Evropské unie."

Proč tedy Eastern Sugar opouští české cukrovary? Podle pěstitelů cukrovky se firmě v Česku ekonomicky velmi daří. Nemá proto sebemenší ekonomické důvody k odchodu. Existují tedy jiné důvody. Pěstitelé upozorňují, že pokud cukerná reforma v unii nepřinese během dvou let žádoucí výsledky, pak Brusel splní svou hrozbu a přistoupí k plošnému krácení kvót v celé Evropské unii. Eastern Sugar tedy v podstatě vychází vstříc pěstitelům cukrovky v mateřských zemí této nadnárodní firmy, kteří mají obavy, že budou v budoucnu kráceni v produkci. Myslí si to například předseda Svazu pěstitelů cukrovky Zdeněk Joudal.

"Oni preventivně ve svých zemích - typicky v Německu, ve Francii - se mohou o své kvóty už dnes starat tím, že ta kvóta zmizí u nás."

Malou útěchou může být fakt, že výroba v opuštěných cukrovarech možná neskončí. Společnost Onivon před několika měsíci oznámila, že v nich chce zpracovávat biomasu na energii.