Češi a Slováci si jsou bližší než před rozdělením státu
Jaká je česká a slovenská společnost po více než desetiletém rozdělení státu? Jsme si bližší, máme stejné problémy nebo se rozdíly naopak prohloubily? To vše zkoumal unikátní průzkum, který se uskutečnil v obou státech, kde lidé odpovídali na stejné otázky. Navíc se podobný průzkum konal už před deseti lety a sociologové tak mají jedinečné srovnání, kam se posunul za tuto dobu vývoj v obou zemích.
Na počátku 90. let byly názory obou národů v mnoha směrech velmi odlišné. Čechům byli bližší spíše Poláci či Maďaři. Průzkum v roce 1994 se totiž konal rok po rozdělení společného státu. Uplynulo 10 let a všechno je jinak. Jsme si se Slováky daleko bližší než před rozdělením. Rozsáhlý průzkum se zaměřil na celou škálu života lidí. Co nás tedy spojuje a co rozděluje? To je otázka pro Věru Haberlovou z agentury STEM.
"Obyvatelé Slovenska jsou trošku více citliví na problémy, které mají sociální charakter. V České republice zase lidé reagují poněkud citlivěji na otázky morálky, korupce a vymahatelnosti práva. V čem jsou si naopak obě společnosti podobné, tak je to asi důrazem kladeným na problém nezaměstnanosti. V roce 1994 považovalo na Slovensku 47 procent lidí nezaměstnanost za závažný problém, u nás jen 14 procent. V současné době jsme se dostali na úroveň Slovenské republiky."
"Demokracie je svoboda, ale co z toho, když nemohu svému zaměstnavateli říct, co si myslím, protože mě může vyhodit. Anebo možnost cestovat, ale kdybych si to mohl dovolit nebo rovnost před zákonem, ale nejen pro straníky a pro lidi, kteří mají peníze a tak dále. V tom vnímání se mísí prvky normativní s konstatováním reálného stavu, který má mnoho stinných momentů."
Ve vědomí mnoha lidí je stále silný pocit, že demokracie je zranitelná. Mírně vzrostla důvěra v parlamentní volby, i když je stále v obou zemích více než 50 procent skeptiků. Lidé více věří komunálním politikům, mají pocit, že mohou ovlivnit dění ve své obci. Ale pro většinu lidí je politika prostorem, který je málo zajímavý, a těžko se v něm orientují, zejména v Česku. Politice dokonce přestává rozumět i skupina vzdělaných lidí, která většinou v průzkumech stála na špici zájmu o politické dění. Politickým stranám v obou zemích důvěřuje jen pětina lidí. To nevládní organizace jsou na tom podstatně lépe. Navíc mají výrazně vyšší podporu v České republice než na Slovensku.
Slováci jsou nyní větší optimisté než Češi. Svoji ekonomickou situaci vidí lépe, než v roce 1994. Částečně to podle sociologů souvisí s reformami, které se už na Slovensku rozběhly. I když je značná část lidí vnímá velmi kriticky, někteří už začínají pozorovat, že reformy mohou mít pozitivní dopady a začíná se rozšiřovat vědomí, že se Slováci už odrazili ode dna. Česko naproti tomu reformy teprve čekají. Na rozdíl od Slovenska nepřichází do politiky nová generace mladých lidí, uvádí ředitel agentury STEM Jan Hartl.
"Mladá generace má mnoho dalších zájmů. Pocit takové rozmrzelosti z politiky je zde zjevně patrný. Mladí a vzdělaní lidé jsou jednoznačnými stoupenci nového režimu, ale i když jde o tak jednoduché otázky, aby toto své přesvědčení donesli k volebním urnám, tak tam už je to problematické. Jakoby stojí dílem vedle, protože nejsou s vývojem společnosti bytostně spjati. Zdá se jim to příliš zdlouhavé, příliš těžkopádné a neberou to za své."
Iluze o tom, že proběhne generační změna a silné ročníky vstoupí do politiky, tak nefunguje. Navíc zavádění reforem bude velmi složité. Zatímco v roce 1994 byli lidé ještě ochotni něco budoucnosti obětovat, v současné době je atmosféra jiná.
Poněkud odlišný je vztah Čechů a Slováků k mezinárodním organizacím. Slovenští občané podporují členství své země v Evropské unii více než Češi. Podle výzkumu stojí za tímto postojem obava z izolace Slovenska. Jak uvádí ředitel agentury STEM Jan Hartl, příčiny nižší české podpory jsou zřejmě v domácí politice - KSČM otevřeně hlásí k unii kritické postoje a ODS zaujímá k unii velice složité stanovisko. Jak tedy dopadly obě země více než deset let po rozdělení, musely revidovat své názory a jak se jim žije v samostatných státech?
"Slovenská republika se v tom samostatném státě emancipovala. Neměla možnost tu relativní deprivaci, kterou trpí značná část obyvatelstva, svalovat na někoho jiného a pochopit, že slovenské úspěchy jsou úspěchy Slováků a neúspěchy jsou také vinou Slováků, takže v podstatě pokročila kupředu. A Češi z druhé strany museli revidovat někdejší představu devadesátých let, že jsme šampiony transformace, že jsme v jakémsi privilegovaném postavení a že věci u nás půjdou snadno a podstatně rychleji než jinde."
