Češi loni zažádali o 670 patentů. Zájem mírně klesá
Světově nový, průmyslově využitelný a výsledkem vynálezecké činnosti. Takové podmínky by měl splňovat produkt, který chce získat patent od Úřadu průmyslového vlastnictví. Nejaktivnější v přihlašování patentů jsou vysoké školy a výzkumné ústavy. Loni ale zájem o patentování vynálezů v Česku mírně klesl.
Podle statistiky Úřadu průmyslového vlastnictví získalo loni patentovou ochranu téměř sedm a půl tisíce vynálezů, tedy o zhruba pět set méně než před rokem. Většinu přitom tvoří zahraniční přihlašovatelé, domácí jen sedm procent. Loni klesl také počet národních patentových přihlášek. A to asi o stovku na 670.
„Nejvíce se jich týkalo technických řešení z oblasti zdraví, z oblasti lékařských, zubních a hygienických přípravků. Byla přihlašována řešení z oblasti dopravy a skladování, z oborů měření, optiky a fotografie,“ přiblížil Českému rozhlasu obory, které byly mezi přihlášenými vynálezy nejvíc zastoupené, zástupce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák.
Pro srovnání: V roce 1930 podali čeští vědci a podniky žádost o ochranu asi pěti tisíc patentů.
Počty patentových přihlášek, stejně jako počty národních patentů, jsou přitom všeobecně považovány za jeden z ukazatelů mezinárodní konkurenceschopnosti, ekonomické síly, technického rozvoje, stavu výzkumu, vývoje.
Vysoké školy a výzkumné instituce
Z veřejných institucí patentují v Česku nejvíce výzkumné ústavy a vysoké školy. Například České vysoké učení technické v Praze si chce nechat patentovat zmenšenou verzi speciálního zařízení, které může v poušti fungovat jako nouzový zdroj vody z vlhkosti vzduchu.
„Tohle menší zařízení udělá za den řekněme deset litrů vody, ale můžete ho převést v poušti, kam potřebujete. Je to menší zařízení, které se může hodit na jiné aplikace a nemusí být na místě a postavené jako velký objekt,“ popsal pro Český rozhlas prorektor ČVUT Zbyněk Škvor.
ČVUT už má desítky patentů třeba z oblasti umělé inteligence, zpracování obrazů, radiolokace či různých materiálů.
Právě veřejné vysoké školy a výzkumné instituce bývají také při získávání patentů nejúspěšnější. Úřad průmyslového vlastnictví uděluje patent až 80 procentům jejich vynálezů. Průměrná úspěšnost je přitom v Česku 45 procent.
Například český patent získali nedávno vědci ze zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na produkci černého česneku. Ten se vyrábí takzvaným stařením. Na jeho novém způsobu pracovali pět let společně s Výzkumným ústavem potravinářským v Praze. A o tento nový český patent už má zájem i firma, která se zabývá zpracováním česneku.
