Češi přišli na chuť dřevostavbám

Češi přicházejí na chuť dřevostavbám. Tento trend potvrzují data statistického úřadu i údaje Asociace dodavatelů montovaných domů. V roce 2015 vzniklo dřevostaveb skoro 1800. V praxi to znamená, že zhruba každý osmý postavený rodinný dům byl dřevostavbou.

Foto: Martin Pokorný

"Dřevostavba je postavena daleko rychleji, než zděný dům,"říká Jan Zlatník, majitel montovaného rodinného domku ze dřeva.

Z celkového počtu dokončených staveb v roce 2015, bylo dřevostaveb víc než 13 procent.

"Jsou to uživatelé, kteří tu pozitivní zkušenost šíří dál. Mezi mladší generací už není tolik zábran, jako měly v sobě ty generace starší,"říká Kamil Trgala z Fakulty lesnické a dřevařské. Nejlepším materiálem je podle něj smrk.

Nejvíc dřevostaveb vzniklo ve Středočeském kraji

Během posledních pěti let se podíl dřevostaveb na celkově dokončených rodinných domech téměř zdvojnásobil. Když se podíváme do statistik, tak zjistíme, že velmocí v dřevostavbách je Švédsko. Tady tvoří dřevostavby 90 procent dokončených rodinných domů. V Rakousku je to jedna třetina.

Česko si stojí podobně jako Slovensko nebo Belgie. Nejvíc dřevostaveb vyrostlo předloni ve Středočeském kraji. Největší podíl pak byl v kraji Libereckém. Tady lidé stavěli hlavně sruby a roubenky. Těch bylo v roce 2015 v Česku dokončeno 222.

Bydlet se dá i v roubence 300 let staré

Jak dlouho dřevostavby či roubenky vydrží, prověří čas. Jedna 300 let stará roubenka je v obci Kuks. Bydlí v ní kronikář Vladimír Kučera. V roubenkách kdysi sídlili řemeslníci, kteří stavěli barokních lázně pro hraběte Šporka. Vypravila se tam Eva Rajlichová a její první cesta vedla do sklepení z roku 1703.

"Jsou tady studánky. Když z jara hodně tálo, tak by byl zatopený sklep. Oni to asi věděli, tak tady udělali ty studánky," uvedl majitel roubenky Vladimír Kučera, který o sobě říká, že je poslední kukský starousedlík.

Chalupa pana Kučery s krásným štítem zdobeným zvonky stojí ve středu obce Kuks. Jeho rodina ji vlastní od roku 1926. I přes své stáří je roubenka v mnohem lepším stavu, než čekali.

"Původní trámy, kromě centimetru byly zdravé jako když se tam daly. Je to nahozené vápennou omítkou, tak to asi pod tím dýchalo. Ta chalupa byla celá obílená. Babička ji bílila každý rok před poutí. Když jsme se rozhodli, že tu zůstaneme, tak jsem to brusnými kotouči celé obrousil. Spáry byly vypadané, tak jsem je udělal nové."

Kukské roubenky času odolaly. Možná proto, že masivní dřevěné konstrukce jsou v případě požáru paradoxně odolnější než ocel nebo beton. U mohutných kusů dřeva se na povrchu při hoření vytváří zuhelnatělá vrstva. Díky ní je schopné vzdorovat ohni.