Češi s eurem
Letos naposledy vyjíždějí Češi na dovolenou do západní Evropy s markami, franky, pesetami či drachmami v kapse. Příště, až zase pojedou za sluncem, za sněhem či jen tak za poznáním, už jim budou v peněžence šustit zatím zcela neznámé bankovky - eura. Jak uvádí Zdeněk Vališ, nad přechodem k novému platidlu vydělají především občané. Podniky už jeho výhody znají.
Už téměř tři roky není příliš zajímavé sledovat kursovní lístek České národní banky ve vztahu k západoevropským měnám. Ale pohled Čechů na měny západně od Šumavy nadále určuje jaksi ze setrvačnosti zejména kurs koruny k německé marce. Ta představovala vlastně už od dob komunismu mytický symbol, se kterým se poměřovaly veškeré hodnotové relace. Kurs marky přitom už třetím rokem pouze přesně kopíruje kurs koruny k euru. A za šest měsíců zmizí marka, stejně jako ostatní národní platidla tzv. eurozóny ze světa. Místo nich spatří fyzicky světlo světa euro, které až dosud existovalo jen v počítačové verzi mezibankovního zúčtování. Většina Evropanů tedy bude, stejně jako za mořerm Američané, platit stejnou měnou.
Pro většinu českých podniků se ovšem počínaje novým rokem téměř nic nezmění. Na euro už jsou dávno zvyklé a už si ani nepamatují doby, kdy musely vést účty v různých západoevropských měnách, počítat se ztrátami při měnové konverzi a kalkulovat s kursovými riziky. Podnikům to citelně zvyšovalo náklady na úkor zisku. Zavedení eura na druhé straně vedlo k lepší orientaci v reálných cenách vyváženého a dováženého zboží. Nová měna může být proto trnem v oku jen různým spekulantům. Těm se podstatně zúžilo pole působnosti. S příchodem fyzických peněz se jim zúží ještě víc.Naopak výhody eura pocítí už i široká česká veřejnost. Odpadnou složité propočty, jaké množství té které měny bude nutné mít u sebe například při cestě autem do Španělska, odpadnou problémy, co s kupou různých mincí a drobných bankovek, které zbyly a které se ani nevyplatí po návratu vyměnit zpátky na koruny, protože velkou část by spolkly směnárenské poplatky. Takže euro přinese pohodlí i úsporu, nemluvě o tom, že také občané díky cenám v euru lépe posoudí, co je v té které zemi drahé či levné.
Mnozí občané si ale v souvislosti s evropskou měnovou revolucí určitě položí otázku, kdy rovněž česká koruna zmizí z povrchu zemského. Na to si ovšem netroufne dnes nikdo odpovědět. Na levé straně rovnice, tedy předpokladů k zavedení eura, je zatím několik neznámých. Mezi účastníky konference Euro-Unie 2001, která se konala nedávno v Praze, nalezla sice silný ohlas myšlenka, že Česko by se mohlo připojit k evropské měnové zóně za dva až tři roky po vstupu země do Evropské unie, ale zahraniční odborníci jsou v tomto ohledu mnohem opatrnější. Zmiňují se pouze o horizontu několika, nejvýše deseti let. Pro používání eura totiž musí Česko splnit různá ekonomická kritéria. A nikdo nedokáže přesně předpovědět, jak se budou v příštích letech vyvíjet česká ekonomika a především veřejné finance.