Česká ekonomika poroste i letos dvakrát rychleji než ekonomiky zemí eurozóny
Česká ekonomika byla v loňském roce ve výborné kondici. Podrží si ji také v letošním roce? Odborníci jsou vesměs optimističtí. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Zatímco v roce 2006 podle nás vzrostla ekonomika zhruba o 5,8 procent, v roce 2007 to bude 4,8 procent. Budeme zde tedy mít určité zpomalení růstu, ale z celoevropského pohledu to bude stále velmi dobrý výsledek. Porosteme zhruba dvakrát rychleji než eurozóna."
Ani hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík si nemyslí, že by nižší dynamika hospodářského růstu měla být důvodem ke znepokojení.
"Tempa kolem čtyř a pěti procent jsou za normálních podmínek z pohledu české ekonomiky dlouhodobě udržitelná. Výkyv k šesti procentům byl spíše výjimečný. Byl způsoben souběhem několika paralelně probíhajících jednorázových událostí, jako bylo například spuštění kolínské automobilky TPCA do plného provozu. Takové jednorázové jevy se letos v české ekonomice opakovat nebudou. Podobný dopad potom bude mít spuštění automobilky Hyundai v roce 2009."
Pavel Kohout ze skupiny PPF v souvislosti s růstem také připomíná zadlužování státu a domácností.
"Koneckonců, zadlužení obou sektorů soukromého i veřejného je jeden z motorů růstu."
"Do pozadí ustoupí rychlý růst exportu. Tahounem ekonomiky budou stále více investice a spotřeba domácností."
Pavel Mertlík souhlasí.
"Už v roce 2006 nebyl export sám o sobě hlavním tahounem růstu, ale byla to především tvorba investic. Export a investice byly zhruba na stejné úrovni. Významně růst začala i spotřeba domácností. A tento trend by měl pokračovat i letos. Z hlediska pořadí přínosů jednotlivých složek agregátní poptávky by měla být tvorba investic, následovaná osobní spotřebou a exportem."
Investice tedy budou patřit i letos k pilířům ekonomiky, a to je vesměs považováno za dobrý jev. Má pokračovat příliv přímých zahraničních investic. Ten by měl podle odhadů dosáhnout zhruba pět miliard dolarů. Export sice už nebude hlavním tahounem růstu, přesto by zahraniční obchod měl opět skončit přebytkem. Objevují se čísla 35 a možná i 50 miliard korun. Na výsledku se bude výrazně podílet zejména vývoz aut a počítačů. Výše přebytku však bude mimo jiné závislá na cenách ropy a zemního plynu. Tady už se odhady analytiků poněkud liší. Vladimír Pikora z Next Finance prognózuje růst cen.
"Ropa bude kvůli snižování těžebních limitů kartelu OPEC postupně opět růst. Očekáváme, že se vyšplháme - co se týče průměru za tři měsíce - nad 66 dolarů za barel."
Pavel Mertlík vidí vývoj poněkud jinak.
"Cena zemního plynu a také asi cena ropy a ropných produktů bude dál buď klesat nebo nebude růst. Rozhodně nebudou takové nárůsty, jaké jsme zaznamenali na začátku nebo v polovině roku 2006. A u plynu půjde zcela jednoznačně o pokles ceny."
Určitě ale porostou jiné ceny. Od Nového roku podraží elektřina a voda, velká část obyvatel pocítí dost vysoké zvýšení nájemného, porostou ceny potravin, se zavedením mýtného systému podraží nákladní automobilová doprava i jízda autobusem, od dubna má dojít k prudkému nárůstu cen cigaret. Jak se všechny tyto změny podepíší na růstu inflace? Už zmíněné cigarety prý zvednou inflaci téměř o jedno procento. Vladimír Pikora ale žádný dramatický vývoj neočekává.
"To, co nás čeká, by sice mohlo být označováno za růst inflačních tlaků. My se však raději bude držet názoru, že inflace se konečně vrátí do vytyčeného inflačního pásma České národní banky. To znamená, že se budeme pohybovat někde kolem tří procent, a to rozhodně není pro ekonomiku problém. Naopak, stabilní inflace mezi dvěma až třemi procenty je poměrně zdravý jev."
Pavel Mertlík zase upozorňuje na jeden důležitý protiinflační faktor.
"Podstatným momentem také bude kurs české koruny. Koruna bude dál posilovat, možná trochu pomaleji než v roce 2006. V principu ale na konci roku očekáváme kurs vůči euru kolem 27 korun. Ještě rychlejší bude posilování vůči americkému dolaru, a to samozřejmě bude zlevňovat dovozy z dolarových oblastí, například i ropy."
A jak se tedy budou vyvíjet úrokové sazby? Vladimír Pikora žádný razantní růst nečeká.
"Nová bankovní rada České národní banky zřejmě nebude nakloněna nějakým velkým experimentům a nebude zrovna trpět inflační fóbií. Mohli bychom si tedy ještě nějaký čas vychutnat nízké úrokové sazby a tedy i levné úvěry. Na konci roku 2007 by tak mohli být úrokové sazby u hypoték různých splatností vyšší zhruba o půl procentního bodu, než je tomu dnes."
Se stejným vývojem počítá i Pavel Mertlík, když říká, že posilování kursu koruny brzdí růst úrokových sazeb.
"Česká národní banka bude určitě sledovat právě vývoj kursu české koruny a bude se řídit tím, jakým tempem bude koruna posilovat."
Nad českou ekonomikou ale nesvítí jen sluníčko. Analytici upozorňují i na rizikové faktory ovlivňující ekonomiku. O tom si povíme v ekonomické rubrice příští týden.
