Česká katolická církev je proti válce v Iráku
Vojenské akce v Iráku pokračují a česká veřejnost i politická reprezentace stále hledá svůj postoj k této vojenské operaci. Veřejné mínění spíše neschvaluje útok Spojených států a jeho spojenců na Irák. Rozdělena je i politická reprezentace. Nejnověji se k situaci vycslovila i česká katolická církev, která válku jednoznačně odmítá.
"Válku považujeme za zlou a přejeme si, aby, když už k ní došlo, co nejrychleji skončila a lidé nemuseli trpět. Na jednu stranu je jasné, že je potřeba terorismus odsoudit a přiznat právo zasáhnout proti němu už v jeho zárodcích, dřív než zlo způsobí, na druhou stranu je potřeba respektovat i mezinárodní právo a především hledět na nevinné lidi, kteří by neměli trpět."
V tom se čeští katolíci shodují s názorem české veřejnosti. Podle průzkumu veřejného mínění odmítá útok 55 procent lidí. Souhlasí s ním naopak 26 procent lidí a 19 procent nedokázalo zaujmout žádné stanovisko. Útok častěji neschvalují lidé starší 45 let a příznivci KSČM. Komunistický místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Filip říká: je to agrese.
Největší podporu má vojenský zásah v Iráku u pravicových voličů. Například samotná Občanská demokratická strana kritizuje vládu za příliš opatrnický postoj a vyzývá k přímému zapojení českých vojáků do vojenské operace. Vláda, slovy svého předsedy Vladimíra Špidly, říká: nejsme součástí vojenské koalice, která útočí na Irák, ale má naši podporu.
"Chápeme tuto akci jako nejzazší prostředek, který směřuje k vynucení plnění rezoluci Rady bezpečnosti OSN ve vztahu k režimu Saddáma Husajna a současně lituji, stejně jako vláda, že nebyl dosažen nový mandát OSN. Pokud jde o naše jednotky, nejsou součástí operace proti Iráku, to říkám zcela jasně, a na území Iráku budou působit jedině tehdy, dojde-li k použití zbraní hromadného ničení, protože v takovém případě budeme zachraňovat lidi a odstraňovat následky."
Právě postoj české vlády k válce v Iráku rozděluje veřejnost na dva stejně velké tábory: více než polovina respondentů, 51 procent, s postojem vlády k útoku na Irák souhlasí. Odpůrci vytýkají vládě, že se ke konfliktu nepostavila jednoznačně. Že jasně neřekla, na které straně stojí: zda na straně Spojených států nebo na straně většiny evropských zemí.
