Česká republika zvýšila bezpečnostní opatření v jaderných elektrárnách

Stejně jako Německo, Švédsko a Francie, také Česká republika zvýšila operativní bezpečnostní opatření ve svých jaderných elektrárnách. Jaderné elektrárny jsou strategickými zařízeními a proto se zpřísnění bezpečnostních opatření týká i jich. Více Vilém Faltýnek.

Oba představitelé českých silových resortů, tedy ministři vnitra Stanislav Gross a obrany Jaroslav Tvrdík se vyhýbají přímé odpovědi na otázku, zda by za současné situace bylo po varováních sestřeleno letadlo, které by se nacházelo v okolí českých jaderných elektráren. "Jsou preventivní opatření, která - myslím si - nepatří do sdělovacích prostředků, a toto je jedno z nich," poznamenal ministr obrany Tvrdík. Stanislav Gross tuto možnost nevyloučil.

"Opravdu nebudu rozvíjet spekulace, které by mohly šířit pouze paniku a nervozitu. Spokojím se pouze s tím, že vzdušný prostor má armáda České republiky pod kontrolou, svojí zvýšenou aktivitou, zvýšeným počtem letadel pro stálou pohotovost, zvýšenou aktivitou vzdušné obrany a monitoringu vzdušného prostoru, a toto mě ujišťuje, že můžeme být v tuto chvíli v klidu."

Dále Gross doporučil všem, aby dodržovali a respektovali zákon a ten hovoří jasně o bezletových zónách nad jadernými elektrárnami. Kromě zvýšeného dohledu nad letovým prostorem je v elektrárnách zostřený režim fyzické ochrany a na minimum jsou omezeny návštěvy.

V této souvislosti jsme požádali o vysvětlení vedoucího katedry jaderných reaktorů ČVUT Karla Matějku. Zeptali jsme se ho na nebezpečí, která hrozí po pádu dopravního letadla do jaderné elektrárny. Jak Matějka uvádí, reaktor je chráněn několika silnými vrstvami betonu, které by měly v případě pádu letounu zabránit prozažení reaktoru.

"Já jsem si tady vyndal plánky a struktury reaktorových budov jak dukovanského tak temelínského reaktoru a musím říct, že jsem nenašel vhodný směr, kudy by to letadlo v té dané výšce mělo šanci dostat se až, jak bych to řekl, ťreaktoru do střevŤ."

Pokud by k tomu ovšem přece jenom došlo, co by se stalo? Laik si možná představí jaderný výbuch - atomový hřib nad Temelínem. Nic takového ovšem podle Matějky nehrozí. Probíhající řetězová štěpná reakce by podle něj samovolně ustala.

"Tato reakce by byla okamžitě zastavená, protože dojde ke ztrátě podmínek, za kterých může probíhat. Ta reakce vyžaduje určitou konfiguraci paliva a moderátoru nebo chladiva kolem. Pokud dojde ke ztrátě tohoto moderátoru, tedy proražení reaktoru a úniku, tato reakce se okamžitě zastavuje."

Skutečné nebezpečí představují především radioaktivní látky obsažené v reaktoru Jejich množství ovšem závisí na tom, jak dlouho je reaktor v chodu, v temelínském reaktoru je momentálně podle Matějky těchto látek jen velmi malé množství. Rozšíření uniknuvších látek pak ovlivňují významně aktuální klimatické a povětrnostní podmínky. Neblaze proslulý Černobyl způsobil katastrofu právě i v důsledku toho, že se radioaktivní látky dostaly vysoko do ovzduší, tvrdí odborník na jaderné reaktory Karel Matějka.