Celý svět si v neděli připomněl desáté výročí teroristického útoku na Spojené státy, zejména pak na dvě věže Světového obchodního centra v New Yorku. Barbarské útoky unesenými, plně obsazenými civilními letadly si vyžádaly několik tisíc obětí. Tato tragédie na jednu stranu americkou společnost šokovala, na druhou stranu ji však vybudila k nebývalé solidaritě a semknutosti. Nakolik útok na Spojené státy před deseti lety ovlivnil a změnil americkou společnost? S touto otázkou jsem se obrátil na politologa Jiřího Peheho, který nějakou dobu ve Spojených státech žil, a má tedy možnost srovnání.
Foto: ČTK
"Já myslím, že změnil americkou společnost dosti zásadním způsobem. Americká společnost se stala mnohem ostražitější vůči vnějším nebezpečím. To bylo něco, co Američané v minulosti téměř neznali, kromě japonského útoku na Pearl Harbour před vstupem Ameriky do druhé světové války vlastně Amerika byla zemí, která byla ušetřena těchto vnějších intervencí. Po dlouhé době, vlastně od druhé světové války, se poprvé opět něco takového událo, a ještě ke všemu přímo v centru americké ekonomické moci. Takže to byl určitě obrovský šok pro spoustu Američanů a bohužel také, dá se říci dnes už, že politici ve Spojených státech, kteří byli spjati s Bushovou administrativou, této události využili k omezení celé řady občanských práv. Takže Amerika skutečně dnes vypadá, pokud jde o to, čím byla proslulá, tedy ty velké svobody, trochu jinak než před deseti lety."
Americká společnost je pověstná svým mnohonárodnostním, mnohokulturním charakterem a její soužití, byť není úplně prosté konfliktů, je poměrně dobré. Proč se tedy podle vás stala terčem tak hrůzostrašného útoku?
Foto: ČTK
"Ten útok nebyl veden přímo na pluralitní podstatu americké společnosti, na její multietnický základ nebo multikulturní prostředí, ale byl veden spíše na symbol západní moci, tedy na Ameriku coby symbol ekonomické a vojenské moci Západu. A myslím si, že Amerika by se jistě nestala terčem islámských fundamentalistů, kdyby šlo jenom o to, co reprezentuje na úrovni 'měkké síly', to znamená, že do té doby určitě přinejmenším vyzařovala právě takový ten velký náboženský, etnický, kulturní pluralismus. Ten samozřejmě byl islámským fundamentalistů také trnem v oku, ale to, co jim především vadilo a co především chtěli zasáhnout, to byla právě americká ekonomická a vojenská moc. A k tomu jim New York a Washington samozřejmě posloužily nejlépe."
Myslíte si, že dopadení a usmrcení vůdce Al-Kaidy Usámy bin Ládina něco změnilo na projevech toho, čemu se obecně říká syndrom 11. září?
Foto: ČTK
"Domnívám se, že to samozřejmě Američanům psychicky pomohlo, protože dokud tento zločinec žil, tak Amerika nemohla mít klidu, řečeno obrazně. Ale na druhou stranu přece jenom to jeho dopadení a usmrcení přišlo s téměř desetiletým zpožděním a i to vlastně zasadilo Americe určitou ránu, protože to je země, která v minulosti věřila, že když už by někdo na ní zaútočil, tak bude spravedlivě a velmi rychle potrestán, a tady se vlastně ukázalo, že veškeré složky americké moci, bezpečnostní složky jsou neschopné bin Ládina dopadnout. To určitě americké představy o sobě samých coby nejmocnější zemi světa zasadilo také určitou ránu."
Vyrůstají podle vás teroristické akty typu útok na newyorská dvojčata, pumové atentáty v Londýně či Madridu, masakr v Norsku nebo i žhářské útoky na Romy u nás ze stejného podhoubí?
Foto: ČTK
"Ano, já si myslím, že všechny vyrůstají především z určitého typu fundamentalismu. Říkám typu fundamentalismu, protože těch fundamentalismů je celá řada, ale ten fundamentalismus, který se vrací k určité představě světa, který se řídí stejnými principy, ve které věří právě ti fundamentalisté, který by byl méně zkažený než ten současný svět, a tím pádem také pravděpodobně méně pluralistický, protože tam, kde je pluralita, tam také samozřejmě existují sociální patologie. To jsou všechno typy fundamentalismu, které se navzájem dosti podobají a všechny si představují, že kdyby ta společnost byla nějakým způsobem čistší, pořádnější, kdyby se byla schopná vrátit k některým údajným ideálům minulosti, které ta západní společnost zejména dnes zapomněla, tak že by bylo lépe. A v tom můžeme najít spoustu spojujících prvků, jak mezi islámským fundamentalismem, tak třeba i křesťanským, anebo dokonce i židovským fundamentalismem, který existuje v dnešním Izraeli. To jsou všechno stejné projevy lidské mysli a jsou svým způsobem v každém kontextu nebezpečné."
