České děti v Bruselu mají svou Školu bez hranic

Letos v lednu byla v Bruselu otevřena Česká škola bez hranic. Po Paříži. Londýně, Berlíně, Mnichově, Curychu a Sydney je to další škola, do které mohou chodit děti českých krajanů. Učí se tu nejen češtinu, ale dozvídají se také o české historii, kultuře i běžném životě v Česku. Na vznik nové školy se Milena Štráfeldová zeptala vedoucí krajanského sdružení v Bruselu Anity Březinové. I krajany v Belgii inspirovala zakladatelka Českých škol bez hranic Lucie Slavíková - Boucher z Paříže:

"Mne oslovila v roce 2006 paní Lucie Boucher, bylo to na sjezdu krajanů. V té době jsem tomu ještě nevěnovala žádnou pozornost, protože jsem si říkala, že v Belgii je přeci Evropská škola, děti chodí tam, takže nebude zájem. Potom jsem si udělala malý průzkum a zjistila jsem, že česká škola v Bruselu a vůbec v Belgii opravdu chybí. Tak jsme dali inzerát a začali hledat paní učitelky, prostory a úspěšně se nám to rozjelo teď 10. ledna."

V čem může být rozdíl mezi Evropskou školou a Českou školou bez hranic?

"Evropská škola je škola pro děti diplomatů, kde má každá země svou sekci. Tam existuje i česká sekce s výukou českého jazyka. Škola je ale dostupná jen dětem diplomatů. Běžné děti zaměstnanců evropských institucí nebo těch, kteří tu pracují, se do této školy vůbec nedostanou. Takže český jazyk vlastně zapomenou. My budeme každý týden vyučovat našich zatím třicet šest dětí jenom češtině, nesmí se tam vůbec používat cizí jazyky, jenom český jazyk. My máme děti od osmnácti měsíců do šesti let, začínáme vlastně těmi úplně nejmenšími. Říkanky, básničky a televize, je to pěkné."

Zmínila jste se o šestatřicet dětech. Odhadnete, jaký díl českých dětí v Bruselu to je?

"Je to těžko odhadnutelné, protože dětí je tu strašně moc. Třeba na Mikulášské jsme měli sto deset dětí! Malé děti, předškolní věk, myslím, že tady bude tak tři sta dětí. Určitě."

Anita Březinová
Kdo ve vaší České škole bez hranic učí?

"Našla jsem paní učitelky; je to vystudovaná pedagožka Hana Staňkovská, která si vzala ty nejmenší děti, s těmi je největší práce. Potom jsou děti předškolního věku, ty si vzala Dáša Straková, inženýrka, která roky pracovala s dětmi. Ta se upsala k tomu, že má dvě hodiny předškolních dětí za sebou. A potom nastupuje Zuzana Slunéčková, to je pracovnice Evropského parlamentu, a ta si vzala už školní děti, to znamená děti šestileté a sedmileté. Má jich šest."

Česká škola bez hranic v Paříži sídlí v Českém centru, vím, že to bývá zázemím i pro jiné školy v Evropě. Jak je to u vás?

"My jsme taky dostali prostory od Českého centra. Je to vlastně bývalé České centrum. Nám je přenechalo ministerstvo zahraničních věcí, nemusíme ani platit žádný nájem. A záštitu školy převzal pan velvyslanec Vladimír Müller, takže momentálně by bylo úplně nekřesťanské říct, že máme problémy, protože problémy v podstatě nemáme."

Děti z předškolního věku budou dorůstat do věku školního. Chystáte se, že budete otevírat další a další třídy?

"Samozřejmě bychom rádi otevřeli další třídy, protože počítáme s tím, že děti k nám budou chodit až do školního věku."